Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Zprávy 11-12 / 2002
NOVÉ DOKUMENTY KE KRÁTKÉMU STAROSTENSTVÍ J. KRAUSE
Před časem jsme obdrželi díky laskavosti p. ing. Vladimíra barona Krause z Prahy zajímavé dokumenty z rodinného archivu Krausů, týkající se rozhodování jeho předka poštmistra Josefa Krause (1810 ? 1892) ve věci starostenské funkce v Pardubicích. Přinášíme v českém překladu dopis Josefa bratra Alfreda (1824 ? 1909) odeslaný z Vídně 14. prosince 1860, rezignační dopis J. Krause z 10. listopadu 1867 a přehled pardubických starostů v období let 1850 ? 69.
Projekt železniční dráhy Pardubice ? Chlumec nad Cidlinou
Je známo, že za rakousko-uherské monarchie byla řada projektů stavby železnic, které se však vlivem 1. světové války už stavět nezačaly a mladá ČSR už pak neměla prostředky na jejich pokračování. Nutno dodat, že měla problémy s přestavbou a dodatečnými stavbami, aby pokryla spojení s jednotlivými částmi republiky, kdy oproti dřívějším časům monarchie, kdy hlavní tahy byly ve směru sever ? jih, nastala změna a hlavní tahy musely směřovat od západu k východu.
O Krausově domě z pohledu historika
Na Třídě Míru ? v těsném sousedství Grandu ? nás upoutává svou výstavností a rozlehlostí, v poslední době však bohužel i svou celkovou zdevastovaností památný Krausův dům (čp. 114 ? 10 n.), před listopadem 1989 známý jako Dům techniky. Po vzniku nového Domu techniky na náměstí Republiky vystěhovaný Krausův dům osiřel a chátral, jen v jeho přízemí donedávna působila prodejna firmy Doktor. Omítka domu opadávala, takže bylo třeba zřídit kvůli bezpečnosti chodců ochranné sítě. Dnes je dům vystěhován a čeká jej nové využití. Podle informace ředitele Pražské správy nemovitostí Mgr. Ondřeje Heřmana z 11. července t.r. jej koupila tato instituce, která nepochybně bude respektovat statut domu jako městské kulturní památky a provede sanaci architektonicky cenných prostorů zdevastovaných v období komunismu.
Nový vodojem na Kunětické hoře
Ve finálním úseku při výstupu na Kunětický vrch pozornějšímu návštěvníkovi neunikne, že se na jeho severním svahu obráceném ve směru k Hradci Králové rozprostírá jakási polozakopaná stavba, připomínající svým zaobleným tvaroslovím obrannou pevnostní architekturu, známou z českého pohraničí, budovanou v průběhu 30. let minulého století. Proč se ovšem tato budova ? pevnost nachází právě zde, uprostřed východních Čech, v naší přítomnosti a jakému protivníkovi má čelit, je řadou otázek, na něž lze odpovědět, když odbočíme ze stávající turistické trasy před poslední zákrutou a po nově vydlážděné cestě se vydáme ke vstupní bráně záhadného areálu.
Hetmani od Střebských
Roku 1890 vystavěl v Pardubicích místní obchodník Josef Střebský, nynější Sochorův hotel. V té době byl to hotel moderní vkusně zařízeny, s ústředním topením a řádným větráním ? zkrátka první hotel v Pardubicích a možno říci v celých východních Čechách. Při hotelu byla také zvláštní prostranná kavárna a vinárna. Budovu stavěli místní stavitelé Kašpar a Manych.
Nejvýraznější svátky na Pardubicku
Všechny náboženské svátky mají svou historickou tradici. Platí to především o oslavě Velikonoc, oslavě vzkříšení ? zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jak v Pardubicích, tak i v dalších farnostech regionu se po bohoslužbě shromáždili věřící i četná veřejnost k oslavě tohoto svátku. Na Pernštýnském náměstí a okolních ulicích byly postaveny provizorní oltáře ozdobené zejména břízkami, ?kočičkami? a jarními květy. Od arciděkanského kostela sv. Bartoloměje pak vyšel velký průvod, který se vždy zastavil u jednotlivých oltářů (za účasti četné veřejnosti) ke společným modlitbám. Po řadu let tak pardubičtí mohli slyšet slova modliteb známého pardubického arciděkana mons. V. Šetiny. Průvod se zastávkami pokračoval historickou částí města a svou pouť zakončil opět v arciděkanském kostele.
Z historie Svítkova
Ves u potoka Bilence Chrbotovského, západně od Pardubic, bývala samostatným zbožím. Svítkovský ze Škudel připomíná se roku 1575 v knihách chrudimských. Tvrz zdejší stávala nejspíše na vyvýšeném místě při jižní straně silnice nade mlýnem, který se uvádí již v urbáři Pernštejnském. Sídla byla prvotně rozložena směrem potoka k jihu kolem návsi, na níž byla postavena v roce 1885 kaple.
Říkali mu král vzduchu
Místo prvopočátků českého letectví důvěrně známe. Je spojeno s legendárním inženýrem Janem Kašparem a jeho bratrancem E. Čihákem. Dnešní pojednání však má být vzpomínkou na nejslavnějšího letce prvé republiky, který měl svůj původ v malé vesnici poblíž Poděbrad. Chceme mluvit o Františku Novákovi.
Živelné pohromy v obci Dolany 1901 - 1967
7. 7. 1901 kolem půl třetí odpoledne zasáhlo obci Dolany neobvykle silné krupobití. Kroupy značné velikosti padaly asi deset minut a způsobily značnou škodu na polích. Téměř přesně o rok později 1. 7. 1902 nové krupobití způsobilo opět velké škody. Největší však byly v blízkém Bohdanči, kde nezůstal na poli jediný klas na stéble.
Vzpomínky na pana stavitele
Dobytek kozenčí. Uslyšíte-li toto slovní spojení, můžete si být téměř jisti, že někde v pozadí se za tímto specifickým výrokem skrývá latentní obraz jistého pardubického pana stavitele. Jeho dušička kontroluje už řadu let pánubohu jeho nebeskou klenbu a možná, že tam někde s andělíčky i hasí vápno, míchá maltu či hbitě šplhá po lešeních. Dejme úctu a pokoj popeli jeho, ponechme proto i jméno a příjmení zastřené závojem minulosti. Prozraďme jen, že byl pokřtěn už L.P. 1894 a měl svátek 19. března. Přátelům, kteří jej znali, těm už jeho identitu hravě odhalila verbální kombinace uvedená v nadpise. Patřil po mnoho let mezi všeobecně vážené, oblíbené i populární osobnosti města ležícího na soutoku Labe s Chrudimkou. Trvalé stopy, připomínající přínos jeho celoživotního snažení, lze dodnes nacházet v široké plejádě stavebních objektů, na…