Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.01.2018 08:05

Procházka zimní Chrudimí

Chrudim – Staré město – sportoviště (možnost navštívit Muzeum + M.loutek). Délka trasy 10 km. Odjezd BUS v 8:05 h, návrat v 15:00 hod.; 15:34 hod. Os. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubika.

typ akce: Turistické vycházky

24.01.2018 18:00

Pardubické městské řeky, mlýny a mosty

Přednáška poinformuje o tom, jak byly Pardubice v minulosti spojeny s vodními toky, které byly i pohonem pro mnohé stroje a manufaktury. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce, veřejnost zvána, vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.01.2018 16:00

Politik. Dr.Mifek

Beseda pražské pobočky Klubu přátel Pardubicka se koná v klubovně v ulici Ve Smečkách v Praze 1.

typ akce: Pražská pobočka KPP

28.01.2018 10:00

Výšlap kolem Chrudimky

Pardubice–krematorium – Červeňák – Nemošická stráň – Drozdice – Nemošice (7 km) – Pardubice-krematorium – 8,5 km. Délka trasy 8,5 km. Odchod v 10:00 h, návrat v 13:30 hod. MHD; 14:30 hod. Os. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

07.02.2018 18:00

Projektování pražského dálničního okruhu v letech 1938 - 1943 a stavba dálnice z Prahy do Posázaví v letech 1939 - 1950

Přednáška Tomáše Jandy bude mapovat nesnadnou přípravu pražského dálničního okruhu se zásahy německých architektů nahlížejících na Prahu jako na německé město a zároveň na úzkou spolupráci českých a německých mostních odborníků při projektování jedné z největších mostních konstrukcí. Dále za pomoci dobových snímků navštívíme staveniště dnešní dálnice D1 mezi Prahou a Hvězdonicemi v letech 1939 - 1950 dokončené po vynucené přestávce až v sedmdesátých letech minulého století.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Zprávy KPP

Pardubický pitaval z doby protektorátní (I. část)

obrázek k článku

(z černé kroniky Večerního Českého slova) Pardubický pitaval je volným pokračováním Hříšných lidí města Pardubic, který mapoval zločinnost města a blízkého okolí v letech 1918-1938 z regionálního tisku, především Východočeského Republikánu a Východu. Informace z tohoto seriálu jsou převzaty, jak napovídá i jeho podtitul, z Večerního Českého slova. Jednalo se o list Národního souručenství. Večerní České slovo přinášelo kriminální zprávy z celého protektorátu, nás však bude zajímat poslední stránka, lépe řečeno její levá část, kde byl sloupek Východočeské večerní slovo , kde se objevovaly kriminální činy i z Pardubic a blízkého okolí. Čtenář mohl sledovat nepravidelnou rubriku ?z bezpečnostního raportu?, kde byly krátké kriminální glosy. Podobně jako Hříšní lidé města Pardubic si ani ?Pardubický pitaval? nečiní nárok na úplnost a…


OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část X.

obrázek k článku

Do roku 1920 CHMELÍK Jan Vyráběl pro Ing. Jana Kašpara a snad i pro Eugena Čiháka některá kování k letadlům. Před rokem 1900 v Pardubicích žily patrně dvě rodiny Chmelíků Jednou byla rodina Jana Chmelíka, vozky, který se snad na jaře 1892 odstěhoval do Litic u Plzně, soudě podle toho, že jeho syn Jan přestal začátkem března toho roku navštěvovat obecnou školu na Novém městě. Druhou byla rodina kováře Josefa Chmelíka, pocházejícího snad z Jesničánek. Po něm pravděpodobně převzal kovářskou živnost syn Jan, soudě podle toho, že v srpnu 1906 inzeroval, že přijme učně. To je snad ?náš? Jan Chmelík. Žel, jakékoli dobové zprávy o jeho účasti na pardubickém aviatickém dění neznám. Na jeho pomoc při stavbě letadel vzpomíná Eugen Čihák i nepochybný spolupracovník pardubických aviatiků Oldřich Dvořák ve vzpomínce, která vznikla patrně…


STARÉ DOMV VYPRÁVĚJÍ? 4.díl: Stamicovský dům čp.56 na Pernštýnově náměstí

obrázek k článku

Úzký dům s modrou fasádou napravo od Evropského spolkového domu (či chcete-li od kavárny Evropa) je v Pardubicích znám i jako dům Všetečkovský. Skoro nikdo však neví, že dům má zajímavou spojitost s hudebním rodem Stamiců, z něhož vzešel tvůrce t. zv. Mannheimské školy Jan Václav Stamic (1717-1757). Pojem ?Mannheimská škola? je v dějinách evropské hudby světoznámý a Pardubice jakoby neměly zájem zviditelnit jméno Stamic na domě na Pernštýnově náměstí alespoň pamětní deskou. Známý pardubický hudební historik Miroslav Hanuš, bývalý člen redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka, navrhl na dům tento text: ?Zde se 25.září 1686 narodil Antonín Ignác Stamic, otec světově proslulého hudebního skladatele Jana Václava Stamice, zakladatele Mannheimské školy (1717-57).? Osvětleme si tedy blíže vztah rodiny Stamiců k našemu městu. V…


STARÉ DOMV VYPRÁVĚJÍ? 4.díl: Stamicovský dům čp.56 na Pernštýnově náměstí

obrázek k článku

Úzký dům s modrou fasádou napravo od Evropského spolkového domu (či chcete-li od kavárny Evropa) je v Pardubicích znám i jako dům Všetečkovský. Skoro nikdo však neví, že dům má zajímavou spojitost s hudebním rodem Stamiců, z něhož vzešel tvůrce t. zv. Mannheimské školy Jan Václav Stamic (1717-1757). Pojem ?Mannheimská škola? je v dějinách evropské hudby světoznámý a Pardubice jakoby neměly zájem zviditelnit jméno Stamic na domě na Pernštýnově náměstí alespoň pamětní deskou. Známý pardubický hudební historik Miroslav Hanuš, bývalý člen redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka, navrhl na dům tento text: ?Zde se 25.září 1686 narodil Antonín Ignác Stamic, otec světově proslulého hudebního skladatele Jana Václava Stamice, zakladatele Mannheimské školy (1717-57).? Osvětleme si tedy blíže vztah rodiny Stamiců k našemu městu. V…


DEVADESÁT LET TENISOVÉ JUNIORKY

obrázek k článku

Dokončení V roce 1982 řídil turnaj naposled Antonín Šimáček. Po třiceti pěti letech předal žezlo Jiřímu Udržalovi, ten v roce 1990 na tři roky Milanu Flosovi, od roku 1993 je už dvacet let ředitelem pardubické juniorky ing. Miroslav Máslo. Důležitou funkcí je úloha vrchního rozhodčího. Tu zastával v 80. a 90. letech Stanislav Přáda, který ji předal Leoši Fialovi. Po něm nastoupil nyní Jaroslav Chmelík. Novou tenisovou halu otevře stále ještě TJ Dynamo v Labské ulici v roce 1983. O rok později dojde v říjnu k tragickému požáru klubovny a šaten z roku 1931. Za pomoci podniků i města stihnou tenisté postavit nový objekt z mobilních buněk do příští juniorky. Přes padesát let správcoval na kurtech pod zámkem František Novák s paní. Při požáru přijdou manželé o byt a táta tenistů přežije jen krátce. O dvorce se bude osm let starat…


POVÁLEČNÁ HISTORIE DŘEVĚNÉ PÁLKY V PARDUBICÍCH JE BOHATÁ

obrázek k článku

S koncem války přišly dlouho očekávané chvíle obnovy ve všech oblastech všedního života, nevyjímaje ani sportovní odvětví. V roce 1947 se dala řada nadšenců v čele s Antonínem Borovcem a Karlem Petrem dohromady a na plovárně Na Špici uspořádali turnaj O mistra dřevěné pálky. Tak byly položeny základy tradice trvající dodnes. Rád bych tímto článkem připomenul některé okamžiky z jeho bohaté historie. Pardubice po válce měly něco přes 30 tis. obyvatel. V zimě, když mrzlo se hrál hokej na Maťáku, od jara potom tenis a fotbal. Tenisových kurtů bylo pět na SK u letního stadionu, pět na AFK pod Vinicí a sedm + centr na LTC pod zámkem. Sportovní vybavení bylo vzácností, o to větší však byla chuť. Když přišlo léto, všichni se přestěhovali k vodě, na plovárny, kde vedle osvěžujícího koupání v čisté řece byla řada možností si zahrát nohejbal,…


Před 20 lety byla Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích přejmenována na Univerzitu Pardubice

obrázek k článku

Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské a cukrářské průmyslovky a svá studia chemie zahájilo prvních 120 studentů. V následujícím akademickém roce byla pro potřeby vysoké školy upravena budova bývalé státní průmyslové školy na náměstí Čs. legií, která prošla v nedávané době zásadní rekonstrukcí a nyní slouží jako moderní univerzitní centrum všem fakultám Univerzity Pardubice a zejména jejich doktorandům a vědecko-výzkumné práci. V listopadu 1953 se status školy změnil a nařízením vlády vznikla ?Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích" známá 40 let pod zkratkou VŠChT, v jejímž čele stál rektor. Vysoká škola vznikla v padesátých letech s cílem vychovávat odborníky v oblasti technické chemie pro potřeby rychle se…


SOCHAŘ MILAN BENDA Slavný syn slavného otce

obrázek k článku

V Pardubickém deníku byl dne 1.dubna publikován článek o bronzové soše národního umělce Břetislava Bendy, která má být uložena na dno zatopeného lomu. Nedalo nám to, abychom nezašli do pražské čtvrti Střešovice za synem tvůrce sochy a zeptali jsme se ho, co říká tomu, jaký osud určili pardubičtí zastupitelé pro dar jeho tatínka. Sochař Milan Benda zdědil talent po svém otci, žákovi J.V.Myslbeka a J.Štursy, Břetislavu Bendovi. Vyprávěl nám, že už odmalička modeloval figurky, tanky, vojáčky. Ovšem později jako mladík vzdoroval přání svého otce, aby se vydal v jeho stopách. Prosadil si svou a přihlásil se na strojní fakultu. Po třech letech práce nad rysy a výkresy strojů zjistil, že mu kumšt přece jenom chybí a přestoupil na akademii. Prý byl první strojař, kterého na AMU přijali. Absolvoval v roce 1968 a nejprve se uchytil jako…


SVĚDECTVÍ Z VELKÉ VÁLKY

obrázek k článku

Fotografie před jedním barákem obří nemocnice v Pardubicích pochází ze srpna 1918. Jde o skupinu vojáků se třemi ošetřovatelkami. Vedle nich sedí ?šarže? i s vyznamenáními. Fotografie prošla poštou Pardubice 2 (která měla v objektu pobočku) a byla adresována Jaroslavu Burdovi, pěší pluk 16-111,12 polní prapor, rota III, polní pošta 486 ( vše pochopitelě v němčině). Pěší pluk 16 byl chorvatský a nazýval se ?Varaždínský pěší pluk? v Belovaru. Odesílal Míla Zajíc, sch. Blok I Pardubice.


PAMĚTIHODNOSTI SLOVAN A STUDÁNKY Část III.

obrázek k článku

Pomník PADLÝM BRATRŮM s poprsím TGM Pomník Padlým bratrům s poprsím T.G. Masaryka stojí na křižovatce ulic Pod zahradami a Pod lipami. Byl vybudován z iniciativy ?Vzdělávacího pokrokového kroužku pro Studánku a Familii?, někdy psaného též prostě ?Pokrok?. Kroužek se ustavil dne 13.6.1925 a následně byl ohlášen i na hejtmanství pardubickém, jak kázal tehdy ještě od dob rakouského mocnářství platný zákon čsl. 134 z roku 1867 o právu spolkovém. Sami členové spolku, z nichž někteří byli i členy obecního zastupitelstva, byli sledování policií. Dobové hlášení vyšetřujícího strážmistra Ondřeje Růžičky vyjadřuje obavu, že ?byť jsou předáci kroužku sociálními demokraty, není vyloučen jejich možný příklon ke komunistům?. Jisté je, že někteří členové vedení kroužku měli s tehdejšími pardubickými komunisty styky.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem