Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

Žili mezi námi - Lubor Drahotský

obrázek k článku

21. 12. 2006 zemřel v kanadském hlavním městě po delší nemoci dr. ekonomie Lubor Drahotský. Byl to fakticky ?kujebák?, protože se narodil ve Vysokém Mýtě 27. září 1928. Jeho otec, major čs. útočné vozby, Josef Drahotský, ztratil život v Mauthausenu a naše rodina vdovu, paní Jarmilu Drahotskou, i se synem jaksi adoptovala. Když po únoru 48 po Luborovi (studoval tehdy na obchodní akademii v Pardubicích) šli StBáci, podařil se mu odchod ?přes kopečky? na Šumavě. Uvědomil si však, že doma zanechal osamělou matku, riskoval znovu a vrátil se pro ni. Měl opravdu štěstí. Poznal jsem jej blíže v lágru v Ludwigsburku, kde bylo v létě roku 1948 asi tucet lidí z Pardubic, např. sociální demokraté Josef Horák se synem Jiřím. V Německu se Lubor oženil s Halinou, která byla estonského původu. Dostali se do Kanady a měli dvě děti. Babička Jarmila…


Žili mezi námi - Marianne VALDŠTÝNOVÁ

obrázek k článku

S velkým zármutkem oznamujeme, že paní Marianne Valdštýnová zemřela v sobotu 3. února 2007 v požehnaném věku 97let. Marianna Poláčková se narodila 29. října 1909 v malém městečku Sezemice ve východních Čechách. Její otec vlastnil jediný obchod se smíšeným zbožím ve městě a Marušce, stejně jako jejímu staršímu bratru a mladší sestře, se dostalo dobrého vzdělání. Zvlášť jazyky jí šly dobře; německy se naučila u své tety ve Vídni, francouzsky během roku v Paříži. Zajímala se o umění, hlavně hudbu, dobře hrála na klavír. Ve svých 16 letech potkala Zdeňka Valdštýna, za kterého se o šest let později vdala. Bydleli spolu nejdříve v Praze a v r. 1935 se odstěhovali na Slovensko se svými dvěma dětmi, Alenou a Petrem. Na Slovensku je také zastihla II. světová válka. Na jaře roku 1945 se vrátili do Prahy, kde zjistili, že celá Maruščina rodina…



Zámeček: Sny a realita

obrázek k článku

Je to již pár let, co jsem se poprvé doslechl o existenci vily ?Zámeček?. Tu nechal v roce 1885 podle architektonického návrhu Františka Schmoranze staršího vystavět ostravský uhlobaron Jiří Larisch?Mönich.


Karel Moor a Pardubice - II. část

obrázek k článku

Při pobytu na pražské konzervatoři začal K. Moor mít zdravotní problémy klavírních virtuózů. Otékaly mu klouby rukou, cítil únavu a vyčerpání. MUDr. Eiselt mu doporučil přerušení studií. Jak Karel vnímal ztracený rok? ?Míval jsem chvílemi těžké duševní deprese , kdy náhlý konec se mi zdál jediným východiskem ze strašné situace.? Vzpomíná, že se procházel v poměrně malém pardubickém parku, protože v zimním počasí nebylo možné jít na oblíbenou Kunětickou horu. Zaujaly ho však ve městě jiné věci.



Po stopách uměleckých odkazů Stanislava Suchardy

obrázek k článku

Bohdaneč ? hrobka Gočárových rodičů na hřbitově z r. 1904 od J. Gočára a Stanislava Suchardy Čáslav ? Farní kostel sv. Petra a Pavla (Kostelní náměstí). Kostel byl regotizován podle projektu Kamila Hilberta v letech 1908?11. Západní goticko?renesanční portál z r. 1537 byl doplněn reliéfem od Stanislava Suchardy.


Po stopách Suchardových děl v Praze

obrázek k článku

Na nábřeží proti Emauzům je náměstí Palackého s pomníkem slavného historika od Stanislava Suchardy z roku 1912 (za okupace byl odstraněn, po válce obnoven a znovu postaven v roce 1950.) Na Letné ? Z Bubenče pocházel Hanuš Schwaiger (1854?1912), malíř realistických krajin a lidových postav. Dolejší náměstí, kdysi bubenečská náves, kde bydlel v domě čp. 59/6, se dnes jmenuje Schwaigrovo náměstí.Blízko tu měl ateliér sochař Stanislav Sucharda. Bylo to v ulici dnes Suchardově v čp.628/8. V sousedství tohoto domu si Sucharda postavil nový dům podle návrhu architekta Jana Kotěry (1871?1923), a původní dům se stal domovem Suchardova bratra Vojtěcha, sochaře a řezbáře a jeho sestry Anny. V roce 1906 se k nim přistěhovala spřízněná rodina kladenského profesora Aloise Boudy se synkem Cyrilem, pozdějším malířem, grafikem a ilustrátorem. 1)


Vývoj krajiny na území mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou

obrázek k článku

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás seznámil s další částí mé diplomové práce, kterou jsem sepsal na téma Environmentální dějiny mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou od roku 1848. V minulém čísle tohoto sborníku jsem Vás ve stručnosti seznámil se současným stavem zdejší krajiny.


Vzpomínky ze života v Bohdanči

obrázek k článku

Při svém zájmu, týkajícím se starých zaniklých bohdanečských firem, jsem získal i mnoho materiálu, který se přímo k firmám a hospodářskému životu nevztahuje. Některé materiály jsou však nanejvýše zajímavé. Jedním z nich jsou i vzpomínky neznámého pamětníka v Bohdanči, které sahají až do roku 1864 a pokračují k novějším datům.Vzpomínky opsal Antonín Sekérka roku 1931. Vzpomínky jsou psány do starého školního sešitu (12 stránek). Existuje neúplný opis z mladší doby, pisatel se nepodepsal. Oba sešity jsou majetkem pana Oldřicha Heřmana, Pardubice, Bělehradská 320.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem