Zprávy KPP

První stopu jsem objevil na hřbitově v Pardubičkách. Téměř naproti kostelu Sv. Jiljí je velká stará hrobka rodin Kratochvílových a Markalousových. Jméno Markalous ve mně osvěžilo středoškolské vědomosti o literatuře a vzpomněl jsem si, že spisovatel známý pod jménem Jaromír John se ve skutečnosti jmenoval Bohumil Markalous. Začal jsem pročítat jména pochovaných ? jméno spisovatele jsem objevil brzy. Na kamenném bloku asi dodatečně zabudovaném před hrobkou je vytesáno univerzitní profesor PhDr. Bohumil Markalous ? spisovatel Jaromír John a data narození a úmrtí. To ve mně probudilo touhu dozvědět se o vztahu Jaromíra Johna k Pardubicím a k Pardubicku. Jaromír John se narodil v Klatovech 16. 4. 1882 , vystudoval přírodovědu, složil doktorát z filozofie a estetiky, nějaký čas pracoval jako středoškolský profesor v Hradci Králové,…

Jeden z nejvýznamnější projektantů rozvoje Pardubic, dlouholetý tvůrce jeho Směrných územních plánů. Narodil se 13. 11. 1912 v Lázních Bělohrad v domě čp. 80, vystudoval reálku v Hradci Králové, kterou ukončil maturitou r. 1929. Protože ho zajímaly výtvarné a technické předměty, rozhodl se pro studium Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství v Praze, kterou ukončil státní zkouškou r. 1937. Po povinné vojenské službě pracoval čtyři roky v ateliéru architektů Rejchlových v Hradci Králové. Pak byl dva roky do konce války nasazen v Berlíně v projektové kanceláři firmy Siemens, zaměřené na projektování elektráren. Tehdy se oženil s Věrou Erbenovou z Ostroměře. Po válce našel nové působiště v Pardubicích, kde byl nejdříve zaměstnán na stavebním úřadě. Od r. 1950 pak pracoval v pardubickém Stavoprojektu, kde vytrval až do…

Ve Zprávách KPP v letech 2008?2010 jsme otiskli 11 kapitol z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka. Měl to být vlastně nekrolog její činnosti, protože se nesetkává se zájmem mladých patriotů. A staří členové byli na vymření. Zatím nevymřeli, scházejí se jednou za měsíc v kanceláři KPP a vyvíjejí připomínkovou činnost, magistrátem i Krajským úřadem ignorovanou. Nic nového pod sluncem. Patriotický duch dnešní Společnosti byl právě již při založení Klubu přátel Pardubic r. 1965, jehož 50. výročí jsme oslavili. Tehdy jsme se naivně domnívali, že budeme moci aspoň diskutovat o omezování rozvoje Pardubic Východočeským krajem. Nemohli, dokonce předseda MěstNV prohlásil, že Klub přátel Pardubic nepotřebuje, přáteli města prý jsou všichni občané. Klub ale nebyl zrušen, jen ?dobrovolně? r. 1967 přešel k Východočeskému muzeu, kde…

(z černé kroniky Večerního Českého slova) Rok 1943 (pokračování) K zákazu stavění kol! Další pokyny budou ještě vydány k zákazu stavění kol na chodnících a při nich v ulicích a na náměstích města Pardubic, jež nařídil Okresní úřad, se dozvídáme: Zákaz byl vydán v důsledku množících se krádeží kol, pro bezpečnost a v neposlední řadě pro vzhled některých ulic, kde se kola hromadila. V příštích dnech bude rozšířena síť úschoven kol a budou vydány podrobné vyhlášky a pokyny pro cyklisty.1) Ve dne krádeže černého uhlí. Dělnice Marie Štěpánková ze Svítkova nedávno odcizila na pardubickém nádraží ve dne 180 kg! černého uhlí a na vozíku si je odvážela domů. Byla však dopadena a málo ji pomohl lítostný nářek, neboť se zjistilo, že má malý domek a slušný výdělek. Nyní byla soudem v Pardubicích odsouzena na tři týdny tuhého vězení.2)

Víte, že první snahy o rozšíření chrámu sv. Bartoloměje jsou datovány již k počátku 19. století? V té době protékala kolem kostela Městská strúha a u západní zdi kostela se nacházela jezdecká kasárna. A tak byl v letech 1814?16 kostel pouze zrekonstruován. V devadesátých letech 19. století opět začaly sílit snahy o rozšíření kostela, díky růstu počtu obyvatel města. Roku 1893 vznikla Jednota pro postavení děkanského chrámu v Pardubicích. Roku 1896 Jednota zakoupila parcelu před dnešním kinem Jas, kde chtěla postavit nový chrám. Nedostatek finančních prostředků vedl Jednotu k tomu, že se od roku 1899 soustředila již jen na rozšíření existujícího chrámu. Zde sehrál obrovskou roli architekt Boža Dvořák. Jeho první návrhy počítaly s radikální rekonstrukcí této památky. Navrhoval výstavbu vysoké věže k jižní straně kostela a na…

První fotografie nám ukazuje prostor dnešního Školního náměstí v Rosicích nad Labem u školy v centru starých Rosic. Dnešní pojmenování pochází z roku 1991, dříve se jmenovalo Veverkovo, pak dr. Zdeňka Nejedlého. Základní kámen ke stavbě školy byl položen 22. 8. 1886. Na spodním snímku je pak od tehdejšího toku Labe zachycen kostel sv. Václava z druhé poloviny 16. století spolu s dřevěnou šestibokou zvonicí postavenou okolo roku 1866, která zde již nestojí. I tok Labe vede jinudy a dnes jeho původní směr připomíná již jen slepé rameno.

sonda do kulturního života města Přelouče v první polo vině 20. století - 3. část Další schůze orchestru se konala až v září 1948, tedy již po únorovém komunistickém puči. Při jejím zahájení členové poměrně odvážně nejprve uctili památku nedávno zemřelého Edvarda Beneše. Poté již projednávali praktické záležitosti ? od Městského národního výboru dostali poukázku na uhlí, bylo tedy možné opět zahájit činnost. Personální problémy však byly stále silné a tak orchestr zřejmě nezkoušel. Impuls přišel v dubnu 1949, kdy se valná hromada spolku konala poprvé ve Staré Besedě. MNV byl ochotný zaplatit dluh orchestru u Okresní spořitelny a záložny v Přelouči. Dirigentem byl zvolen Josef Diviš. Na valnou hromadu navázalo poslední vzepětí orchestru a ten po celý květen a červen intenzivně zkoušel, aby mohl odehrát 19. června 1949 tzv.…

Dnes bohužel neprávem pozapomenutý architekt se narodil 17. července 1903 v Pardubicích v rodině sedláře Václava Kalvody (pracoval i pro dostihového jezdce R. Poplera) a jeho manželky, učitelky Pavlíny Kalvodové, rozené Votrubové. Syn absolvoval pardubickou starou reálku a poté v letech 1923-29 České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze (obor architektura a pozemní stavitelství). Zde byli jeho profesory m. j. R. Kříženecký, F. Kadeřávek, A. Ondřej, O. Blažíček, F. Cibulka, A. Mendl, A. Ausobský, F. Hodač, A. Engl, Z. Wirth aj. Studium ukončil státní zkouškou, k níž dostal 31. prosince 1926 vysvědčení. Druhou část zkoušky pak absolvoval 6. června 1931. Jeho přáteli byli v Pardubicích m. j. hoteliér Veselky Erna Košťál a motocyklový závodník František Hladěna, kteří byli r. 1940 svědky na jeho svatbě s Markétou Zenkerovou z…

(od Národního hnutí k Národní obci fašistické) Český fašismus je politickým fenoménem meziválečného Československa, který dodnes poutá pozornost nejen historické obce.1) Samotný vznik českého fašistického hnutí souvisel s politickými a společenskými změnami v Evropě po první světové válce. Všeobecná deziluze z hrůz první světové války, počátek fašistického hnutí v Itálii, nespokojenost s výsledky Versailleské konference byly jen některými z důvodů, proč v poválečné Evropě měl tento politický fenomén živnou půdu. Také v prostředí nově vzniklého Československa lze najít události vhodné pro vznik radikálních skupin, které postupně můžeme považovat za fašistické. Jednalo se zejména o zhoršení výkonu československé ekonomiky, což bylo provázeno zvýšenou nezaměstnaností, a silnou deflační politikou ministra financí A. Rašína. Na…

Díváme se na průčelí původně středověkého šenku, kde za Pernštejnů je J. Sakařem uváděn Jan Prokůpek, alias Trubka (kromě šenkování byl také trubačem). Po jeho smrti vdova Alžběta roku 1538 vydala dům jako dědictví svému zeti Janu Korábovi, jenž tu žil do roku 1545. Roku 1546 je tu uváděna Ludmila Trubková, zřejmě jeho vdova, dcera Jana Trubky. Z dalších majitelů zaujme pak v letech 1579?82 kožešník Jan Kotaska a závěrem 16. století Jiřík Hauze z Jaroměře. V letech 1606?25 tu žil listovní písař z Nelahozevsi Samuel Fisle, jenž dům postoupil paní Alžbětě, druhé ženě Adama rytíře Škopka z Otradovic. Za třicetileté války roku 1645 byl dům vypálen Švédy, ale roku 1653 se spáleniště ujal Václav Kutnohorský, jehož syn Martin Hynek držel dům do roku 1703. Po něm je tu uváděn do roku 1738 císařský důchodní Jindřich Mayer. Z majitelů 18…