Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.07.2018 07:30

Minipivovar U Černého medvěda

Jablonné nad Orlicí. Délka trasy 12 km. Odjezd v 7:34 h Sp. z hl.n, návrat v 15:56 h Os, R (16:56 h.). Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

29.07.2018 07:10

Amerikou do Klokočského lesa

Bělá pod Bezdězem – Amerika – Nová Ves u Bakova – Malá Bělá. Délka trasy 12,5 km. Odjezd v 7:10 h R. z hl.n., návrat v 16:47 h Os. Vedoucí Z. Heranová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.08.2018 08:35

Polabskými luhy

Velký Osek – přívoz Oseček – NS Pňovské luhy – Klavary – Kolín. Délka trasy 14 km. Odjezd v 8:38 h z hl.n., návrat v 16:22 h Os. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka

typ akce: Turistické vycházky

12.08.2018 06:00

Podél Labe k Lobkovicům

Kostelec nad Labem – Lobkovice – Neratovice. Délka trasy 10,5 km. Odjezd v 6:01 h R z hl.n. + Os, návrat v 15:03 hod.(16:30). Vedoucí O.Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

19.08.2018 07:30

PR Anenské údolí a židovský hřbitov

Skuteč – Hroubovice – Bělá – Luže. Délka trasy 12,5 km. Odjezd v 7:31 h z hl.n., návrat v 15:34 h. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Zprávy KPP

DVA PARDUBIČTÍ DURYCHOVÉ

obrázek k článku

Před časem jsem v seriálu ?Pardubický Slavín? psal o hrobu Václava Durycha (1863-1897), jenž se nachází ve staré části Městských hřbitovů (podle plánu J.Janiše v sektoru I.B/21). Jde o malý pomníček takřka zanikající ve vysoké trávě, neudržovaný, ale opatřený nápisem ?zasloužilý redaktor a buditel?. Roku 2001 vydalo nakladatelství VOTOBIA knihu jeho vnuka a jmenovce RNDr. Václava Durycha ?Vzpomínky na mého otce. Životopis Jaroslava Durycha?, z níž vyplývá, že V.Durych pohřbený v Pardubicích ve věku pouhých 34 let byl otcem známého spisovatele a publicisty MUDr. Jaroslava Durycha (1886-1962), m.j. známého autora ?Sedmikrásky?, ?Bloudění? a ?Služebníků neužitečných?. Z toho vysvítá evidentní význam uchování hrobu jako kulturní památky. Václav Durych (nar. 27.1.1863 v Turnově, zemřel 27.12.1897 v Pardubicích) byl kromě své staročeské…


VÝCHODOČESKÁ VESNA

obrázek k článku

odborná škola pro ženská povolání v Pardubicích Počátky Východočeské Vesny sahají do roku 1882, kdy byla 9. 10. slavnostně otevřena tzv. devátá třída, která se připojila k měšťanské škole dívčí za ředitele Josefy Svobody. Vyučovalo se předmětům literárním se zřetelem k praktickým potřebám životním (vychovatelství, české literatuře, jazyku německému, dějinám vzdělání, zeměpisu, počtům, jazyku francouzskému, šití prádla a pestrému vyšívání). V tomto duchu pokračovalo vzdělávání až do roku 1904, kdy se stal novým správcem Čeněk Váňa. Škola byla oddělena správou od ředitelství měšťanské školy dívčí a umístěna ve školní budově U kostelíčka. Prosazována byla myšlenka, zdokonalit devátou třídu na ústav, jenž by poskytoval dívkám škole odrostlým všeho, čeho potřebuje znáti budoucí hospodyně a matka k vedení domácnosti, k výchově dívek, pro…


RODINA FRANTIŠKA FILIPOVSKÉHO STAR. Z PŘELOUČE

obrázek k článku

(v písemných vzpomínkách Antonie Allárové z roku 1944) V září roku 2017 uplyne již sto deset let od narození Františka Filipovského (1907-1993), v současnosti nejznámějšího přeloučského rodáka. Neméně populární a oblíbený byl svého času i jeho stejnojmenný otec (1845-1919), který se do Přelouče přistěhoval v roce 1872 a působil zde téměř padesát let. Byl to hudebník, skladatel, kapelník, učitel hudby a ředitel kůru kostela sv. Jakuba v Přelouči. Ve sbírkách přeloučského muzea se nachází poměrně bohatá dokumentace k osobě Františka Filipovského staršího ? v roce 1969 se do sbírek dostala mj. složka s různými doklady, korespondencí, fotografiemi či novinovými články o této přeloučské osobnosti.


OBČANSKÁ ZÁLOŽNA V PŘELOUČI

obrázek k článku

byla uvedena v život 23.února 1862. Stanovy byly schváleny 28.10.1862 a ustavující schůze se konala 10.listopadu 1862. Je tedy z nejstarších svépomocných peněžních ústavů venkovských v Čechách vůbec. Záložna má koncem roku 1939 518 členů se 1 431 plně splaceným podílem v částce 143 000,-K. Spravuje 26 174 400,- K úsporných vkladů, vyplacených zápůjček všeho druhu 22 726 750,- K, mobilních prostředků v cenných papírech 2 575 000,- K na hotovosti, všech fondů v částce 1 220 000,-K a realit za 3 397 500,-K. Reality pozůstávají ze záloženské budovy, postavené roku 1901, nájemních domů, skladišť a pozemků. V záloženské budově je umístěna také městská veřejná knihovna, městské muzeum, dvorana, v které se konají divadelní představení a j., restaurační místnosti a školní učebny. Pozemky jsou zčásti upraveny jako sady přístupné veřejnosti, zčásti…


STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ ? 24.díl Dům čp.62 ? Třída Míru ? Lidová hvězdárna

obrázek k článku

Stojíme na hlavní třídě před domem, kde v 1.patře bývala první Lidová hvězdárna v Čechách barona Artura Krause (1854-1930), jak to připomíná pamětní deska zřízená Českou astronomickou společností roku 2002 vlevo od vstupu do domu, v němž ve dvoře t.č. sídlí redakce Pardubického deníku. V květnu 2017 byl při rekonstrukci domu pěkně odhalen původní portál, na němž vyvstal znak rodu Krausů (viz foto autora). Do majetku Krausova rodu přišel dům r. 1854 (tedy právě v roce narození Artura), kdy vdova Terezie Říhová dům prodala Josefu Krausovi, pardubickému poštmistrovi. Jeho dědicem se stal Hugo baron Kraus, od nějž roku 1892 koupil dům Josefův syn Artur, v astronomické literatuře známý i jako Carchesius. Přestěhoval se sem však až roku 1912, kdy začal používat pro tento dům názvu Lidová hvězdárna (dále jen LH). Josef Klepešta, jednatel Čs.…


ŽILI MEZI NÁMI

obrázek k článku

Dne 11. června 2017 zemřel po krátké nemoci v požehnaném věku 95 let náš člen a dlouholetý přítel pan František Hollmann. Byl v pravém slova smyslu kulturní celebritou Přelouče a o ní a Přeloučsku pravidelně dopisoval do Přeloučského roštu i Zpráv KPP. Byl vynikajícím znalcem nejen regionální historie, ale také politické a kulturní atmosféry první republiky (1918?1938). Rád si čítal v Peroutkově proslulé revui Přítomnost, jejíž celé ročníky vlastnil. Zúčastňoval se pravidelně členských schůzí našeho klubu, pokud mu to jeho zdraví dovolilo. Vždy jsme měli společné zajímavé téma, jež rád a s krásným úsměvem glosoval. Jsme hrdi na jeho krásnou spolupráci s naším časopisem. Poslední rozloučení s ním se konalo 22. 6. 2017 v pardubickém krematoriu. Věčná čest jeho památce!


95 LET KLUBU FILATELISTŮ V PARDUBICÍCH

obrázek k článku

Začalo to už kdysi. První dvě poštovní známky vydala Velká Británie 6. 5. 1840 a byl na nich portrét královny Viktorie. Rakouská pošta následovala až 1. 7. 1850, když světlo světa spatřila série 5 známek se státním znakem monarchie. Konečně až 18. 12. 1918 vyšly v Praze první čs. známky z dílny Alfonse Muchy a na nich byly Hradčany. Za tím vším byla reforma Sira Rowlanda Hilla (1795?1879). Spočívala mj. i v tom, že poplatek za doručení zásilky platil odesilatel. Kupodivu dlouhá desetiletí platil až při doručení dopisu příjemce. Byla to velká změna a vyvstala i potřeba nějak označit zásilku, že je všechno potřebné splněno a že dopis může nastoupit cestu k adresátovi. A tak první známka byla na světě! Nelze se divit, že tato novinka časem zaujala nejednoho zvídavého občana.


Arnošt Bareš

obrázek k článku

Arnošt Bareš (*1898 Sezemice ? ?1974 Praha) byl profesorem češtiny a francouzštiny, šéfredaktorem Československé tiskové kanceláře (ČTK) a ředitelem Informačního ústředí OSN v Praze. V době 2. světové války se zapojil do ilegální protifašistické činnosti v ČTK. V roce 1939 byl zatčen gestapem a odsouzen k deseti letům káznice. Domů z německého vězení se vrátil 17. května 1945. Arnošt Bareš se narodil 22. prosince 1898 v rodině obuvníka v Sezemicích v čp. 269 při silnici na Lukovnu v dnešní Dukelské ulici. Pokřtěn byl Arnošt Václav o čtyři dny později 26. prosince v sezemickém farním chrámu Nejsvětější Trojice.


Co možná z dějin Pardubic neznáte - 8. část

obrázek k článku

Víte, že první zprávy o bruslení v Pardubicích jsou doloženy z počátku 80. let 19. století? Zábavný odbor Sokola Pardubice udržoval v provozu kluziště pod zámkem. Sezónní lístek stál 2 zl. za osobu, rodinný 3 zl. Vstupné bylo za 10 hal. ve všední den a 20 hal. v neděli. Zvláště populární zde byly maškarní karnevaly na ledě. Později se bruslilo i na Matičním ostrově, na tenisových kurtech pod zámkem a pod Vinicí. Od roku 1947 je v provozu zimní stadion. V roce 2001 byla dána do provozu zcela nová krytá hala.


STAR É DOMY VYPRÁVĚJÍ - 23. díl

obrázek k článku

Tento dům na východní straně Pernštýnského náměstí patří k nejobdivovanějším barokním památkám našeho města. Dnes patří Východočeské galerii. V přízemí se dochovala velmi cenná sklípková klenba z počátku 16. století. Před rokem 1515 bydlel v domě ?rektor? školy Jiřík, po něm postoupila dům jeho vdova Anna roku 1518 za 210 kop míšeňských Janu Kustošovi, takže od té doby byl dům také nazýván domem Kustošovským. Z dalších majitelů připomíná např. J. Sakař v letech 1537?41 žida Chajima (či Chaima) a v roce 1542 jeho zetě Izáka, který dům prodal panskému písaři Martinu Benikarovi. Ze šlechtických majitelů zmiňme např. Jindřicha Stanovského z Čechtic (1553?55), Ctibora Kapouna ze Svojkova (1568?88) a jeho syna Jana mladšího na Mikulovicích (1588?1604).


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem