Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2018 08:00

Tajuplnými uličkami Malé Strany

Projdeme se uličkami, které se nacházejí v blízkosti Karlova mostu - Míšeňskou, U lužického semináře, Lázeňskou a dalšími, zajímat nás bude architektura, historie místa i významné osobnosti, které  se tady připomínají. Odjezd účastníů bude vlakem v 8:01 h z pardubického hlavního nádraží. Cena 50 Kč zahrnuje pouze komentovanou prohlídku po Praze. Jízdné si hradí každý účastník sám. Začátek prohlídky je v 10 hodin u Malostranských věží (na konci Karlova mostu). Pouze pro předem přihlášené účastníky. Přihlásit se je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v Klášterní 54 v Pardubicích.

typ akce: Výlety do historie

29.04.2018 08:40

Z Ostřetína k roubenému kostelíku

Ostřetín – Vinice – Veliny – tvrziště Hradce – Ostřetín. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:40 BUS, návrat v 15:22 BUS. Vedoucí Z. Heranová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

02.05.2018 18:00

Zajímavosti současné pardubické architektury

Přednáška pardubického architekta ing. arch. Miroslava Petráně. Koná se v sále Jana Kašpara v přízemí staré reálky na Komenského nám. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

 

typ akce: Hovory o Pardubicku

05.05.2018 14:00

Výsadba spojená s prohlídkou parku Vinice

Zveme vás na symbolickou výsadbu plnokvětého jírovce maďalu do parku Na Vinici. Výsadba je opožděným, leč neméně důstojným a cenným uctěním Dne Země. Součástí bude také komentovaná prohlídka parku. Zvány jsou nejen silné ruce, ale kdokoliv, kdo má zájem o zeleň jako součást pardubického života. Průvodcem a garantem akce bude dendrolog Vítězslav Haupt, Dis.

typ akce: Přírodovědné vycházky

06.05.2018 07:00

Rozhled z lyžařského můstku

Lomnice nad Popelkou – lyžařský areál, skokanský můstek, lovecký zámeček – Lomnice nad Popelkou. Délka trasy 10 km. Odjezd v 7:02 h z hl.n., návrat v 16:55 h. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Zprávy KPP

Josef Šmaha – divadelní herec a režisér (2.8.1848 - 11.5.1915)

obrázek k článku

Každá vzpomínka na stazá časy zanechá v nás zvláštní pocit obdivu, nostalgie, zaujme nás dobová atmosféra nebo upoutají ještě další zajímavosti, které souvisí s původním námětem. A vzpomíná-li Člověk života a světa znalý, platí to dvojnásob. Takový byl kdysi ještě kočovný herec a později znamenitý režisér, který léta svého mládí prožil v Pardubicích. Bližší označení prvního dějství? Jak jinak snad ani nemůže být - tolikrát a v jiných případech už uváděny hostinec Na Veselce. Ale nepředbíhejme. Nejprve něco z osobního života mladého Šmahy, který byl již při narození jakoby poznamenán bouřlivým rokem 1848. Student reálky v Pardubicích jako každý jiný. A přece ne tak doslova. Škola, na ulicích vojáci na koních, koňská dostihy - to sice bere s jakousi samozřejmostí, kterou poskytuje tehdy asi sedmitisícová město. Ale už ve svých třinácti…


Ota Janeček a film

obrázek k článku

S rozmachem filmu, a to již v jeho samých počátcích,vznikla nová tvůrčí oblast, jež je vskutku součástí výtvarné tvorby, totiž filmové výtvarnictví. Je to činnost architekta, který pro film navrhuje, upravuje či vybírá stavby, vytvářející jeviště, i činnost odborného pracovníka, nejčastěji specializovaného malíře, jenž pro herce navrhuje oblečení - kostýmy a určuje také úpravu masky,tváře filmového herce, prováděnou odborným maskérem. V poslední době se pak začíná stále víoe používat i účasti profesionálního malíře, který je režisérem, tímto velícím generálem filmového štábu, přivolán, aby ještě před vlastním natáčením převedl do obrazové podoby hlavní scény filmového scénáře. Podle jeho představy, vtělené do jakési filmové ilustrace, se pak dává inspirovat sám režisér a mnohdy se jím řídí i kameraman, vedoucí záběr kamery i osvětlení…


Vzpomínka na rodiče a staré Pardubice

obrázek k článku

/Úryvek z Pamětí/ Otec byl sociálním demokratem spíš konzervativnějšího typu. Znal se s poslancem Modráčkem, úzce byl znám s pardubickými Páčí ovským a Váchou a k sociálním otázkám měl přístup, který se spíše snažil ulamovati hroty bojům mezi třídami a pokrok sociální hledal hlavně ve zlepšení hospodářském. Jeho láskou a vášní byl Spolek pro zvýšení blahobytu, který spoluzakládal a který skutečně vystavěl ve Familii na Skřivánku celou kolonii rodinných domků - dodnes je tam myslím ulice K Blahobytu, a myslím,že.v tom nechal i dosti peněz. K podpoře družstevnictví napsal i brožurku „0 reformě bytové".


O kupci, který založil Kostelíček

obrázek k článku

Příjezdové cesty do Pardubic od severu a východu vedly v minulosti poněkud jinudy, než je tomu dnes. Povozy, lid pěší i jízdní, putující od Hradce Králové a Bohdanče, přiváděla tehdy do města cesta přes labský most /stával v místě dnešního zdymadla/a dál Labskou ulicí na dnešní Bělobranské /Bílé/ náměstí, kde se spojovala s cestou z míst, ležících východně od Pardubic, tj. od Vysokého Mýta, Dašic, Sezemic . Z Bílého náměstí se pak vstupovalo do vlastního „města v hradbách" Bílou branou, která stála až do r.1840 v dnešní ulici sv.Anežky české a která byla jednou z pouhých dvou městských bran, kterými bylo možno se do vnitřního města dostat. Žádný div, že zde proto panoval neustále horečný ruch.


Vědecká konference o Pernštejnech

obrázek k článku

Ve dnech 8. a 9. září 1993 proběhla v pardubickém hotelu „Zlatá štika" vědecká konference „Pernštejnové v Českých dějinách". Zahájení se zúčastnili přednostka Okresního úřadu v Pardubicích JUDr.Drahoslava Bartošková, primátorka města Pardubic ing.Hana Demlová a náměstek primátorky dipl.technik Jaroslav Zítek. Odborníci, kteří se sem sjeli z celé České republiky, vyslechli ve dvou jednacích dnech 8 hlavníoh referátů a 24 koreferátů a diskusních příspěvků. Jako účastníka konference mne osobně zaujaly stěžejní referáty prof.PhDr.Josefa Petráně.CSc. z FF UK v Praze o úloze Pernštejnů v Českých dějinách, prof. PhDr.Josefa Války,CSc. z FF MU v Brně o politice a bezkonfesijním křesťanství Viléma a Jana z Pernštejna, docenta PhDr.Ja-roslava Pánka,DrSc. z FF UK v Praze, pracovníka HŮ ČR, o politice, náboženství a každodennosti nejvyššího kancléře…


Velká válka v Holicích

obrázek k článku

Začátek roku 1914 nebyl pro Holice ničím výjimečným. Snad jen některé občany překvapila zpráva, že 23. ledna byla přijata rezignace Antonína Wíši, starostova náměstka. Oficiálně rezignoval proto, aby po otci převzal knihkupectví, všeobecně se ale vědělo, že není úplně duševně zdráv (v roce 1915 byl již v ústavu choromyslných). Na jeho místo byl zvolen radní Josef Formánek – pekař a radním se pak stal lékárník Josef Thuma. V neděli 28. června však dorazila do Holic zvěst o sarajevském atentátu. Tato rozrušující zpráva byla předmětem rozprav mezi občanstvem a ze všech rozhovorů bylo možno tušit předzvěst velkých událostí.


Veselka: Odeon

obrázek k článku

Zvěčnělý otec nynějšího modernějšího již hoteliéra, muž jinak prozíravý, podnikavý a oblíbený, vycítil záhy, že městu, v němž peněžní obrat tehdy byl vskutku nezvykle značný, schází místnost, kde by se zase něco utratiti mohlo, a postavil Odeon! Sál pro plesy i divadlo. Tančili tam kavalíři, měšťané, řemeslníci. U nás se arciť jevil největší ruch, kdy se připravoval „eisenpoňácký bál“. Slavný ples. Nejčetněji vždy navštívený. A možno říci, že na tehdejší poměry nádherný. A trvání měl! Při Máteřovské hudbě proháněly se matky i dcerky po dvě noci v šustivých krinolinách v síni taneční; třetího dne pak o polednách ještě seděli vytrvalí hudebníci v síni restaurační na kulečníku, umístěném na témže místě jak nyní stojí, a rozjaření otcové naši zpívali národní písně. Matinky vyspalé poněkud, však také trochu nevrlé nad houževnatostí…


Kdo to byl Josef Šmaha

obrázek k článku

Velký český herec, režisér, divadelní ředitel a pedagog Josef Šmaha se sice narodil 2. 8. 1848 v Praze, ale v Pardubicích prožil své dětství i studentská léta a tady na Veselce v Odeonu poznal vůni líčidla a popové vstoupil na „prkna, která znamenají svět“. Tenkrát vypadaly Pardubice zcela jinak. Ve středu města poblíž hostince Veselka nestál žádný obchodní dům, ani jeho předchůdci – kasárna, synagoga či pomník bratranců Veverkových. Město doslova končilo za Veselkou, dál bylo jen pole a na podzim strniště, kde kluci pouštěli draky. Tady sedával Josífek Šmahů se svým spolužákem Františkem Kašparem a posílali nahoru drakovi psaníčka. To ještě netušili, že Františkův syn, inženýr Jan Kašpar jednou sám vzlétne se svým Blériotem k obloze.


Švec Košťál a jeho osud

obrázek k článku

Počátek všemu byl nad ševcovským zručným dílem v krámku v Bartolomějské ulici, kde mistr Košťál chutě na koleně smolil zdvojenou dratev, zatímco od něho po pravé straně učedník Jindra živě kolíčkoval svěřenou opravu obuvi. Nemnoho času chybělo k poledni. Svěží květnové slunce matně tu prosvětlovalo stěnu, kde nad veřtatem před mistrem ožívalo rušné dějství Brožíkovy pražské defenestrace českých katolických pánů. Celá ta ryčná intervence velmožů byla zálibou mistrových rozborů věkopamátných rozhodování před bělohorskou bitvou.


Vzpomínka na orchestr Jaroslava Mangla

obrázek k článku

Ve vzpomínkách na začátky taneční hudby v Pardubicích se musíme vrátit do roku 1940. Dvacátého šestého února toho roku se sešla parta mladých studentů -nadšenců a obdivovatelů jazzu ve stylu Glena Millera, aby to také zkusili se svým skromným uměním. Prvním zkušebním kamenem bylo vynikající blues Kamila Běhounka „Ráda zpívám hoť, známého interpreta ve hře na harmoniku a člena orchestru K. Vlacha. Té naši partě, ve které byli J. Kovář, K. Kohout, M. Slezák, J. Teplý, A. Ježek a já se zdálo, že jsme výborní a že můžeme pokračovat. Lídrem celé skupiny byl již vzpomínaný J. Kovář, o kterém psal blíže Jiří Dašek v článku „Vzpomínka na J. Kováře", který byl otištěn v čísle 7 - 8 Zpráv/1994. Tato malá parta hrála a zkoušela pro své potěšení.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem