Zprávy KPP

Kašparovi opravovali hospodářské stroje ve strojírnách Františka Dvořáka na Skřivánku, v ulici Ke Staré Poště. Sem často zavítal mladý Kašpar, aby zde tvořil. V Dvořákových strojírnách postavil sekačku na rákosí, meliorační stroj a ze starého automobilového motoru pluh s několika radlicemi. Motorový pluh zkoušel na polích, které lemovaly pardubické vojenské cvičiště. Kašpar měl rád koně a tímhle pluhem jim chtěl ulehčit těžký úděl. Sedláci z celého okolí se sem chodili dívat, jak Kašparovi ořou s novým motorovým pluhem. Pluh se jim zamlouval, ale když se poptali, na kolik by takové orání přišlo, mávli rukou, to že prý by bylo pro ně moc drahé. Koncem června 1909 zavítal do Dvořákových strojíren Kašpar znovu. Tentokráte přišel s návrhem, že by s Oldřichem Dvořákem a Evženem Čihákem postavili aeroplán. Nikdo z přítomných si neuměl tehdy…

In: PERNŠTEJN 30. 8. 2013 Pardubice patřily od konce 19. století k baštám české cyklistiky. V té době měly již v lesíku u dnešního sídliště Dukla hliněnou závodní dráhu s klopenými zatáčkami (po Praze a Plzni třetí v Čechách), na které se koncem září 1889 konaly dvoudenní mezinárodní závody. Pardubickou cyklistiku v té době proslavoval Vincenc Chomrák, od mládí nadšený průkopník a propagátor sportu, zvláště cyklistiky a motorismu, majitel autoškoly, garáží, prodeje jízdních kol, motocyklů, aut, pneumatik zn. Michelin, zbraní a sportovních potřeb. Jako aktivní cyklista se proslavil mj. svými dálkovými jízdami, kterými udivoval celou Evropu, a to nejdříve na vysokém kole, později na ?roveru? (nízkém kole se dvěma stejně velkými ráfky, podobném kolu dnešnímu). Těch jízd podnikl řadu např. z Pardubic do Budapešti, do italských Benátek či…

BOŽÍ MUKA (KAMENNÝ KŘÍŽ SE ZVONIČKOU) Kamenný kříž, nazývaný také Mariánský kříž nebo Boží muka, se nachází na křižovatce silnic Pod lipami a Hraniční. Byl postaven péčí věřících občanů a obce Studánky v druhé polovině roku 1898. Materiál na stavbu kříže, projekt (viz obr. 1) a zpracování dodnes viditelné podoby obstarala ?rma ?Průmysl žuly vlastních lomů? mistra kamenického Jakuba Stránského z Pardubic. O schválení podoby kříže a žádost o jeho vysvěcení poslal Děkanský úřad v Pardubicích Biskupské konzistoři v Hradci Králové dopis dne 26. 6. 1898.

Vejdeme-li první zámeckou branou pardubického zámku na jeho první nádvoří, na levé straně těsně před druhou branou stojí rodný dům (čp. 6) ředitele tzv. staré reálky Jiljího Vratislava Jahna, který se tu narodil 22. ledna 1838 jako syn zámeckého důchodního. Jahnův rodný dům byl 7. září 1924 osazen pamětní deskou od akademického sochaře M. Bašeho. Povězme si nyní o osobnosti J. V. Jahna více. Po absolutoriu německé stavovské reálky v Praze a tamější polytechniky (obor chemické technologie) se pracovně realizoval ve strojírně a na stavebním ředitelství Prahy, svými zájmy směřoval spíše do oblastí umění a publicistiky. Redigoval Obrazy života vydávané v Litomyšli, do Kroniky práce napsal 2 díly (o světových vynálezech a zpracování chemických surovin). Patřil do básnických generací Lumíra a Máje, vydal tři básnické sbírky, psal i texty k…

Málokomu asi slůvko ? efemery? něco říká. Já jsem se s ním sešel, když jsem začínal svojí profesní kariéru. Používali jej staří, ještě prvorepublikoví zahradníci, od kterých jsme se jako mladí snažili mnohé pochytit. Používal jej i Karel Čapek v knížečce ?Zahradníkův rok.? Zní nečesky, je to v podstatě odborný výraz. Má ho rád i Dr. Václav Větvička a vysvětluje jej takto: efemerní značí pomíjivý. V našem případě má tvar podstatného jména a je to souhrnný název pro drobné jarní květinky, ať na zahrádkách nebo v přírodě. Jsou malé, křehké, často se k sobě choulí jako drobní ptáčci. Snad proto, aby jako oni snadněji přestály časté záchvěvy končící zimy. Jejich krása je křehká a poměrně rychle pomíjí, ale to snad jenom proto, aby uvolnila místo dalším, kteří se derou na svět. Inu, jaro mívá na spěch. Znám jednu starou zahradu, kde sotva…

Rokem 1870, zavedením magistrátní správy města končí funkce rychtáře. Funkce policejního komisaře se ujal jeden z dvou t. zv. nezkoušených radů. Vláda mu ukládala tolik práce, že město muselo roku 1845 ustanovit systemizovaného policejního úředníka. Komisařem byl zvolen lékárník Vilém Menšík. S tím nesouhlasilo okresní hejtmanství, že na funkci by neměl dost volného času. Skutečným policejním úředníkem proto roku 1854 byl ustanoven František Kindl, záhy po něm Václav Cerekvický a byla vytvořena městská stráž. Ta roku 1900 měla 13 členů, řídil ji strážmistr Piskora. V lednu byl vypsán konkurz na 5 městských strážníků, přihlásilo se 135 zájemců. Roku 1903 se funkce komisaře ujal bývalý četnický strážmistr Augustin Jung, který ve funkci působil přes světovou válku. Po něm funkci policejního referenta vykonával člen městské rady, který řídil…

Rád bych zavzpomínal na jednu vydařenou akci v září roku 2013. Sešli jsme se za krásného počasí pozdního léta na místě, které je sice v současné době louka, ale kdyby mohla vyprávět? Pouze jihozápadní rozkopaný cíp nám napovídá, že je tady archeologické naleziště. Jsme v Pardubičkách, v těsném sousedství hřbitova. Archolog Dr. Čurda nám povyprávěl o průběhu vykopávek a o zdejších nálezech, které dokazují osídlení tohoto místa již koncem 13.století, ale možná i dříve. Zde možná začínaly vyrůstat naše Pardubice, dříve Pordobice. Mně připadl úkol zjistit a následně seznámit přátele s tím, co asi naši předkové ve středověku pěstovali. Takže jsem se vyptával a vyptával, botaniků, historiků, archeologů. Archeologové ke svým závěrům mají pevné artefakty. Botanikové to mají dost těžké. Nálezy rostlin jsou nemožné, semena se nacházejí občas. Pak…

Dne 17. června 2013 oslavil své 95. narozeniny (jako ČSR!) náš člen pan Václav Pánek, nejstarší občan Sezemic. Protože se k nám tato informace dostala až v říjnu minulého roku, blahopřejeme srdečně oslavenci až nyní. Mnoho zdraví, duševní pohody a štěstí! Dodatečně přejeme vše dobré i známému pardubickému patriotovi ? akademickému malíři Vladimíru Kopeckému do Prahy, jenž 2. 11. 2013 oslavil neuvěřitelné 85. narozeniny. Těšíme se na další spolupráci!

Náš věrný a dlouholetý člen p. František HOLLMAN z Přelouče upozornil na chybějící údaje k osobě Ing. Vendelína Dvořáka v článku P. Svitáka ?Osoby a osobnosti leteckého dávnověku Pardubic? (IV. díl) v ZKPP č. 7?8, roč. 2013, s. 214. Rádi zveřejňujeme tyto doplňující informace: Budovatel sečské a pařížovské přehrady na Čáslavsku Ing. V. Dvořák, majitel uhelny v Holicích a továrny na nábytek u Podlesí (Schönwald) na hranicích s Polskem, žil za 1. republiky v Přelouči (Žižkova ul. čp. 662), v dřevěné vile horského typu, kancelář měl na náměstí Čs. legií v Pardubicích, kde za sochou TGM vystavěl celou frontu domů. V manželství se narodily dvě dcery (roč. 1920 a 1923). Po 2. světové válce se rodina Dvořákova přestěhovala do Prahy (Pha XIX., Nad Šárkou 13). V pardubické stavební kanceláři pracoval i Ing. M. Petráň st. (+2013), dlouholetý…

V nadpisu není uvedeno pardubické juniorky, ačkoliv toto mistrovství, nyní starších dorostenců, je s Pardubicemi bytostně spjato. První dva ročníky mistrovství Republiky československé pořádal paradoxně německý tenisový klub v Brně. A hned ročník 1924 byl pro pardubické barvy velice úspěšný. Obě dvouhry vyhráli hráči LTC (Lawn Tennis Cercle) Pardubice - Jarmila Červenková dámskou a Jaroslav Racek pánskou. A to ještě bratři Rackové, Jaroslav s Josefem, vypadli ve čtyřhře až v seminále. Tyto úspěchy by sváděly k domněnce, že mistrovství bylo výkonnostně slabě obsazeno. Opak je pravdou. Jaroslav Racek přešel v boji o finále přes libereckého Němce, ale později československého reprezentanta Rodericha Menzela, který hrál za ČSR celkem 93 utkání v Davisově poháru. Ve finále pak zvítězil nad nejlepším rakouským juniorem Horchem. Slečna…