Zprávy KPP

Miloš Svoboda byl v poválečných letech jednou z nejvýraznějších postav Velké pardubické. Z jedenácti startů vybojoval se svými koňmi dva tituly a navíc získal dvě druhá místa. Od jeho posledního triumfu v roce 1952 však zatím Pardubice na svého dalšího hrdinu čekají marně. Miloš Svoboda. Že vám tohle jméno nic moc neříká? Jde o jediného vítěze Velké pardubické z našeho města. 5. prosince by oslavil sté narozeniny. Výročí si mohli připomenout návštěvníci zářijové show Koně v akci, kde byla žokejovi věnována speciální výstava.

V průběhu roku 2012 přišel doktor J. Kotyk s iniciativou pro pražskou pobočku ? vypátrat a kontaktovat rodinu Theinovu. Do začátku jsme věděli jenom tolik, že právník Karel Thein bydlí někde v Pardubicích a jeho bratranec Jiří Thein je dnes Pražák. Zadání bylo jednoduché a cesta obtížná. Karla Theina jsme hledali kvůli rukopisu jeho tatínka o baronu Arturu Krausovi, o němž se ví pouze tolik, že existuje, ovšem nevíme, kde se nyní nachází a jistě ho Karlův otec nezničil. Jiřího Theina jsme chtěli kontaktovat s ohledem na to, že jeho tatínek, čestný občan Pardubic zasloužilý umělec Hanuš Thein by v brzké době slavil dvojí životní jubileum. Kupodivu v poměrně rychlém tempu se podařilo nalézt pardubické Theiny. Cesta k nim vedla přes poštovní muzeum v Praze, které uchovává ve svých depozitech všechny staré telefonní seznamy. Požádali jsme…

Léčebné Lázně Bohdaneč se nachází v Polabské nížině. Krajina obklopená rybníky láká nejen lázeňské hosty, ale i v rákosinách a na loukách hnízdící vzácné vodní ptactvo a vyskytují se tu i chráněné druhy vodních a slatinných rostlin. Lázeňský park, který se rozprostírá na ploše 17ha, má svou dominantu, a to lázeňský komín, který je v parčíku mezi pavilony. Tento komín zbyl z původní lázeňské budovy. A právě na něm má hnízdo čáp, který je symbolem Léčebných lázní. Hnízdo bylo na komín umístěno roku 1898 na návrh Františka Veselého, bratra zakladatele lázní. Tolik k historii.

Když jsem se podrobně zabýval objektovým svazkem StB OB 28-HK ?Vražda?, pořízeným ke kauze zavražděného Lubomíra Krátkého z ledna 19491), objevil jsem tu m. j. i kuriózní případ 4. skupiny ČSM (Československého svazu mládeže) v Pardubicích Na Třísle, který na jaře 1950 intenzívně řešila komunistická bezpečnost (Krajské velitelství Národní bezpečnosti Pardubice, oddělení IV.) Z protokolu sepsaného 18. března 1950 se 17letým soustružníkem Bohumilem Němcem (nar. 16. 9. 1933 v Pardubicích, bytem Pardubice, U Husova sboru 74), synem řidiče motorové dreziny ČSD u traťové správy v Pardubicích a Elišky, rozené Králové, v domácnosti, učněm TOS v Moravanech) vyplývá, že byl od prosince 1947 členem KSČ a od listopadu 1949 předsedou 4. skupiny ČSM v Pardubicích Na Třísle a dokonce instruktorem OV ČSM v Pardubicích.2) Již 3. března 1950 byl Němec…

V Zelenobranské ulici č. 21 sídlilo za okupace Hö? eho knihkupectví, jak je patrné z adresy. Navíc se ještě pyšnilo, že je Německým knihkupectvím pro východní Čechy. Obyčejný obchodní dopis byl odeslán z Vídně. Datum na razítku je ze 7. 10. 1944. Každopádně je to doklad, jak si okupační správa představovala postupný germanizační vliv.

Pouhé slovo prázdniny v nás vyvolává představy převážně příjemné, ale mohou být i výjimky. Třeba když po letní obloze pravidelně létají bombardovací letadla, která naše oko jen stěží rozezná jako stříbrné tečky ve výši několika kilometrů. Lépe je vnímá ucho v podobě bzučení kdesi v nejhlubší oblasti sluchu. V Pardubicích jsme v létě 1944 mohli poznat ještě další zvukové efekty, a to svištění padající bomby, její výbuch při dopadu, jakož i praskání zdiva a okenního skla. Nemíním však psát přímo o bombardování Pardubic ve dnech 22. 7. a 24. 8. 1944, neboť Zprávy KPP se tímto tématem zabývaly již několikrát. Mé dnešní vzpomínání se bude týkat období mezi oběma událostmi. Nezdařený noční červencový nálet vyvolal obavy, že se vše bude brzy opakovat, a proto mnozí občané opouštěli své domovy. Kdo měl příbuzné nebo přátele na venkově, hledal u…

(příspěvek k historii protektorátní správy v Pardubicích) Jak známo, posledním českým starostou Pardubic za nacistické okupace byl advokát JUDr. Karel Vítek, jenž převzal tuto funkci roku 1938. Nový říšský (zastupující) protektor R. Heydrich se rozhodl reformovat po svém nástupu (1941) veřejnou správu tak, aby byla prakticky odstraněna její dvoukolejnost a zlikvidována česká ?autonomní? správa. V Pardubicích převzal v listopadu 1942 funkci starosty sudetský Němec původem z Aše Julius Stumpf (nar. 10. 7. 1889) nejdříve jako ?Bürgermeister?, od roku 1943 jako vládní komisař (Regierungskommisar) města Pardubice. Tuto funkci vykonával až do květnových dní roku 1945, kdy 8. 5. t. r. byl vyzván německým posádkovým velitelem Pardubic plk. Schenkem k předání úřadu do rukou Revolučního národního výboru (RNV) v čele s dr. Antonínem Blahoutem,…

15. březen 1939 Už to je tři čtvrtě století, když jsem jako žák obecné školy chlapecké šel ráno do školy. Přes noc napadlo přes 20 cm mokrého sněhu. V rádiu hlásili, že nás obsazuje německá armáda, a nemá se klást odpor, jinak by to mělo vážné následky. Také jsem poprvé zaslechl jméno nového protektora, který se jmenoval Konstantin Freiherr von Neurath. Za pár dní jsem jako hoch (a navíc ? latelista) uviděl naše československé známky s přetiskem BÖHMEN u. MÄHREN / ČECHY a MORAVA. Pochopitelně o známce 10 Kč jsem si mohl nechat jen zdát. A kdo byl onen von Neurath? Byl to diplomat, který nacistům jaksi vybyl a místo protektora mu bylo jakousi náplastí za ztracené místo ministra zahraničí. Narodil se v rodině královského komořího 2. 2. 1873. Jak rostl a studoval, tak se stal státním úředníkem a diplomatem. V době I. světové války jako…

(vážně i úsměvně z černých kronik) Pokračování roku 1935 Netýrejte koně! ?Sděluje nám případ, kdy na Rašínově třídě v Pardubicích v těchto dnech kočí surovým způsobem ztýral koně. Ten se sotva držel na nohou. V Praze hodlají postavit pomník koním za zásluhy. V Německu jej již mají. Tam také surovosti proti zvířatům mnohem přísněji trestají!?1) ?Jak jsou lidé lehkomyslní, o tom přesvědčil případ pardubického číšníka 20letého Jaroslava Bořila. Dostal 500 Kč, měl dáti nazpět, ale odešel a uprchl do Hradce Králové, kde s kumpánem peníze pro? ámoval. Byl v Hradci Králové zadržen, ale z peněz už mnoho nezbylo!?2) ?Žebral a potom pro? ámoval v baru tisíc Kč. V Pardubicích byl zatčen zajímavý žebrák. F. Patrman z Pardubic, který večer v baru utratil 1 000 Kč. Neměl dost peněz a tak dal do zástavy vkladní knížku na 5 000 Kč. Patrman se potuluje…

Do roku 1920 FRANC Josef Činný člen Aviatického družstva v Pardubicích od jara roku 19111) přinejmenším do roku 1913.2) Číslo členské legitimace 33.3) V dokladech Družstva uváděn jako ?železník?. Velkoobchodník se železářským zbožím, komerční rada. V červnu 1911, kdy Družstvo pořádalo veřejnou leteckou produkci Ing. J. Kašpara ve Vysokém Mýtě, pomáhal zajišťovat prodej vstupenek.4) Více o jeho činnosti v Družstvu nevím. V únoru 1928 byl zván na valnou hromadu Aviatického družstva5), zda se jí zúčastnil, nevím. Zemřel 6. dubna 1929.6)