Zprávy KPP

Roku 2002 vyšla v nakladatelství H+H Jinočany kniha divadelního a literárního historika Jaroslava Švehly (1901-1991) ?Jan Otto ? kus historie české knihy?. Autor v kapitole věnované rodině tvůrce Ottova slovníku naučného uvádí, že nakladatelův děd Josef Otto, narozený 25.dubna 1776 v Pardubicích, působil pak v našem městě jako lékař. Údaj J.Švehly potvrzují Sakařovy ?dějiny Pardubic nad Labem? (2.díl), kde prof. J.Sakař doplňuje (s.140), že Josef Otto provozoval svou praxi od roku 1797 jako ?subjectus chirirgiae? na Bílém předměstí v domě čp.88 (dnešní Husova ulice) vedle t. zv. Švankalovského mlýna. Zde také roku 1818 zemřel na vodnatelnost ve věku pouhých 43 let. Dům později shořel. Z manželství s Kateřinou Svobodovou se mu v Pardubicích narodil 1.prosince 1799 syn František, pozdější vojenský lékař v Polsku (viz foto), působící pak…

Dámy a pánové, můj příspěvek se bude týkat agenturního radiospojení z krátkého období před a po atentátu, kdy spojení s Londýnem bylo téměř výhradně záležitostí SILVER A. Nemohu se bohužel vyhnout tomu, abych neřekl i to, co je zde všem již dobře známo, jinak by souvislosti byly nezřetelné. Za 6 dní - 15. ledna - to bude 73 let, co se svobodníku Jiřímu Potůčkovi-Tolarovi podařilo navázat oboustranné spojení mezi radiostanicí LIBUŠE a Vojenskou radiovou ústřednou ve Woldinghamu u Londýna.

Inventář školy Materiální vybavení Lidové školy zemědělské Opatovice nebylo vzhledem k délce jejího působení nikterak závratné. Škola neměla ani vlastní budovu, což je vzhledem k osmihodinové týdenní výuce pochopitelné. Ke svému fungování využívala budovu v areálu poblíž zemské vychovatelny, ta však nebyla zřejmě dostatečně vybavena. Ještě v květnu 1944 se škole nedostávalo dokonce ani skříně k ukládání písemností či pomůcek. Tuto skutečnost vyřešil školní výbor na své schůzi schválením zakoupení jedné skříně. Dále se výbor usnesl, že je třeba obstarat nádobí pro školní kuchyni. První školní rok se tedy již blížil svému konci a škola neměla všechny pomůcky potřebné k výuce.

Latinská slova Ex libris znamenají ?z knih? a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Knihy bývaly velmi drahé a tak vlastníci ? obvykle šlechtici, kláštery nebo církevní hodnostáři začali své knihy označovat nejčastěji na vnitřní stranu desek vlepeným lístkem s erbem, také třeba rodovým heslem, později třeba obrazem sídla nebo klášteru. Tato exlibris se stala zájmem sběratelů. Ke konci 19. století si sběratelé a milovníci knih si nechali vytvářet svá exlibris např. s motivy jejich povolání, s motivy rodných měst a později se použitým motivům přestaly klást meze. A zrodilo se i sběratelství těchto nových exlibris ? které už nebyly vlepovány do knih, ale byla často vytvořena známými autory a vytištěna jako malý grafický list a také byla podepsána autorem. Já patřím také ke sběratelům exlibris a část…

Ve druhém díle seriálu o historii Klubu přátel Pardubicka jsme se věnovali období, kdy byl klub součástí Východočeského muzea. Roku 1970 nastoupil do funkce ředitele Východočeského muzea Pardubice Fr. Koubek. Ten se dohodl s vedením města na převedení KPP pod Městskou informační službu, která byla zřízena v roce 1967. K samotnému převodu došlo v lednu 1971. Důvodem tohoto řešení bylo pravděpodobně plánované spojení pardubického a hradeckého muzea, kde by existence KPP nebyla žádoucí.

Naděje, které vkládal do své cesty do Prahy v říjnu 2008 náš předseda ing. Linhart, nebyly valné. Pražská pobočka už 14 let nevyvíjela žádnou činnost. S pražskými členy nebyla řádná komunikace. Ovšem jeho mise se chytla, Pražáci se sešli a zvolili si svůj výbor, který se hned dal do práce. Prvním úspěchem bylo získání klubovny pro schůzovní činnost od Úřadu Městské části Praha 1, a to zdarma. Druhou šťastnou okolností bylo spojení s Klubem rodáků a přátel Přelouče a obnovení spolupráces Klubem za starou Prahu. Ukázalo se, že naši pražští členové mají zájem nejenom o účast na přednáškách a besedách, ale sami se aktivně zapojili do jejich pořádání. Více než polovinu všech přednášek zajistila pražská pobočka z vlastních řad. Za šest uplynulých let dokázali naši členové v Praze zorganizovat celkem 42 přednášek a společných akcí. Velmi…

byla založena na podzim roku 1912 a ustavena 15.ledna 1913. Spolek měl na začátku jen 20 členů a jeho úkolem bylo pěstovat hlavně kulturní styky s Francií. Podnět k založení AF v Pardubicích dal soukromý učitel francouzštiny a němčiny v Chrudimi M.Bonnaud. Na ustanovující schůzi 15.1.1913 bylo přítomno 20 pánů a dam. V přípravném výboru pracovali profesoři Hocke, Jizba, Popelka a Suk. Dr.Stanislav Lipčík pomohl při vypracovávání stanov pro c. a k. místodržitelství. 18.ledna 1913 navštívili S.Lipčík a prof. Václav Suk c. a k. okresního hejtmana Nováka a přestavili mu cíle spolku! 29.ledna 1913 přenášel M.Bonnaud o Pyrenejích v kavárně u Střebských (se světelnými obrazy), 1.března pak byla pořádána na Veselce přednáška o E.Rostandovi. V dubnu 1913 byly stanovy schváleny c. a k. místodržitelstvím v Praze. Předsedou 1. výboru AF v…

K heslu ŠIBŘINKY uvádí Ottův slovník naučný (24.díl, s.597, 1906) následující poučení: ?Šibřinky v staré mluvě české (z napodobení vrabčího hlasu) tolik jako frašky, žerty, šašky neb kudrlinky. Jindř. Fügnerem použito k pojmenování veselých maškarních zábav sokolských, jež r. 1865 poprvé v Sokolovně pražské byly uspořádány a od té doby všeobecně se pořádají.? V Pardubicích byla v minulosti pořádána řada maškarních plesů; o jedny z nejhezčích se prý zasloužil divadelní ochotnický spolek, další ?náležely? studentům, také sportovní kluby se zapojily? Ale šibřinky ? to byla záležitost pouze sokolské organizace. V našem městě bývaly téměř každoročně dvoje ? Sokola Pardubice I a II. Ty první se pořádaly v sokolovně, ty druhé nejprve v restauraci pana Jaroslava Svobody Na Kopečku v Jesničánkách, od roku 1933 v skřivánecké sokolovně.

Úvod Zemědělskému školství se u nás z hlediska historického bádání prozatím nedostalo větší pozornosti. Práce, které existují, se až na výjimky zaměřují na konkrétní dějiny škol či dějiny zemědělství obecně. Těch zaměřujících se obecně na zemědělské školství je už méně. Obecná obsáhlejší syntéza zemědělského školství vyšla naposledy před více jak třiceti lety a tím je tedy dána její částečná ideologická zátěž. Ta nicméně neubírá na kvalitě a dílo Zdeňka Černohorského Dějiny zemědělského školství v Československu podává nejlepší náhled do soustavy a fungování zemědělského školství. Záměrem tohoto příspěvku je lokální sonda, jejímž cílem se stala Lidová škola zemědělská Opatovice. Opatovice nad Labem jsou obcí s téměř 2 500 obyvateli ležící v Pardubickém kraji mezi krajskými městy Pardubicemi a Hradcem Králové. Ve středověku se zde…

V dokončení historie Velké se již blížíme k osmdesátým letům, která přinesou trojnásobné prvenství kladrubského ryzáka Sagara, koupeného ze Sovětského svazu v sedle s Pavlem Liebichem a rekordní čtyřnásobné valacha Železníka ze stáje Světlá Hora, vítězně ježděného Josefem Váňou. Nejcenější je jeho vítězství v roce 1991, kdy po nezaviněném pádu na Poplerově skoku se sebere, když ostatní koně již najíždějí Velký hadí příkop. Po velké stíhací jízdě pak ještě slavně vyhraje. Železník s Váňou v sedle mohl vyhrát ještě jednou, ale vniknutí ?ochránců zvířat? do dráhy ho vyvede z tempa a na Taxisu skáče jeden z posledních do padlých koní a jezdců. Posledními úspěšnými reprezentanty kladrubských černobílých čtverců jsou vítěz z roku 1985 polokrevný Festival (Vozáb) a Forman (2., 3. a 4.). Za zmínku stojí úporná snaha anglického nadšence…