Zprávy KPP

Věnováno s úctou paní Evě Perrové. Jméno dr. Jana Šedivce dnes již bohužel patří v Pardubicích k pozapomenutým… Přibližme si tedy tuto zajímavou osobnost. Narodil se 8. února 1877 v obci Tužinka na Benešovsku v rodině hajného konopišťského arcivévody Františka Ferdinanda z Este. Maturoval v Praze na gymnáziu v Žitné ulici, kde jej učil m.j. spisovatel Alois Jirásek a kde jako spolužáka poznal pozdějšího básníka Viktora Dyka /1877 – 1931/. Rozhodl se pak ke studiu lékařství, promován byl v Praze 31. května 1902 /viz příloha 1/. Jako specializaci si vybral oční medicínu, pracoval jako operatér na České oční klinice prof. Deyla v Praze. Později zvolil dráhu vojenského plukovního lékaře v Pardubicích, v níž dosáhl hodnosti majora zdravotnictva. Hned po příchodu do našeho města se zapojil i do společenského života, jak na to…

Ke 100. výročí vzletu prvního českého aviatika ing. Jana Kašpara zveřejňujeme z městské kroniky Pardubic /1895 – 1933/ z fondu Státního okresního archivu v Pardubicích pasáže popisující podrobně počátky české aviatiky /s. 244 – 247/ : „Pardubice zásluhou rodáka Ing. Jana Kašpara staly se kolébkou české aviatiky. Bylo to opravdové nadšení a láska, jakož i víra v budoucnost letectví, které přivedly mladého inženýra, že se počal obírati aviatikou a jí věnoval práci i hmotné oběti. Ing. Jan Kašpar se narodil na Veselce č. 76 dne 26. května 1883 jako syn majetníka onoho hotelu a hospodářství, Františka Kašpara a Anny, rozené Půlpánové z Lhotky Blatníkovské. Po vykonaných studiích na technice odjel Ing. Kašpar roku 1908 do Alteny ve Westfalsku, kde vstoupil do továrny fy Bassel a Selve, do válcovny aluminia, mědi a niklu,…

Masarykova společnost – odbočka Pardubice uspořádala 26. listopadu 2009 v Krajské knihovně besedu s redaktorem ČT a MFD p. Vladimírem Kučerou o tom, jak vzniká oblíbený televizní pořad „Historie.cs.“ Besedu uváděl vedoucí redaktor ZKPP dr. Jiří Kotyk, Ph.D., který také hosta provedl po pardubických památkách (památková rezervace, zámek, Zámeček, pomník J. Potůčka v Trnové aj.).

Dvě významné události zaznamenali přátelé prof. MUDr. Valdimíra Bartoše, DrSc. v roce 2009. V květnu oslavil své osmdesátiny a k výročí samostatnosti českého státu byl prezidentem republiky vyznamenán řádem Za zásluhy II. stupně. Píšeme o něm, protože Vladimír Bartoš se narodil v Pardubicích a celý život se do svého rodiště vrací. Po studiu na pardubickém gymnáziu byl přijat na Lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Hradci Králové. Své první místo nastupuje po promoci v nemocnici v Karlových Varech, ale brzy, již v roce 1956 se vrací na I. interní kliniku do Hradce Králové. Středem jeho vědeckého zájmu se stává pankreatologie, hematologie a nefrologie. Jeho tehdejší studenti na něj vzpomínají nejen jako na vynikajícího odborníka, ale také znamenitého učitele. Díky svému nadání pro jazyky, píli a systematické práci, se…

Dnes hovoříme se známou televizní tváří paní Jolanou VOLDÁNOVOU, rodačkou z Pardubic. 1. Jaký je Váš vztah k městu Pardubice? Pardubice jsou moje rodné město, tedy k nim mám vztah velmi osobní. Tady jsem se vzdělávala: od jeslí až po gymnázium, tady jsem prožila šťastné dětství a dospívání, mám tu rodiče, přátele, kamarády. Víte, za ta léta se na Vás nabalí spousta věcí, vztahů, zážitků a zkušeností. Některé přijímáte s povděkem, na jiné se díváte kriticky. Ale ty, které se vážou k dětství, jsou prostě krásné. Když někde prožijete první lásky, smutky, trapasy i pocity obrovského štěstí, tak to ve vás nechá nesmazatelnou stopu. A Pardubice k tomu patří, protože všechny zásadní věci se až do mých dvaceti let odehrály právě tady. 2. Jaké máte vzpomínky na svá studia na zdejším gymnáziu, event. na své profesory a…

15. 10. 2009 Dámy a pánové, vážení přátelé! Je mi velikou ctí, že Vás mohu přivítat při malé oslavě – odhalení pamětní desky čestnému občanu Pardubic, řídícímu učiteli Františku Karlu Potěšilovi (1864-1935). Dovolte mi, abych Vám ve stručnosti připomněl jeho zásluhy o naše město a jeho obyvatele. Pokud lze o někom použít hodnocení „všetranná osobnost“, byl to právě on. Dlouholetý zasloužilý učitel a později ředitel školy na Skřivánku se nevěnoval jen s velkou laskavostí a péčí svým žáčkům, ale s plným nasazením celý život pracoval pro Pardubice a svou oblíbenou Kunětickou horu jako vlastivědný pracovník a výtečný historik-regionalista. Byl obětavým kronikářem města a připravil pro ně promyšlený informační systém názvů ulic a jejich vysvětlení. Poslední uliční tabulka Potěšilova je osazena na zadní straně naší radnice na…

Pardubické nakladatelství Helios vydalo před nedávnem další z publikací majících vztah k našemu regionu. V roce 2009 vyšla kniha PhDr. Jiřího Kotyka věnovaná osobnosti významného vlastivědného pracovníka a významné osobnosti pardubického školství první třetiny dvacátého století Františka Karla Potěšila. Kniha „František Karel Potěšil (1864 – 1935) – učitel a spolkový pracovník na rozhraní dvou epoch" je rozdělena do čtyř kapitol. V úvodu se autor věnuje historickému vylíčení českého školství, zejména poměrům po roce 1869, kdy byla v našich zemích zavedena povinná školní docházka, autor se zaměřuje i na vzdělávání učitelů na přelomu 19. a 20. století. Druhá kapitola se pak věnuje historii pardubického školství – první pardubickou školou v Bartolomějské ulici za éry Pernštejnů počínaje a počátkem 20. století konče. Podstatná…

Odhlédneme-li od blízkého příbuzenství Lobkowiczů s Pernštejny, jejichž slavná éra 1491 – 1560 znamenala mezník v dějinách města, nemůžeme přehlédnout tři osobnosti Lobkowiczů, které se do pardubických dějin zapsaly v novověku. 7. listopadu 1871 byl jmenován za zásluhy o českou národní věc čestným občanem Pardubic Jiří Kristián kníže z Lobkowicz, nejvyšší maršálek Království českého. Šlo o příslušníka mělnické větve Lobkowiczů 1/, který se narodil ze sňatku Augustina Longina Josefa z Lobkowicz (1797 – 1842), dvorského kancléře a později presidenta dvorské komory, předsedy Společnosti přátel hudby, humanisty a filantropa, a Marií Annou Bertou princeznou ze Schwarzenbergu (1807 – 1883) 14. května ve Vídni. 2/ Vystudoval práva, což mu otevřelo cestu k politické kariéře krajského komisaře pražského kraje (od roku 1859).

Rok 1925 (dokončení) „Po skončených polních pracích a procházkách, kdy za městem, zejména v Polabinách, jest liduprázdno, přichází každoročně v zimě smečka zahálčivých výrostků ničiti a poškozovati různá veřejná zařízení. Tak po celou dobu podzimní loni lámali stromky ve stromořadí Kunětického družstva, vytloukli téměř všechna okna kamením v nově postavené svlékárně pod „Bubenčem“, několikrát vnikli do plovárny turistické a pokoušeli se poškoditi elektrické vedení, aniž mohli být zjištěni. Když konečně hajný Šverhart se dvěma strážníky, Jánským a Karlem, jednoho večera měl tyto na dosah, prchli směrem k Brozanům, a jest žádoucno, aby každý, kdo by podobné věci zpozoroval, nejbližší stráž upozornil.“ Jízdou na kolech po chodnících jsou ohrožováni obyvatelé „U Haldy“, kde jezdí cyklisté podél břehu Haldy a po druhé straně u…

Vzpomínání úvodem Kdykoli kráčím nebo jedu tř. 17. listopadu v části mezi křižovatkou se Smilovou ulicí a podjezdem, neopomenu pohlédnout po levé straně do oken v prvním patře domu, který ve mně po dlouhá léta oživuje nostalgické vzpomínky, milé a zároveň i hořké, na dávné časy, kdy zde ještě sídlila elektrotechnická firma našich přátel – rodiny Vadasovy, se kterými nás později celých čtyřicet let pojil pocit stejného utrpení, jakého se dostalo těm, kteří se nechtěli smířit se zločineckým systémem, který u nás v té době panoval. Ještě dnes, po šedesáti letech, název „areál VADAS“ připomíná někdejší nadějnou dobu po válce, kdy s novým elánem a především poctivou prací se malá skupinka nadšenců vrhla do práce a dostala se zakrátko svou doslova vědeckou organizací práce a kvalitou i na světový trh. Cílem jejím tehdy nebyl…