Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 11-12 / 2004

Pocta památce majora Miloše Svobody

obrázek k článku

Znovu chceme vzpomenout na velkého milovníka koní, jehož jméno nese druhá kvalifikace pro 114. Velkou pardubickou České pojišťovny, na pana majora Miloše Svobodu z Pardubic. Na přísného a hrdého vojáka, na dvojnásobného vítěze Velké pardubické, na mnohaletého aktivního činovníka dostihové komise a kronikáře Velké pardubické i znalce anglické Velké národní v Liverpoolu.


Mé vzpomínky na Kunětickou horu

obrázek k článku

Když jsem si přečetl přílohu Zpráv o Kunětické hoře, rozhodl jsem se přispět několika poznámkami z dřívější doby o této památné hoře. Je obecně známo, že celý masiv hory je z čediče, a to ne zcela obyčejného. Černý čedič vyniká bílými krystalickými tečkami neboli peckami z křemene, podle kterých lze jej poznat a určit jeho původ. Tak třeba si pamatuji, že stará Karlova ulice (dnešní ulice Karla IV.) v Pardubicích byla původně dlážděna včetně chodníků čedičem z Kunětické hory. To bylo ještě začátkem třicátých let, dnes je tam samozřejmě asfalt.


Hrst vzpomínek na MVDr. Vladimíra Matouška

obrázek k článku

V září 1946 jsem nastoupila do sexty pardubického gymnázia ve Štefánikově ulici. Již po několika dnech jsem si nemohla nevšimnout štíhlého pihovatého mládence středního vzrůstu s krásnýma hnědýma očima. Vlasy měl rovněž hnědé, o odstín světlejší než oči, jež hypnotizovaly školní vchod a rozzářily se jak půlnoční slunce, když se v něm objevila elegantní krasavice s dolíčky v růžových tvářích. Políbil jí ruku, odebral tašku a provázel k domovu, důsledně zachovávaje místo po její levici. Okouzlená takovou mírou Kinderstube zeptala jsem se spolužačky Věry Červenkové, dcerky z pardubické patricijské rodiny, kdo to je. ?Oktaván Matoušek a Hašková ze septimy,? zněla odpověď.


I na Moravě žijí přátelé Pardubicka

obrázek k článku

Rozhovor s jedním z nejstarších členů KPP, pilným čtenářem Zpráv, známým pardubickým sportovcem a rodákem žijícím léta v Olomouci, Pavlem Jarkovským. Když Pavel občas přijede do Pardubic, hlásí se k němu nejen staří Plynostaváci, účastníci kdysi slavných staveb ?energetických magistrál ze SSSR do západní Evropy?,ale především dříve narození pardubičtí sportovci všeho druhu, přátelé jezdectví, fotbalisté. tenisté, hokejisté všech těch pardubických S.K., AFK, LTC, Ohrad a mnoha dalších klubů, kteří Pavla Jarkovského ze sportovišť dlouhá léta dobře znají, protože s ním hráli.


Byl císařem hudby varhaník Josef Císař 110. výročí

obrázek k článku

(* 4. 10. 1894 v České Třebové, + 10. července 1983 v Rybitví) Stalo se, aneb muzikantská perlička? Říká se o profesorech, že jsou zapomnětliví, ale ono se o také může státi i jinému, bohulibému tvoru, třebas i řediteli kůru. Bylo to v Žirovnici, kde hudbu kostelní a jinou provozoval skladatel Josef Císař.


Smrt npor. Alfréda Bartoše

obrázek k článku

Za války jsme bydleli v Pardubicích ve Smilově ulici č. 319. Byt byl v 1. patře a okna z pokoje byla do ulice. V pohledu z protějšího chodníku to byla první dvě okna zprava. Bylo zřejmě teplo, protože jsme měli okna otevřená. Zaslechl jsem několik výstřelů, spěchám k oknu a vidím běžet člověka od Svatojánské ulice po protějším chodníku ke křižovatce s ulicí Sladkovského. Asi v místech domu dětského lékaře MUDr. Josefa Bartoně prchající něco zahazuje, měl jsme dojem, že ke sklepním okénkům Bartoňova domu. Během další střelby se už skácel, řekl bych, že u druhého domu od křižovatky. To již doběhli Němci, mířili do oken a řvali ?Fenster zu? apod. Okno jsem tedy zavřel a víc nevím, protože se stále rozhlíželi po oknech a hrozili střelbou.


Pardubice a nacistická okupace

obrázek k článku

Příběh velitele paravýsadku SILVER A npor. Alfréda Bartoše byl už mnohokráte probírán a zdálo by se, že se již nic nového nedá nalézt. Ve Státním archivu v Zámrsku jsou uloženy zajímavé dokumenty (1), a to ve spisech Mimořádného lidového soudu Chrudim týkající se procesu s příslušníkem pardubického gestapa Hubertem Hanauskem. (2).


Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích 21. část

obrázek k článku

10. března 1933 vyšel ve Východočeském republikánu (č. 11) článek s titulem ?Ministr v Gajdově království? a podtitulkem ?Z fašistických soudních procesů?. Ocitujeme z něj nejzávažnější pasáže: ?Fašistické hnutí v Pardubicích, o kterém se také říkalo, že má býti hnutím obrodným, je vším možným jiným, jenom ne nějakým zlepšením. Ukazuje to již nápadný počet soudních procesů, které sem toto hnutí přineslo. Nikdy se tolik lidí nesoudilo, jako když tu zahájili činnost fašisté.


Pardubické firmy a jejich firemní značky XII. část

obrázek k článku

Informace o firmě E. Kraus, továrna železných konstrukcí, kterou založil Emanuel Kraus, se zachovaly torzovitě. Sídlo firmy bylo v Dašické ulici (na místě dnešního pardubického gymnázia). Firma se vypracovala z obyčejné zámečnické dílny, ve které se zpočátku vyráběly stavební, okrasné a ornamentální práce, na opravdickou továrnu.



O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem