Zprávy KPP

Narodil se do osvobozené republiky v roce 1945 v litomyšlské nemocnici. Jeho dědeček Josef Roček pracoval jako učitel nejprve v Holicích, potom v Albrechticích nad Orlicí, a od roku 1904 jako řídící učitel na obecné škole v Pardubicích u Kostelíčka. Rodina bydlela v Jiříkově ulici, od roku 1929 na Spořilově. Zemřel v roce 1930. Tatínek Zbyňka Josef Roček byl na pardubickém gymnáziu spolužákem K.Krpaty a jeho bratrance F.Krpaty, K.Morávka, později známého pardubického lékaře, a dalších. Vystudoval práva a nastoupil nejprve ke krajskému soudu v Chrudimi, poté do Pardubic, a v roce 1940 přešel do Vysokého Mýta, kde si zřídil soukromou notářskou kancelář. Oženil se 28.října 1944 s Karolinou Minaříkovou a v roce 1953 se s celou rodinou přestěhoval zpět do Pardubic, kde pak pracoval jako vedoucí notář až do svého odchodu do penze v roce 1961.…

V roce 1980 řešil Klub přátel Pardubicka problémy s dlouhými lhůtami vzniku Zpráv KPP. Ty do té doby vycházely 10x ročně a příprava jednoho čísla trvala mnohdy více než 3 měsíce. Od pana Talacka, který měl v té době Klub přátel Pardubicka za Městské kulturní a informační středisko na starost, přišlo doporučení, aby Zprávy vycházely pouze 6x ročně. Výbor však toto nedoporučil, vzhledem k tomu, že v roce 1979 došlo k navýšení výše členských příspěvků. Proběhla tak následně jednání někdejšího předsedy KPP dr. Jičinského s p. Talackem, ale bezvýsledně. A tak od tohoto roku začaly Zprávy vycházet již pouze jako dvojčísla vydávané 6x ročně. V témže roce došlo také ke sloučení akcí historického a památkářského odboru. Historický odbor v tomto roce uspořádal celkem 7 přednášek. Mezi nimi byla například přednáška dr. V.Zikmundy o pernštejnském…

Na toto jméno si jistě vzpomenou ti, kteří si za druhé světové války kupovali časopis MLADÝ HLASATEL, který vydávalo nakladatelství Melantrich v Praze. V listopadu 1938 nastupuje do redakce Jaroslav Foglar s Karlem Burešem. A od 17.prosince začíná vycházet na pokračování dnes již legendární seriál RYCHLÉ ŠÍPY, kreslený Dr. Janem Fischerem jako komiks. MLADÝ HLASATEL vycházel jednou týdně a o časopis byl vždy veliký zájem. Jaroslav Foglar jako věrný skaut využil časopis k tomu, aby i přes zákaz Junáka se udržely v činnosti skautské oddíly. Vyzval mládež, aby se zakládaly ?čtenářské kluby?. Vznikla tak nenápadná organizace mládeže. Kluby si dávaly jména podle knih, které pro mládež J.Foglar napsal, např. ?Přístav volá, Modrý šíp, Hoši od Bobří řeky? atp. Bohužel v roce 1941 byl nacisty časopis Mladý Hlasatel zastaven. Dále jen vycházely…

Jak už bylo jednou na těchto stránkách psáno, byl to úřad nacistické okupační moci a dozoroval činnost protektorátních složek. Ukázka nese protektorátní denní poštovní razítko z 23.4.1941, dále pak poštovní razítko úřadu i další s údajem, že se dopis přepravuje bez porta. Adresátem byl Jan Vomáčka z Dašic u Pardubic. Na adresní stránce je i údaj, že šlo o dělníka firmy Explosia. Bezesporu dopis byl pro adresáta ne právě příjemnou událostí, což lze soudit podle chvatu a nešetrnosti při otevírání. Pro filatelistu jde o dobový doklad z historie válečných Pardubic.

(24.5.1391) a Přerov u Pardubic (k 600. výročí upálení M. Jana Husa) Reformační činnost M. Jana Husa (byl upálen v Kostnici 6.července 1415) si nelze představit bez jeho kazatelské působnosti v Betlémské kapli na Starém Městě Pražském. Tato kaple (svou velikostí spíše chrám) byla založena pro kázání v českém jazyce 24.května 1391 za vlády krále Václava IV. (1378-1419) z rodu Lucemburků. Ačkoliv reformace církve v Českém království byla někdy vnímána a prezentována pouze jako ryze česká záležitost, reálná situace však byla jiná. Spoluzakladatelem zmíněné kaple byl totiž s českým kramářem Křížem (členem bratrstva Obruče a kladiva) i slezský Němec Jan (či Hanuš) z Milheimu (či Mühlheimu) pocházejícího původně z bohaté patricijské rodiny ve Vratislavi (dnešní polská Wróclaw), povýšený do řad šlechty (nobilitovaný). Sňatek s českou…

V místě, kde dnes stojí obchodní centrum Grand, stávala přízemní hospoda s podkrovím. V 16. století zde u mostu přes Městskou řeku stávala celnice. Ta byla spolu s předměstím zbourána před příchodem švédských vojsk roku 1639. Až roku 1700 zde město postavilo domek, který roku 1732 prodalo vdově Anně Urbánkové za 300 zlatých rýnských. Za válek o rakouské dědictví byl roku 1741 i 1744 pobořen, pak jej dlouho držela rodina Pešů.

Dům, kde se dnes nachází pizzerie ?U Dušičků? (dříve známá pardubická vinárna) má pozoruhodnou historii vycházející až z pernštejnské doby. Po požáru roku 1507 tu hospodařil Jan pekař, potom jakási Ludmila, též pekařka a toto řemeslo se zde provozovalo až do roku 1542, kdy Ludmilin syn Václav (také pekař a koláčník) ukončil tuto pekařskou řadu. Od r. 1543 byl majitelem domu zámecký písař Matouš Křižanovský ze Živanic. V době pánů z Pernštejna získal dům terakotová okna (typický rys pernštejnské výstavby po požáru z roku 1538). V době třicetileté války byl dům v držení protihabsburského ?rebela? Adama Ekvese z Vršovic, jehož žena Kateřina dům koupila roku 1619. Již roku 1626 byl však dům postoupen Adamu Škopkovi z Bílých Otradovic, který jej splácel až do roku 1633. Toho roku však patřil dům již obci. Roku 1645 dům za požáru vyhořel. Z…

Rok 1942 Cikán okraden cikánem! ?I to se stává, že cikán okrade cikána. 22letý cikán Stanislav Čanda z Hostovnice vloudil se do vozu cikána Josefa Růžičky ve Starých Jesenčanech a podle obžaloby odcizil 300K a synovi Jaroslavovi nové šaty. V Pardubicích odcizil J. Kubizňákovi boty. Krádež bot Čanda popřel a tvrdil, že je koupil od vetešníka. Obžaloba na krádež 300 K ve voze byla při hlavním přelíčení u chrudimského trestního senátu vzata zpět, když Růžička řekl, že peníze prý dodatečně našel. Čanda byl odsouzen na 7 měsíců do těžkého nepodmíněného žaláře.? Falešná žena četníka! V Pardubicích byla zatčena 23letá Miloslava Stanislava nestálého bydliště. Byla stíhána delší čas pro podvody, jež spáchala na obchodnicích a soukromnících. Vydávala se za manželku některého četníka, jehož jméno si předem zjistila a vypůjčovala si peníze, už…

Do roku 1920 KREČMER Václav Bydlel v Praze-Bubenči, Ovenecká ulice. Dopisem z 14. května 1913 se obracel na Aviatické družstvo v Pardubicích a nabízel svůj ?vynález? letadla, víceméně klasického uspořádání, avšak s dosti velkou šípovitostí. Mělo být opatřeno jedním výškovým kormidlem vpředu, jedním vzadu. ?Pakli by velectěné družstvo svou vzácnou pozorností výzkumy mé vyznamenati ráčilo (?) jsem ochoten ponechati tyto velectěnému družstvo k disposici.? ?Nabídka? nejspíše zůstala bez odezvy. Více o V. Krečmerovi není mi známo. KREJČÍ Josef Městský hajný v Pardubicích. Na jaře 1911 mu měl městský radní, továrník František Dvořák nařídit, aby při letovém provozu na cvičišti udržoval pořádek. Dopisem z 30. prosince 1911 prosil Družstvo o jakoukoli odměnu. Nenalezl jsem doklad, že by jakoukoli odměnu z prostředků Družstva dostal.…

Stará vila hrabat Larischů, postavená pro ně roku 1885 slatiňanským architektem F.Schmoranzem st. (1814-1902) v Pardubičkách, upoutává na sebe pozornost kolemjdoucích rekonstrukčními pracemi. Vila by po své rekonstrukci mohla zásluhou ČSOL a o.s. Zámeček sloužit jako muzeum protifašistického odboje na Pardubicku. Nedaleko se totiž nachází popraviště, na němž za heydrichiády našlo svou smrt mnoho vlastenců (m. j. i občané vyhlazené vsi Ležáky na Chrudimsku). Historické osudy vily a jejích majitelů jsem podrobně připomněl ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka (ročníky 1991 a1992) delším seriálem historických studií, jež prokázaly, že tudy kráčely nejen naše, ale i evropské dějiny. Prvním majitelem Zámečku byl totiž Jiří hrabě Larisch-Mönnich (1855-1928), známý především svou proslulou ženou hraběnkou Marií, považovanou obecně za ?kuplířku?…