Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.09.2019 14:00

Arboretum na Dukle

Komentovaná vycházka pod vedením dendrologa V. Haupta. Vycházku doplní symbolická výsadba stromu. Sraz účastníků před KD Dukla.

typ akce: Přírodovědné vycházky

22.09.2019 07:40

Český ráj - Trosky

Rovensko pod Troskami – Čechova vyhl. – ryb. Vidlák – Borek – Trosky – Ktová. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:41 hod. vlakem z hl.n., návrat v 18:26 hod. (16:26) vlakem. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.09.2019 07:10

Praha stověžatá

Praha-Václavské nám. – Františkánská zahr. – Národní divadlo – Újezd. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:11 hod. vlakem z hl.n., návrat v14:21; 14:46; 15:02 hod. vlakem ČD. Vedoucí Jaroslav Benda. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

01.10.2019 18:00

Východními Čechami v pěti videofilmech

Krátkými nahlédnutími do historických center měst Opočna, Dobrušky a N. M. nad Metují začíná první cestopisný dokument. Ten pak pokračuje návštěvou fotogenické přehrady Les Království                 a nedalekého keltského stromového kalendáře. Film končí prohlídkou exteriérů špitálu Kuks.

Ač nedaleko od Pardubic, málokdo ví o atraktivní procházce většinou bývalými lomy Žulové stezky na Skutečsku. Zato skanzen v Hlinsku viděl už kdekdo. Ale za prosluněného počasí je to obrovský zážitek.

Unikátní dřevěný kostel v nedalekých Velinách a především dnes zcela zmodernizovaný svatostánek v podhorském Neratově, doplní pěší výstup k nové rozhledně na Anenském vrchu hřebene Orlických hor.

Dva půldenní výšlapy především do oblasti Broumovských stěn začínají v Polici nad Metují. Průchody úžasnými skalními městy pak končí u známé kapličky Hvězda.

Hospital Kuks, tentokrát to budou i interiéry a to s průvodcem, navštívíme v posledním filmu. Projdeme si i okolní park, který stejně jako špitál prošel nákladnou rekonstrukcí. Znovu se zastavíme i u přehrady Les království.

Celková stopáž pěti filmů od autora Jaroslava Nováka je 110 minut a můžete ji zhlédnout v úterý 1. října od 18 hodin v Kašparově sále Staré reálky, dnešního Krajského úřadu.

typ akce: Hovory o Pardubicku

16.10.2019 18:00

Pardubice na starých pohlednicích

Koná se v sále Jana Kašparav ve staré reálce. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

4. Rychlá divize

obrázek k článku

V roce 1998 si připomínáme 60. výročí pohnutých událostí roku 1938. Avšak už roky předtím si vojenští představitelé tehdejší Československé republiky uvědomovali nebezpečí, které hrozí naší republice.


Poslední pardubický ponocný

obrázek k článku

Narodil se roku 1830 a jmenoval se František Štěpánek. Ve službách města Pardubic působil přes čtyřicet let, a to jako městský hajný v bělobranské dubině, městský strážník, ponocný a nakonec jako noční strážník. S manželkou Annou (1825-1907) starostlivě vychovali a vzdělání poskytli svým dvanácti dětem. Byl jednou z typických figurek města, člověk počestný i rozšafný. Jeho vysoká urostlá postava s patriarchálním vousem vzbuzovala respekt u všech občanů, a to i přesto, že byl známý jako velký dobrák. Při svých nočních službách vždy obětavě doprovázel a chránil opozdilce před možným úrazem na jejich cestě k domovu. Ještě jako kmet ve výslužbě se stal vyhlášeným pletařem rybářských sítí. Zemřel 17. září 1913 v požehnaném věku 83 let. Teprve den před svým skonem ztratil řeč. Pohřbu se korporativně zúčastnila městská policie, mnoho přátel i…


Firma Prokop a synové a její firemní značka

obrázek k článku

Firma Prokop a synové patřila a patří mezi nejznámější pardubické firmy. O její historii bylo napsáno už v mnoha regionálních článcích a publikacích, proto se zde z hlediska faktografie omezíme jen na nejnutnější údaje. V roce 1864 založil Josef Prokop, bývalý hodinář v Úzké ulici na místě dnešního Východočeského divadla výrobu razítek a vinět. Později založil slévárnu, kterou přenesl roku 1870 na dnešní třídu Palackého. Slévárna Josefa Prokopa stála původně na dvoře č. 50 v Žižkově ulici. Dvůr patřil jeho švagrovi J. Bednaříkovi. 9. 3. 1867 koupil za 2 250 zl. od kolaře Jana Soukala poslední dřevěnou chalupu se zahradou na Zeleném předměstí (dnešní Třída míru čp. 24). O několik roků později zakoupil vedle hostince ?Mexiko? v Palackého tř. č. 32 zmíněný pozemek, na kterém založil nynější slévárnu a strojovnu.


ALOIS HAJN (1870 - 1953)

obrázek k článku

Pokrokářský novinář a politik Alois Hajn se narodil 30. května 1870 v Solnici v podhůří Orlických hor. Vystudoval gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou. Potom studoval filozofickou fakultu v Praze a ve Vídni. Patřil názorově k t. zv. pokrokové mládeži ovlivněné T. G. Masarykem. Jeho bratr Antonín (1868 - 1949) byl v roce 1894 odsouzen v procesu s t. zv. Omladinou na 1 a půl roku vězení. Alois Hajn v letech 1894 - 97 pracoval jako novinář v protiklerikálních časopisech Lid a Ruch v Kolíně, roku 1896 vystoupil z katolické církve.


V dubnu před 150 lety vyšly první pardubické noviny

obrázek k článku

Na podzim roku 1843 přišel do Pardubic jako fysicus čili městský úřední lékař mladý nadšený vlastenec MUDr. Josef Bojislav Pichl (1813 - 1888). Tehdejší provincionální město s necelými čtyřmi tisíci obyvateli včetně vojska (převážně jezdeckého, které zde bylo již desítky let domovem) mu dávalo víc než dost příležitostí k jeho buditelským aktivitám, hlavně k probuzení českého společenského života. Jeho přičiněním se např. v roce 1845 hrálo v Pardubicích první české divadelní představení (Štěpánkovy ?Berounské koláče? v provedení Suvarovy divadelní společnosti), jeho zásluhou tu koncertoval houslista evropského formátu Ferdinand Laub a když na podzim 1847 byla v Pardubicích sloužena zádušní mše za zemřelého Čecha par excellance Josefa Jungmanna, bylo Pichlovým dílem, že při ní bylo provedeno Mozartovo Rekviem a že v jednom jeho partu…


Eduard NÁPRAVNÍK ROD BLAHNŮ III. část

obrázek k článku

Kovářská rodina Blahnů, z jejíhož středu pochází Marie Magdalena, matka Barbory Clannerové a pozdější babička Karla a Eduarda Nápravníkových, je pro studium rodových vlivů na Františka Nápravníka nezbytná. Tradice tohoto rodu - kovářské řemeslo - není zcela nové. Toto kovářské řemeslo se dělilo po několik pokolení. Kovářem byl otec Marie Magdaleny Matyáš i Petr, její děd. Tento kovářský rod pocházel ze Žebráka. Jaké poslání přivedlo Maximiliana Jana Baptistu Ignáce Clannera, rytíře z Engelshofenu do Žebráku, se zatím v žádném materiálu neobjevuje, ale je zcela bez pochyb, že z tohoto městečka, kde nějaký čas bydlel v čp. 36, si odvedl nevěstu - Marii Magdalenu Blahnovou z čp. 29 do svého nového působiště Křesetic, obce ležící asi 7 kilometrů na jih od Kutné Hory, kde působil jako lesní správce.


Převoznictví na Pardubicku

obrázek k článku

To je k neuvěření, kolik zájmu o převoznictví vyvolal skromný článek ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka č. 3 a 4/1997 naší milé paní M. Chudé. Článek pana Chvály ze Zpráv č. 11-12 roč. 1997, je výstižný a pravděpodobný, pokud se týká převozu pana Píši, který byl mezi Rosicemi a Svítkovem. Podklady poskytnuté panem Píšou jsou obsažné a věrohodné. Dosud však žijí u nás stejně staří pamětníci, kteří mají na svém hřbetě již osmý křížek, jak se říká. Převozy pro potahy si již nepamatuje nikdo. Sjezd, o kterém se pisatel zmiňuje pod rosickou farou, nebyl pro přívoz, ale pro brod. Je veden šikmo z pravého břehu na levý břeh, kde je vyveden na úroveň okolí. Mnozí pamětníci potvrdili, že zde ještě před uvedením srnojedských zdymadel do provozu v roce 1936 bylo možné po tomto vydlážděném brodu přejít na druhou stranu Labe s vykasanými nohavicemi…


Složiště popílku elektrárny Opatovice - zajímavé zoologické naleziště Pardubicka

obrázek k článku

Na severním okraji pardubického okresu se mezi obcemi Dříteč, Zástava a Bukovina nad Labem nachází uprostřed zemědělského Polabí několik čtverečních kilometrů zcela umělé krajiny. Jde o skládku jemného elektrárenského popílku, který je zachycen ze spalin tepelné elektrárny Opatovice a ve vodní suspensi je dopravován na místo uložení. Jedna ze tří hrázemi ohraničených ploch je v současnosti zavodněna a třpyt rozsáhlé vodní hladiny je za slunečných dnů dobře pozorovatelný z Kunětické hory při pohledu na sever.


ARNOŠT Z PARDUBIC A UNIVERZITA KARLOVA Výročí 650 let od založení

obrázek k článku

Karel IV. věděl, že má-li být jeho Praha důležitým evropským městem, pak musí mít univerzitu. Proto již v roce 1346 vysílá Arnošta z Pardubic - pražského arcibiskupa - k papeži Klimentu VI., aby projednal možnost založení ?generálního studia? (universitního studia) v Praze. Papež na základě tohoto jednání vydává 26. 1. 1347 bulu, která obsahuje souhlas s vydáním zakládací listiny nového vysokého učení v plném rozsahu - což mělo pro novou školu mimořádný význam. Co znamenalo ?v plném rozsahu?? Byla to možnost otevřít i teologickou fakultu, která tehdy byla jako jediná na pařížské Sorboně.


Pět let Dopravní fakulty Jana Pernera

obrázek k článku

Příchodem Dopravní fakulty do Pardubic byl splněn důležitý krok, t.j. získat třetí vysokoškolskou fakultu a tak otevřít možnost založení UNIVERZITY. Pro Pardubice, které jsou velkou dopravní křižovatkou, je umístění Dopravní fakulty ve městě zcela logické. Vždyť Pardubice mohou využívat čtyři základní dopravní systémy - železniční, silniční, letecký a lodní. V rámci železničního systému se nyní buduje důležitý evropský železniční koridor Berlín - Praha - Pardubice - Brno - Vídeň. Také dálnice v blízké budoucnosti povede kolem Pardubic. Dne 18. května 1995 bylo slavnostně otevřeno veřejné mezinárodní letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.) pracuje velmi aktivně a počet odbavovaných cestujících i množství zboží stále stoupá. Čtvrtý systém - lodní - by se měl v tomto roce dočkat…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem