Zprávy KPP

Když jsem před Vánoci 2008 pročítal 1. díl vzájemné korespondence V+W, vydaný roku 2007 nakladatelstvím Akropolis, netušil jsem, že tu objevím zajímavou zmínku o Pardubicích. Jan Werich napsal 15. února 1957 do USA J. Voskovcovi: „Byl jsem minulou sobotu v Pardubicích se podívat na inscenaci Žebrácké opery. Chtěl jsem vidět práci mladého režiséra (šlo o J. Roháče – pozn. J. K.), kterého jsem pak skutečně koupil pro svůj podnik… Když jsem nasedal do zabláceného vozu, bylo tam potom napsáno toto: „Vítáme věrného přítele Pardubic! Co dělá Voskovec?... A na druhé straně bylo pouze: „Voskovec?“

Před 65 lety došlo k nočnímu a prvnímu náletu na Pardubice. Tehdy mně bylo 19 let. Můj otec byl uličním velitelem civilní obrany (tehdy Luftschutz) v části ulice Na Okrouhlíku, začínající pod zastávkou ČD Pardubice pod nemocnicí a obloukovitě jdoucí do tzv. vilové čtvrti a k Židovu. Pro uvedený úsek jsem otci dělal spojku. Až do osudného dne 22. července 1944 jsme s otcem měli za úkol jen kontrolovat zatemnění, dohlížet na správné polepení okenních tabulí papírovými páskami (údajně proti tlakovým vlnám) a usměrňovat v jednotlivých domech zřízení a vybavení sklepních krytů. V případě vyhlášení nebezpečí leteckého náletu jsem jako spojka měl povinnost vzbudit všechny obyvatele s tím, aby se uchýlili do sklepních krytů. Prvnímu skutečnému náletu předcházely poplachy cvičné nebo i skutečné, ale i plané, neboť bombardovací svazy …

Rok 1942 – červnové dny, nabité dramatickými i tragickými událostmi v našem národě, i v Pardubickém kraji. Byla to doba po květnovém atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, kdy německé gestapo vyvíjelo obzvláštní úsilí, zatýkalo a popravovalo téměř každého podezřelého. Viníci byli hledáni samozřejmě i v Pardubicích. Hráli jsme okresní vzorové ochotnické představení Slavnost mládí, což byla vlastně Jiráskova Filozofická historie. Děj je stejný, ale jména osob změněna – důvodem byla nebývalá cenzura německých úřadů. Hrálo se ve Východočeském divadle sedmkrát a mělo se opět opakovat. V představení hrála slečnu Elis paní ze Sezemic Žofie Říhová a já jednoho z litomyšlských studentů – Vavřenu. Hlavní představitelku, litomyšlskou drbnu Rollerku, ztvárnila paní Ája Žváčková z Pardubic. Žváčkovi organizovali ve svém domě…

Ve svém letáku Východočeský rozvoj z března 1995 Společnost znovu připomněla význam Pardubicka a skutečných východních Čech v nové republice. A protože politici to ignorovali, centrum to ignoruje dodnes, uveřejnila výzvu: „Všem přátelům a příznivcům východních Čech! Před dvěma roky se východní Čechy staly zeměpisným středem České republiky a jsou dnes významným spojovacím článkem Čech s Moravou. Ten význam není dosud doceněn a východní Čechy jsou na okraji zájmu ústředních orgánů. V popředí pozornosti, vedle Prahy, jsou různé Euroregiony, pohraniční oblasti. Chtěli bychom přispět ke zvýšení informovanosti a zájmu o náš kraj, přitáhnout pozornost všech orgánů, institucí i veřejnosti. Je to opodstatněné vzhledem k jeho klíčové poloze i hospodářskému a dopravnímu významu, ku prospěchu celé ČR. Domníváme se, že v jednotlivých…

V rámci cyklu Hovory o Pardubicku uspořádal Klub přátel Pardubicka přednášku archeologa z Východočeského muzea Pardubice PhDr. Radko Sedláčka. Ten pohovořil o zajímavých archeologických nálezech, které byly učiněny v rámci archeologického výzkumu v lokalitě Mikulovice u Pardubic. Obec Mikulovice se vypíná na kopci, s množstvím sprašových hlín, které využívá řada cihelen. Ty představovaly pro archeology v minulých dobách zajímavou oblast a pochází tak odtud celá řada zajímavých nálezů. Jak se návštěvníci přednášky dozvěděli, bylo v uplynulých letech v Mikulovicích odhaleno mimo jiné i osídlení z doby neolitu. Bylo zde odhaleno pohřebiště kultury popelnicových polí, nálezy kultury únětické i slezskoplatěnické. Zajímavý nález byl učiněn v kolonii rodinných domků pod kostelem. Jak přiblížil Sedláček, uprostřed byla parcela zcela…

DašicePřed časem uveřejnil pan J. Janiš ve Vlastivědné abecedě Dr. P. Theina záznamy „Z pamětní knihy města Dašic“ a z „Válečné kroniky města Dašic“ ze 20. století. Jako rodák a znalec minulosti Dašic nám může poskytnout další podrobnější články o tom městě. V rámci těchto obrázků chci jenom připomenout počátky Dašic, podle pana ředitele Rosůlka, z dob, kdy Dašice byly výzamným sousedem malého pardubického panství, k němuž byly připojeny později a staly se součástí dnešního Pardubicka. Předhistorické památky nalezené v Dašicích a nejbližším okolí dokazují, že území bylo osídleno již v dobách pohanských. Hrob vykopaný na poli p. Prokeše naležel k hrobům žárovým, do doby 5. – 3. století před Kr. Nálezy žárových hrobů u nedaleké vsi Platěnic byly tak významné, že přispěly k pojmenování kultury slezskoplatěnické na počátku doby…

při odhalení pamětní desky TGM na hradě Kunětická hora 23. 5. 2009 Vážení hosté, milí přátelé, dámy a pánové, Je tomu dnes přesně 80 let, kdy 23. května 1928 první president a zakladatel našeho státu T. G. Masaryk v doprovodu premiéra F. Udržala navštívil Kunětickou horu. Dějiny této významné památky východních Čech p. presidentovi tehdy přiblížil svým zasvěceným výkladem známý pardubický vlastivědný pracovník řídící učitel František Karel Potěšil, jenž byl místopředsedou Kunětického družstva. On to také byl, kdo v pondělí 28. října 1929 – v den 11. výročí čs. samostatnosti – promluvil při odhalení pamětní desky, jejíž repliku odhalíme dnes. Z jeho projevu zůstalo leccos aktuálního i po dnešní dny. Cituji: „Deska má ukázati nejen vděčnost prvnímu presidentu republiky, ale má síliti i ty, kdo po nás přijdou, v lásce k minulosti…

Dne 23. 5. 2009 (v sobotu) v 16,00 hodin byla na hradě Kunětická hora u Pardubic osazena replika původní pamětní desky, připomínající návštěvu presidenta T. G. Masaryka 23. 5. 1929 na hradě. Slavnostního aktu se účastnili m.j. vicehejtman Pardubického kraje R. Línek, který desku odhalil, poslankyně Alena Páralová, náměstek primátora Pardubic Jan Kislinger, člen výbou Masarykovy společnosti v Praze ing. Fr. Srp, ředitel územního pracoviště NPÚ v Pardubicích Ladislav Kryl, členové odbočky MS v Pardubicích, PTP a pardubického Sokola. Malou slavnost perfektně zorganizovali kastelán hradu Miloš Jiroušek a Mgr. Petr Mücke. Otiskujeme fotografie E. Báchora a projev předsedy odbočky MS v Pardubicích.

S novými stavbami v centru Pardubic se městští radní, kteří je odsouhlasili, moc nevyznamenali. Zarážející je i stav těch částí Pardubic, které existují a fungují už řadu let. Některé z nich už roky úpěnlivě volají po generální rekonstrukci. Zářným příkladem je třída Míru. Tato ulice by měla být výkladní skříní města s nejdražšími obchody, kavárnami a restauracemi, něco na způsob pařížské Champs Elysées nebo londýnské Fleet Street. Záplaty v asfaltovém koberci však bohužel kazí dojem a také vzduté bílé dlaždice mezi chodníky a silnicí, které byly krásné někdy v 70. a 80. letech minulého století. Teď už jsou jenom pro ostudu.

Franjo Aubrecht /major jezdectva v.v./ se narodil v Gjurgjavči v Jugoslávii dne 10. října 1896. Z prvé světové války získal sedmkrát válečné medaile. Po návratu z l.světové války byl přidělen k jezdeckému pluku č.5 do Nových Zámků, tam získal své prvé jezdecké zkušenosti, později pak k jezdeckému pluku v Košicích /gen.Šnejdárek/. Ve druhé světové válce pracoval v ilegalitě od roku 1939 ve vojenské skupině generála Eliáše u plk.Josefa Tacla. Dále pracoval ve skupině „Obrana národa" /Úvod/, za heydrichiády ve skupině „Bílá Hora" až do revoluce roku 1945. Jako zpravodajský důstojník spolupracoval s para-skupinou -Silver A, jejímž velitelem byl npor.Alfréd Bartoš, a s výsadkem M.Jan Hus /velitel A.Pomin/. Působil jako velitel vojenského hnutí ve východních Čechách, v době revoluce bojoval se zbraní v obvodu Holic, Býště, Sezemic a Seče.…