Zprávy KPP

Ve Zprávách č. 1-2/2012 byl článek „Pohnuté osudy hokejisty V.Kobranova“ (autor Ondřej Suchan). Chtěl bych oživit jednu vzpomínku na tohoto výborného hokejistu a především dobrého člověka. V první polovině 60. let minulého století (přesný rok si již nepamatuji) jsem pracoval v n.p. Tesla Pardubice v Kyjevské ulici. Byl jsem tam přemístěn na několik měsíců z technického odboru na školské oddělení. Pracoviště se nacházelo hned vedle hlavní vrátnice vpravo v nízké budově. Jelikož jsem se zajímal v této době jako divák o pardubický hokej, upoutala mě hned ze začátku postava, kterou jsem ze svého pracovního místa viděl naproti sobě přes skleněnou přepážku. Byl tam Vovka Kobranov, mnohokrát jsem se na něj díval, vždy chodíval v šedém rozepnutém pracovním plášti, tichý, skromný člověk. Jednou jsem se odvážil s ním a s kolegou, který…

Dne 9. září 2012 se na židovském hřbitově v Holicích konalo slavnostní odhalení památníku k připomínce 76 židů z Holic, Bělečka, Býště a Vysokého Chvojna, kteří zahynuli během 2. světové války. Většina z nich byla před 70 lety deportována do koncentračních a vyhlazovacích táborů, další byli popraveni, spáchali sebevraždu nebo zemřeli za holického odboje v květnu 1945. V Osvětimi bylo umučeno 54 našich spoluobčanů z Holicka, v Terezíně, Mauthausenu, Sobiboru, Izbici a ghettu Lodž pak dalších 15. Nejstaršímu z nich Jindřichu Popperovi bylo 83 let, nejmladší Gabi Freiové bylo pouhých jedenáct let, když byla donucena vstoupit do plynové komory v Osvětimi. Osudy Židů z Holicka byly zmapovány před třemi lety v knize „Hrst vzpomínek… Židovské rodiny z Holicka“ autorek Hany Faltysové a Lenky Šindelářové. Zejména zásluhou Hany…

Svoji každoroční podzimní výstavu věnoval Státní okresní archiv Pardubice památce židovského obyvatelstva na Pardubicku. Je i připomenutím sedmdesátého výročí transportů Židů do Terezína. Kurátorce Renátě Růžičkové a jejím kolegům se podařilo shromáždit cenné archivní dokumenty a doplnit je votivními předměty ze sbírek východočeských muzeí. Návštěvník shlédne sedmiramenné svícny, vzácné tóry, modlitební texty i domovní schránky na ně (mezuzy). Celou jednu stěnu zabírají jména 1256 Židů, kteří byli z Pardubic v konci roku 1942 vypraveni dvěma transporty do terezínského ghetta. Červeně jsou zvýrazněna jména těch, kteří útrapy táborů, včetně vyhlazovacích, přežili. Konce války se dožilo jen 91 spoluobčanů židovské víry. Přesmutně se čtou dobové novinové články a plakáty, které vyháněly židovské obyvatele z českého společenství. …

V roce 2012 uplynulo 120 let od narození a 30 let od úmrtí tohoto známého pardubického ženského lékaře a porodníka. V roce 1937 mne přivedl na svět. A stejně jako já na něho takto s vděčností vzpomínají snad stovky pardubických občanů. Nejenom ti, kteří díky jemu spatřili světlo světa, ale i jejich maminky a ženy které léčil a kterým pomáhal. Nenarodil se sice v Pardubicích a také zde nezemřel, ale působil zde plných 42 let – nejen jako výborný lékař, ale také jako osvětový pracovník. Stál u zrodu „Spolku pro ochranu matek a dětí v Pardubicích“ a v této poradně působil i jako vedoucí lékař. Věnoval se přednáškové činnosti, byl nejen zdatným cvičencem, ale i sokolským funkcionářem Sokola Pardubice I.

„Sport nejen zlepšuje fyzickou kondici a brání obezitě, ale také vychovává k sebekázní a zvládání emocí, učí soutěživosti a posiluje úctu k autoritě. To jsou všechno vlastnosti, které lidem v moderní společnosti chybí. Máme-li v této oblasti uspět, nemusíme se inspirovat v cizině. Stačí zalovit v paměti doma. Asi nejlepším příkladem je Česká obec sokolská, která oslavila 150 let své existence. SOKOL zdárně přežil, útlak nacistů i komunistů. Nese v sobě totiž nejenom poselství fyzické zdatnosti, ale i lásky a odpovědnosti k naší zemi, schopnosti a odvahy bránit demokratické principy. Nebyla to náhoda, že členové Sokola byli statečnými bojovníky na frontách první i druhé světové války a byli i hrdiny protikomunistického odboje“ (Ministr obrany Alexandr Vondra v Lidových novinách – září 2012) V roce 2012 uplynulo 150 let od…

(21. 4. 1929) „Pilot a vynálezce bezpečného padáku Josef Rezler provede v neděli 21. 4. v Pardubicích seskok padákem vlastní výroby. Bude to první seskok padákem v Pardubicích vůbec! Každá funkce padáku je trojnásobně jištěna a konstrukce padáku je 100% zajištěna. S tímto padákem byly již dříve provedeny seskoky v Plzni a Hradci Králové.“1 S tímto titulním článkem a ještě několika dalšími se mohli pardubičtí občané seznámit v místním tisku. Jednalo se o atrakci, která přilákala na tehdejší cvičiště poblíž Kamenného dvora za Popkovicemi téměř 5000 lidí. Podívejme se na nevšední událost podrobněji. Před provedením seskoku uspořádal pilot Josef Rezler na cvičišti přednášku o svém vynálezu a předvedl jeho skládání, připevňování a otevření. Letadlo k provedení exhibice zapůjčil Západočeský Aeroklub z Plzně, majitel 14 letadel. …

Část I. Do roku 1920 Ač o pardubické aviatice bylo napsáno nemálo (a nejedna práce vzešla i z mého pera), dosud žádné pojednání se nepokusilo přehledně zachytit osoby a osobnosti, které se alespoň okrajově podílely na zdejším aviatickém dění. Proto se pokouším takový přehled vytvořit, byť s vědomím, že patrně nebude úplný a navíc k většině zde uvedených osob mám údaje většinou jen nahodilé nalezené a útržkovité. Jistě na tento přehled časem některý badatel naváže a doplní údaje, které mě známy nejsou.

Není to dlouho, kdy se na stránkách pardubického tisku znovu vynořila otázka, kdy se uskutečnil první let inženýra Kašpara, zda 25. srpna 1909, jak bylo původně uvedeno na jeho pomníku, nebo 16. dubna 1910, jak je na pomníku uvedeno od dubna roku 1970. Zdá se, že podobné diskuse proběhly již na sklonku třicátých let XX.století: Nedávno se mi dostal do ruky novinový výstřižek z jakési pozůstalosti, údajně pocházející z dubna roku 1940. Nebylo obtížné ověřit, že dotyčný článek, podepsaný zasvěceným pamětníkem, sportovním redaktorem Jaroslavem Kalvou, Kašparovým přítelem, byl skutečně otištěn v Národní politice 16. dubna 1940 (č. 106., str. 3). Článek má titul „První létající Čech před třiceti lety“ s podtitulem „Dnes teprve je výročí prvního letu Ing. Kašpara“.

Motto: „Životní kořeny B.Laušmana jsou hluboce zapuštěny ve východních Čechách, na Pardubicku, kde se narodil, vyrůstal a kde také vstoupil na životní dráhu profesionálního politika.“ Jiří Šolc, Útěky a návraty, Naše vojsko 2008 Známý sociálně demokratický politik Bohumil Laušman se narodil v Žumberku na Chrudimsku 30. srpna 1903 vesnickému učiteli Františku Laušmanovi (1870-1937) a jeho židovské manželce Sáře, rozené Weisbartové. Podle Laušmanova životopisce J. Šolce byl František Laušman, původně odborný učitel, později ředitel obecné školy v Žumberku, typem učitele, kteří „patřili ještě k poslední generaci národních buditelů.“ 1/ Bohumil, jenž si od dětství vedl literární deník o přečtených knihách a měl rád dějepis, nastoupil na reálné gymnázium v Chrudimi. Po absolutoriu 4. ročníku (kvarty) přešel na Obchodní…

Před 150 lety: 5. 1. 1863 – Zahájila svou činnost Občanská záložna. Před 20 lety: 5. 1. 1993 – Dostihový spolek uzavřel smlouvu s městem Pardubice a stal se tak pořadatelem dostihů v Pardubicích. Před 20 lety: 7. 1. 1993 – Na radiodiagnostickém oddělení nemocnice byl dán do provozu počítačový tomograf. Před 380 lety: 10. 1. 1633 – Do právě vzniklé pardubické matriky byl zapsán první občan. Předtím se kroniky nevedly. Před 20 lety: 12. 1. 1993 – Firma Atlantic se stala majitelem pardubické likérky Hobé. Před 20 lety: 15. 1. 1993 – Zahájilo zkušební provoz na kabelové televizi Intes v Pardubicích televizní studio Zubr. Před 20 lety: 20. 1. 1993 – Rada města Pardubic pronajala na sedm let pardubické dostihové závodiště Dostihovému spolku Pardubice. Před 20 lety: 25. 1. 1993 – Byl dán do provozu po generální opravě…