Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
30.06.2019 08:00

Ekocentrum Huslík a minipivovar Poděbrady

Velký Osek – ekocentrum Huslík – Poděbrady. Délka trasy 13 km. Odjezd v 8:01 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:02 h vlakem. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka

typ akce: Turistické vycházky

07.07.2019 07:30

Toulky okolím Sečské přehrady

Horní Bradlo – Paseky – Vršov – Bojanov – Padrtský Mlýn – Markova skála-pod Ohebem – Seč. Délka trasy 16 km. Odjezd v 7:30 hod. BUSem z aut. nádr., návrat v 17:31 nebo 18:58 BUS. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

14.07.2019 07:30

PP Kačina

Záboří nad Labem – Svatá Kateřina – Kačina – Nové Dvory – Kutná Hora. Délka trasy 15 km. Odjezd v 7:34 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:02 vlakem. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

20.07.2019 06:45

Arboretum a rybník Olšovec

Křtiny-arboretum – Jedovnice-rybník Olšovec. Délka trasy 10 km. Odjezd v 6:48 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:55 vlakem. Vedoucí J. Benda. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.07.2019 06:30

Skleněný kostel a pivovar v Neratově

Rokytnice v Orl.h. – Hanička – Neratov. Náročný terén! Délka trasy 13 km. Odjezd v 6:34 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:55 vlakem. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Zprávy KPP

Pardubická městská zeleň po druhé světové válce

obrázek k článku

Období po druhé světové válce znamenalo nejen v Pardubicích, ale prakticky v celém Československu obrovský úpadek odborné zahradnické práce. Profese zahradního architekta začala být považována za projev buržoasního snobismu, funkce městského zahradníka byla zrušena. Údržba zeleně byla postavena z hlediska organizační struktury na úroveň prací popelařských a metařských, z hlediska finančního ocenění dokonce hluboko pod tyto práce /tento přístup přes určité změny v posledních dvou letech přetrvává dodnes a projevuje se z hlediska správce veřejné zeleně, kterým jsou Technické služby města Pardubic, momentálně nejpalčivěji při uvolňování finančních prostředků na nákup mechanizace usnadňující zakládání a údržbu zeleně./


Hovoříme s náměstkyní primátora města Pardubice Ing.H. Demlovou

obrázek k článku

Co Je náplní Vaší práce náměstka primátora a co vidíte ve svém oboru jako prvořadý problém? náplní mé práce je oblast ekonomiky - tj. rozpočet města /jeho příjmy a výdaje a městsky majetek. Do roka 1991 byla oblast rozpočtu pevně svázána centrálně stanovenými pravidly, finance byly přesně určeny a město, prakticky nemohlo samostatně rozhodovat. Ani s majetkem nebyly problémy, poněvadž ten se skládal z budovy radnice, několika objektů po národních výborech v okrajových Částech města a hasičských zbrojnic.


Dnes hovoříme s náměstkem primátora města Pardubic Jaroslavem Zítkem, dipl.technikem

obrázek k článku

1) Co Je náplní Vaší práce náměstka primátora? V mé kompetenci je na základě rozhodnutí rady města celá problematika z oblasti školství, kultury, zdravotnictví, sociálních záležitostí, mládeže a sportu, cíli činnost poměrně rossáhla a samozřejmě náročná na řešení. 2/ Co vidíte ve svém obora jako prvořadý problém? Těch problémů je několik, aí už v rezortu školství, kultury nebo zdravotnictví. V oblasti školství chybí nová koncepce, kultuře chybí stejně jako u ostatních oboru finanční prostředky a zdravotnictví je před privatizací. Máme problémy v bytové politice atd. ...


Zajímavá shoda pardubského a pařížského mostu

obrázek k článku

Pardubický Prokopův most přes Chrudimku byl postaven s použitím nejmodernějších prostředků a zásad a jeho budování lze srovnati s velkoměstským mostem pařížským Pont de carousse, také železobetonovým. Pařížský most nahradil původní most z roku 1884, autorem pardubického byl prof.dr.Bechyně, stavbu prováděla fa inž.Pfeffermann-Záruba a stavební dozor za město Pardubice vedl inž.Václav Kadlec. Hlavní shoda mezi Pardubicemi a Paříží tkví ve způsobu odskružení. V obou případech bylo použito t.zv. Freyssinetovy metody. Při stavbě bylo užito nosných pasů, které byly vybetonovány vcelku ponecháním spáry uprostřed mostu. Do spáry byly vsunuty hydraulické zvedáky, které, rozevírajíce obě části, odtrhovaly je od lešení, což bylo zvláště v Pardubicích, kde bylo lešení pevné.


Biskup Karel Otčenášek a jeho věznění v Pardubicích

obrázek k článku

Mons. Karel Otčenášek (narozen 13.dubna 1920 v Českém Meziříčí u Opočna), od 21.prosince 1989 sídelní biskup královéhradecký, byl v letech 1950-62 vězněn. Své osudy vylíčil roku 1991 M.Zavřelovi, který je vydal v brožuře "Otec biskup Karel" (vyd. M.Zavřel Havlíčkův Brod, vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. nákladem 3.000 výtisků). V říjnu 1949 se stal Karel Otčenášek vicerektorem hradeckého bohosloveckého semináře. V červnu 1951 byl však seminář komunistickým režimem zrušen. Se svolením papeže Pia XII. byl K.Otčenášek 30.dubna 1950 tajně vysvěcen Dr.Mořicem Píchou na biskupa, což později státní úřady zhodnotily jako protistátní činnost a velezradu. Na jaře 1951 byl biskup Otčenášek násilně převezen do internačního tábora pro kněze a řeholníky v Želivě. Internován byl 2 a půl roku odděleně od ostatních. Po neúspěšných pokusech o jeho …


Návštěva malíře Emila Adama v Pardubicích r.1887

obrázek k článku

(ze vzpomínek Josefa Pírky-část 4.) Otevíráme počtvrté modrý sešit vzpomínek pardubického fotografa Josefa Pírky (1961-1942), jak je vyprávěl roku 1941-pouhý jeden rok před svou smrtí JUDr.Miroslavu Mládkovi, který je zaznamenával. Tentokrát nás bude zajímat partie o návštěvě mnichovského malíře prof. Emila Adama (1843-1926) v Pardubicích v listopadu 1887. "V té době byl pozván od celé společnosti mnichovský malíř, profesor malířské akademie Emil Adam do Pardubic. Měl malovat ve velkém rozměru obraz t.zv.halali v Labi u Opatovic. Od jeho Excelence hraběte Larische1/byl jsem p.profesorovi přidělen k ruce, abych fotografoval přilehlou krajinu, taktéž jednotlivé jezdce i koně pro tento obraz určené. Jelikož Adam tuto krajinu neznal, bylo navrženo shlédnout partii Labe u Opatovic, kde v té době u Labe halali se odehrávalo. Odebrali jsme…


Hanuš Thein

obrázek k článku

(17.1.1904-30.12.1974.) (Text rozhlasového pořadu k nedožitým 90. narozeninám Hanuše Theína, vysílaný na stanici Vltava 18.1.1994.) "Rossiniova Lazebníka sevillského, operu, nad kterou není díla bezstarostnějšího a šťastnějšího, jsem režíroval v Národním divadle plných 37 let a za tu dobu v pěti přestudováních nebo nových nastudováních. Snažil jsem se vždy jak v režii, tak v postavě dr. Bartola, kterého jsem zpíval asi třistakrát, dát scéně i postavě jiskřivou veselost, tempo, humor, hravost i situační komiku. Výbuchy smíchu spokojeného obecenstva v přeplněném hledišti nám bývaly největší odměnou." Co dodat k vyznání citovanému ze vzpomínkové knížky Hanuše Theina "Žil jsem operou Národního divadla?" Snad jen malou výhradu: Hanuš Thein se nikdy nemusel "snažit" o jiskřivou veselost. Byla podstatnou součástí jeho bytosti, vyzařovala,…


Pardubický židovský hřbitov - 4. část

obrázek k článku

V roce 1942 po bezpočtu různých zákazů jsou postupně rušeny židovské náboženské obce. S nimi i početná pardubická, v jejímž čele stál v posledních letech JUDr Berthold Thein, rabínem pak byl PhDr.Emil Friedmann (nar.1886). Nastává poslední dějství české židovské tragedie, plnění strašlivého vyvraždbvacího nacistického plánu na likvidaci židů. I když do konce března 1942 se podařilo emigrovat přibližně 25.000 židům, z Pardubicka (právě pro jejich český charakter) to bylo jen několik málo jednotlivců a rodin. Materiály a inventář židovských obcí jsou postupně soustředěny na pražském ústředí a v dohodě pak připravovány transporty do Terezína. Jsou přesně evidovány a prvý transport z pardubického střediska umístěného v budově tehdejší Obchodní akademie v Gymnasiální (dnes opět Štefánikově ulici) byl pod názvem C-F vypraven 4.12.1942. Bylo…


Výstava tělesné výchovy a sportu 1931 a Pardubice 30.let

obrázek k článku

(z Pamětí část 6.) Musím se zmínit o události, která dnes ve vzpomínkách Pardubic zaniká, ale která měla svůj význam. Byla to Výstava tělesné výchovy a sportu v roce 1931. A zasluhovala by ta výstava nějakou publikaci, neboť byla zvláštní a od té doby neopakovaná. Jak idea výstavy vznikla, nevím. Ale jistě zde působily reminiscence na úspěch hospodářské výstavy v roce 1903, úspěch brněnské Výstavy soudobé kultury v roce 1929, pýcha z hospodářského boomu republiky do r.1929, který byl tak zmražen krizí r.1929 a kdy se asi pojetí a úkol stavby výstavy měnily na "protikrizovou hladovou zeď" i snaživých pardubických živnostníčků a továrníčků něco vydělat. Překvapující u koncepce výstavy jest ovšem velkorysost v pojetí, která myslím s minimálními prostředky vyřešila spoustu problémů Pardubic a umožnila jim přeskočit ohrádku malého města do…


55 let od výstavby chemického závodu v Rybitví

obrázek k článku

Ředitelství spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze rozhodlo, že na podzim 1939 zahájí výstavbu nového závodu na výrobu barviv a léčiv u Pardubic na katastru obcí Blatníkovská Lhotka a Rybitví. Nový závod měl nahradit záborem ztracený podnik v Ústí n.L. Koncepci výrobního programu nového závodu navrhl generální ředitel SPOLKU Dr.V.Ettel se svými spolupracovníky. Proč bylo zvoleno místo u Pardubic? Pozemky v okolí obou obcí byly rovinné a v blízkosti řeky Labe, která poskytuje pro chemický průmysl dostatek vody. Na Labi se plánoval i přístav. Lodní doprava by umožňovala levnou přepravu surovin. Stávající semtínská tepelná centrála mohla poskytnout ihned páru pro nový závod. Snadná byla výstavba železniční vlečky.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem