Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.01.2018 08:05

Procházka zimní Chrudimí

Chrudim – Staré město – sportoviště (možnost navštívit Muzeum + M.loutek). Délka trasy 10 km. Odjezd BUS v 8:05 h, návrat v 15:00 hod.; 15:34 hod. Os. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubika.

typ akce: Turistické vycházky

24.01.2018 18:00

Pardubické městské řeky, mlýny a mosty

Přednáška poinformuje o tom, jak byly Pardubice v minulosti spojeny s vodními toky, které byly i pohonem pro mnohé stroje a manufaktury. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce, veřejnost zvána, vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.01.2018 16:00

Politik. Dr.Mifek

Beseda pražské pobočky Klubu přátel Pardubicka se koná v klubovně v ulici Ve Smečkách v Praze 1.

typ akce: Pražská pobočka KPP

28.01.2018 10:00

Výšlap kolem Chrudimky

Pardubice–krematorium – Červeňák – Nemošická stráň – Drozdice – Nemošice (7 km) – Pardubice-krematorium – 8,5 km. Délka trasy 8,5 km. Odchod v 10:00 h, návrat v 13:30 hod. MHD; 14:30 hod. Os. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

07.02.2018 18:00

Projektování pražského dálničního okruhu v letech 1938 - 1943 a stavba dálnice z Prahy do Posázaví v letech 1939 - 1950

Přednáška Tomáše Jandy bude mapovat nesnadnou přípravu pražského dálničního okruhu se zásahy německých architektů nahlížejících na Prahu jako na německé město a zároveň na úzkou spolupráci českých a německých mostních odborníků při projektování jedné z největších mostních konstrukcí. Dále za pomoci dobových snímků navštívíme staveniště dnešní dálnice D1 mezi Prahou a Hvězdonicemi v letech 1939 - 1950 dokončené po vynucené přestávce až v sedmdesátých letech minulého století.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Zprávy KPP

Byla pernštejnská reliéfní deska nad severním portálem vstupu do kostela sv. Bartoloměj e určena pro tento kostel?

obrázek k článku

K shromáždění následujících indicií mě přivedla votivní deska nad severním portálem vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, jež jednoznačně hovoří o zámku, městě a klášteru. Nad římsou severního portálu datovaného rokem 1519 je mezi dvěma žlábkovitými lisenami zasazena mramorová votivní deska. Tato deska je zhotovena italskými kameníky vynikající úrovní o rozměrech: výška 233 cm, šířka 195 cm. Horní třetinu votivní desky zabírá devítiřádkový nápis gotickou minuskulí o znění: „Wylem z Pernsstayna a na helffensstaynie . byl. hoffmi / strem . naywyssim kralovstwy . czieskeho. XXVIII leth / potom . vrzad . zdal Wladislawowi krali vherskemu / A czieskemu zc . pronedostatek zdrawi y leth swych ten / tento zamek y toto myesto wystawiel . y klasster tento / kupohrzebu rodu swemu vdielel Acz se kdo toho . rodv chczetv. klasti …


Bude nová trať do Chrudimi?

obrázek k článku

Stavby železničních tratí znamenaly pro rozvoj měst a obcí začátkem 19. století velký význam. Pardubice měly štěstí, že trať z Prahy do Olomouce a Vídně byla naplánována přes Pardubice (1845). Nová trať přivedla do Pardubic nejen podnikatele, ale i budovatele nových průmyslových podniků. Proto lidé ve městě i okolí nalézali dostatek pracovních příležitostí a nelze se proto divit, že počet obyvatel rychle rostl. Kolem roku 1900 se Pardubice staly co do počtu obyvatel největším východočeským městem. Výstavba dalších tratí dále pokračovala. Již v roce 1859 byla otevřena trať Pardubice – Liberec, tedy trať, která spojila dvě silná průmyslová města. Tím byla zajištěna doprava surovin a uhlí pro továrny ve východních Čechách. I obyvatelé východočeských měst mohli přestoupit na pardubickém nádraží a cestovat dále do Prahy, Olomouce…


Málo známé a doposud nepublikované fotografie

obrázek k článku

1. Fotografie z nácviku na tělovýchovnou akademii Sokola Pardubice I pořízené neznámým fotografem na střeše pardubické sokolovny Na Olšinkách kolem roku 1935 (archiv J. Štěpánka a V. Tomka) Zleva: Jarmila Košťálová – Udržalová (*10. 4. 1907 – †30. 11. 1986) – dcera Františka Udržala, ministra národní obrany a předsedy vlády v letech 1929- 1932), žena pardubického hoteliéra Arnošta Košťála (svatba 24. 4. 1928), popraveného nacisty za spolupráci s pardubickou paraskupinou „SILVER A“ na pardubickém Zámečku (7. 2. 1942). Díky fingovanému rozvodovému řízení zachránil ženu i tři děti (Arnošt *1929, Mariana *1930, Anna *1941) před popravou či vězením. Jarmila Weberová – Vejtrubová (*1913(?) – †(?)) Vlasta Poláková – Růžičková (*1912 – +1999) – žena známého pardubického tělovýchovného pracovníka Jiřího Poláka.


Po 163 letech opět vyšel časopis Pardubicky hlasatel

obrázek k článku

Pardubice – (ČTK) Po 163 letech znovu vyšel Pardubický hlasatel. V roce 1848 první číslo vydal lékař a vlastenec Josef Bojislav Pichl. Na tradici navazuje pátý městský obvod, který čtvrtletníkem nahradí radniční zpravodaj nazvaný Pětka. „V obvodě máme Pichlovu ulici, proto jsem chtěl tradici obnovit. Ve čtvrtletníku zachováme rubriku Zrnka, v které budeme čtenáře krátkými zprávami informovat o dění v obvodu. Doufám, že do rubriky budou přispívat i čtenáři,“ řekl starosta obvodu Jiří Hájek. Vlastenec Pichl vydal Pardubického hlasatele svobody a lidu právě v revolučním roce 1848. V úvodníku kritizoval předrevoluční svévoli vlády, vyjádřil důležitost svobody slova a tisku a vyzval k hrdosti na příslušnost k vlastnímu národu. „Vážím si politických postojů doktora Pichla. Dokázal se postavit řvoucí německé většině v Pardubicích.…


Pardubický perník z roku 1940

obrázek k článku

Laskavostí našeho člena pana Mgr. Vladimíra Tomka se na náš redakční stůl dostal dnes již vzácný výtisk humoristického nepolitického časopisu pro Pardubice „Pardubický perník“ ze Silvestra okupačního roku 1940. Tento humoristický občasník vycházel jednou ročně péčí vydavatele a odpovědného redaktora Františka Tomka a tiskem B. Brixe ml. Známý soupis zaniklých časopisů v Pardubickém kraji, pořízený V. Vokolkem roku 1959 (III. část Bibliografie kraje Pardubického, vyd. KDO Pardubice 1959) uvádí na s. 100 jako 49. položku jen „Pardubický perník“ vydávaný od roku 1886 jako příloha mladočeských Pardubických listů a později Polabana. Ten však zanikl číslem 4 9. dubna 1887, od 15. 1. 1889 byl pak přílohou časopisu Pardubický ohlas, také listu Národní strany svobodomyslné. Od 5. 10. 1889 do roku 1903 byl Pardubický perník…


Rozporuplný umělec

obrázek k článku

Autor pardubického „Památníku osvobození“ Josef Malejovský se narodil 19. dubna 1914 v Holicích v Čechách v čp. 225 v rodině ševce Františka Malejovského a jeho ženy Marie, rozené Píchové jako nejmladší z 5 dětí. V r. 1928 nastoupil na odbornou školu bytového průmyslu v Praze. V letech 1931-36 studoval Uměleckoprůmyslovou školu na níž poznal sochaře Karla Dvořáka, u nějž po absolutoriu nastoupil jako asistent. Za nacistické okupace byl v letech 1940-43 totálně nasazen a poté do r. 1945 pomáhal při sochařských pracích K. Dvořákovi a Janu Laudovi. Po osvobození (1945) se vrátil k práci asistenta na VŠUP v Praze, nejprve u J. Laudy, pak u B. Stefana a S. Wagnera. Roku 1953 byl jmenován docentem a 1962 profesorem této školy.


Historie vzniku pomníku rudoarmějce v Pardubicích

obrázek k článku

Dokumenty prokazují původní úmysl uctít památku rudoarmějců u jejich hrobu na městských hřbitovech v Pardubicích. Teprve 21. 5. 1956 po XX. sjezdu KSSS bylo rozhodnuto místo pomníku J. V. Stalina uctít památku sovětských vojáků pomníkem J. Malejovského na dnešním náměstí Republiky. Dokumenty z období po srpnové invazi 1968 prokazují sice poškození tohoto pomníku, ale setrvalou pietu k hrobům sovětských vojáků na městských hřbitovech. Je tedy jednoznačně vidět, co bylo v tak vypjaté době vnímáno jen jako politický symbol a čeho si lidé trvale vážili. Poslední dokument (11. – Odbor investic a majetku Magistrátu města Pardubic) – rozhodnutí MK ČR z roku 1995 vyjmout pomník ze seznamu kulturních památek – jednoznačně klasifikuje malou uměleckou hodnotu díla, jež zůstalo jen politickým symbolem. Domníváme se, že tyto dokumenty by…


Žili mezi námi - František Hovora

obrázek k článku

V pátek 14. ledna 2011 jsme se v pardubickém krematoriu rozloučili s panem Františkem Hovorou, jedním z posledních žijících spolupracovníků výsadku SILVER A na Pardubicku. František Hovora zemřel ve věku devadesát šest a půl roku. Až do válečných událostí roku 1942 byl vynikajícícm všestranným sportovcem. Ze sportu se znal také s Alfrédem Bartošem, Věrou Junkovou a Václavem Krupkou. Se svojí nevlastní matkou ukrývali v Pardubičkách v dubnu 1942 radiotelegrafistu Jiřího Potůčka s vysílačkou Libuší. Paní Božena Hovorová s druhem Jaroslavem Šormem zaplatili svoji statečnost smrtí na pardubickém Zámečku. František našel úkryt na tři roky u sedláka Míči v obci Brambory. S chotí Irenou, rozenou Šindelářovou, vychovali po válce dvě dcery. Do konce života se pan Hovora zajímal o historii druhého odboje i o současné události.


Žili mezi námi - Miroslav Homolka

obrázek k článku

Před 10 lety zemřel dirigent Miroslav Homolka V dvojčísle ZKPP 7-8/2010 byl na s. 222 uveřejněn medailonek z pera J.Balady o dirigentovi Miroslavu Homolkovi, na který si dovolím navázat. O životní osudy Miroslava Homolky, dlouholetého dirigenta Hudebního divadla v Praze, Městského divadla v Ústí nad Labem a Státní opery Praha, který divadelní hudební kariéru začínal po roce 1945 u operetního souboru Východočeského divadla v Pardubicích, jsem se začal zajímat přibližně před deseti lety.


Žijí mezi námi - Květa Vokolková

obrázek k článku

Při příležitosti 90. narozenin paní Květy Vokolkové s vděčností a láskou vzpomínáme na její službu ve Středisku křesťanské pomoci v Pardubicích. Nezišťně několik let pracovala dobrovolně v občanské poradně. Svými bohatými životními zkušenostmi ochotně pomáhala mnoha lidem v jejich složitých životních situacích. Stejně obohacovala i své spolupracovníky v SKP. Byla oporou i příkladem. Svou laskavostí, úsměvem a dobrým slovem dovedla rozdávat radost a naději. Přejeme jí, aby jí Pan Bůh stále provázel a nesl i v dalších dnech jejího života. Za spolupracovníky v SKP Hana Šlechtová, Hana Capoušková, Ing. Ladislav Traxler.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem