Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 11-12 / 2008

První návštěva papežského nuncia v Pardubicích

obrázek k článku

Proběhla 24. srpna 2008 dopoledne u příležitosti svatobartolomějského posvícení, jež splynulo s pravým posvěcením dvou nových zvonů – Arnošta z Pardubic a Viléma z Pernštejna. Celý obřad vedl arcibiskup Mons. Diego Causero /nar. 1940/, bývalý apoštolský nuncius v Kongu a Sýrii, t.č. v ČR. Zvony posvětili a bohoslužbu s ním dále vedli arcibiskup Karel Otčenášek, diecézní biskup Dominik J. Duka, OP a světící biskup Josef Kajnek. Sv. čtení přednesli vicehejtman Pardubického kraje ing. Roman Línek /KDU/ČSL/ a paní Polyxena Czerninová, roz. z Lobkowicz, nejbližší příbuzná rodu Pernštejnů. Její manžel Theobald hrabě Czernin proto přijal kmotrovství zvonu Vilém z Pernštejna. Oba zvony darovali městu Eva a Josef Horákovi z Pardubic. Slavnosti se též zúčastnil primátor města Pardubic ing. Jaroslav Deml /ODS/ s chotí. V koncertu duchovní hudby…


Obrázky z minulosti Pardubicka - 4. část

obrázek k článku

První leta 14. stol. na Pardubicku ve znamení válečného ruchu V prvních letech 14. století bylo i Pardubicko zasaženo po vymření Přemyslovců boji o český trůn. Římský král Albrecht po smrti svého syna Rudolfa chtěl zajistit český trům svému rodu. Přivedl do Čech desetitisícové vojsko a zaujal pozice nejprve mezi Kutnou Horou a Kolínem. Dne 5. října 1307 již byl u Opatovic. Zde nalezl pomoc od Alžběty, vdovy po Rudolfovi. Albrechtovi švábští žoldneři obsadili věnná města Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto a Poličku. Odtud jejich houfy vyrážely do bojů proti Jindřichovi Korutanskému a v okolí Pardubic se dopouštěly loupeží a pustošení. Koncem r. 1307 sice Albrecht z Čech odejel, ale posádky ve městech zanechal a ty stále pro kraji loupily a šířily zkázu. Počátkem r. 1308 se lid z okolí Pardubic začal organizovat k odporu. České…


Žijí mezi námi - akademická malířka Marta Horáková

obrázek k článku

Pro naprostou většinu z nás neuvěřitelné datum narození má ve svém rodném listě zapsáno akademická malířka paní Marta Horáková. Narodila se 15. 1. 1911 jako prvorozené dítě pana Rudolfa Schimera, finančního úředníka v Chrudimi a paní Boženy, rozené Šmahelové. Otec strávil I. světovou válku jako rakouský voják a čs. legionář v Rusku. V r. 1914, kdy se jí narodil syn, se rodina přestěhovala z chrudimské ulice Přemysla Otakara do Pardubic ke Šmahelům, kteří bydleli vedle pilníkáře Antoše a blízko domu MUDr. Vojáčka. Po strastiplném návratu otce z legionářské anabáze v r. 1920 se Schimerovi vrátili do Chrudimi. Marta chodila čtyři roky na reálné gymnázium a absolvovala v r. 1931 maturitou na čtyřletém učitelském ústavu.


Vyšehradský hřbitov v Praze a Pardubicko - III.

obrázek k článku

Hrob Ladislava Quise /1846 – 1913/ Přeloučský rodák, osobní přítel Jana Nerudy a Josefa S. Machara, vstoupil do kulturního povědomí jako básník, překladatel, satirik, kritik, editor i autor memoárů – tedy jako literát velmi širokého záběru. Po absolutoriu práv na Univerzitě Karlově v Praze působil jako advokát dva roky v Čáslavi a poté dlouhá léta v rodné Přelouči. Do české literatury vstoupil se spisovateli almanachu RUCH a svou první básnickou sbírku podle něj příznačně nazval „V ruchu“ /1872/. Snažil se o lidovost, kterýžto znak je typický zvláště pro jeho cyklus balad „Hloupý Honza“ /1880/ čerpající inspiraci z pohádek a lidové slovesnosti. Cenné jsou jeho překlady německých klasických básníků /Goetha, Schillera a Kleista/.


Hříšní lidé města Pardubic

obrázek k článku

Kriminální činy čtenáře vždy přitahovaly. Důvodem byla bezesporu atraktivita a zároveň „vybočení z normálu“. Zatímco ve starších historických dobách byla podobná témata tabuisována, v dobách novějších se na kriminalitu pohlíží jako na historii každodennosti. V dobách nejnovějších se pak právě kriminální činy stávají jakýmsi „společenským bestsellerem“ a setkáváme se s nimi na stránkách většiny periodik, na pultech knihkupectví a ve verzích nekonečných kriminálních seriálů. Cílem mého nového seriálu je pohled na kriminální činy, které se odehrály v našem nejbližším okolí v letech 1918–1938, v éře tzv. první republiky. Nejedná se o zevrubný přehled všech kriminálních činů, to by byl bohužel velmi dlouhý seznam. Vybral jsem jen takové, které snad, aspoň doufám, čtenáře zaujmou. Jistě, některé zprávy budí v dnešním „otrlém“ čtenáři již jen…


Kapitoly z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka - 3. část

obrázek k článku

Jak bylo uvedeno, dne 15. 11. 1990, krátce před komunálními volbami, se zrodil spolek s provokativním názvem „Společnost pro rozvoj Pardubicka“. Založili jej dlouholetí členové Klubu přátel Pardubicka, kteří do té doby byličinní v jeho odboru „pro výstavbu a životní prostředí Pardubicka (OVŽP-KPP)“. Členy Klubu zůstali a jsou dosud. Je nepsanou zásadou, že členy Společnosti se mohou stát jen členové Klubu přátel Pardubicka, neboť se předpokládá jednak patritocký zájem o Pardubice a Pardubicko a určitá znalost jejich minulosti, zejména jejich úspěšného rozvoje na konci 19. a počátku 20. století. Na ta slavná léta se jakoby záměrně zapomíná, aby srovnání nepoukazovalo na dnešní nemohoucnost. Na příklad, kdy se dočkáme nějaké nádherné městské stavby, jako byly radnice r. 1894, či městské divadlo r. 1909.


Z nové literatury - Křižovatka tří moří

obrázek k článku

Zatímco bylo snad dočasně zastaveno dosplavnění Labe v délce asi 5 km s plavebním kanálem u Přelouče, oživila se myšlenka průplavu Labe – Odra – Dunaj v délce téměř 500 km. Svědčí o tom velká reprezentativní kniha „Křižovatka tří moří“, kterou napsali Jaroslav Kubec a Josef Podzimek. Kniha byla dokončena v roce 105. výročí Vodocestného zákona, který dne 11. června 1901 rozhodl (kromě jiného) o výstavbě dunajsko-oderského průplavu a spojení s Labem u Pardubic. Doba výstavby zákonem stanovena na léta 1904–1924.


Naše třídní učitelka z protektorátních let - Růžena Vojtěchová

obrázek k článku

Kdykoliv procházím Bubeníkovými sady, upoutá mě severní řada domů v Polské ulici, kde na domě čp. 898 dominuje pamětní deska s hrdinkami Rady žen z protektorátní doby MUDr. Vilma Ducháčková a učitelka Růžena Vojtěchová. V tomto okamžiku se mi vždy vybaví vzpomínka na třetí třídu obecné školy na Starém městě v Pardubicích, kdy ve školním roce 1938–39 jsme měli třídní učitelku Růženu Vojtěchovou. Velmi oblíbenou, která nám dala první základy do života nejen v občanské nauce, českém jazyce, vlastivědě, ale i v počtech, psaní, kreslení atd. Naši třídní učitelku Růženu Vojtěchovou popravili za druhé světové války v Drážďanech v červnu 1943 a pro mnoho žáků na Starém městě v Pardubicích to zůstalo jen tichou vzpomínkou na paní učitelku – vlastenku a hrdinku. Mezi její žáky patřili m.j. Petr Haničinec, Jan Adam, Fr. Liška, Louman,…


Ulice 22. července - Po čem se jmenuje?

obrázek k článku

Na plánu Pardubic nacházíme v místní části Studánka ulici s neobvyklým názvem 22. července. Ulice je spojnicí ulic Mandysovy a Lesní, rovnoběžně sousedící se známější ulicí Spojilskou. Jak získala ulice tento název a co znamená toto datum? V roce 1944 v odobí druhé světové války tato ulice zdaleka nevypadala tak jako dnes. Jednalo se prakticky o bezejmennou „půlulici“, tvořenou nízkými rodinnými domy po levé straně z pohledu Mandysovy ulice, a to ještě bez dnešních předzahrádek. Naproti těmto domkům pak bylo pole v celé délce ulice, kde se pěstovaly zemědělské plodiny a to ještě i po skončení války. Místní komunikaci pak tvořila pouze hliněná, uježděná cesta, končící u lesa.


Nové poznatky k historii pardubického gestapa

obrázek k článku

V létě 2006 se mi laskavostí p. Radovana Píši z Pardubic dostaly do rukou velmi zajímavé dokumenty z pozůstalosti členky Svazu národní revoluce v Pardubicích paní Marie Horákové – Záleské – její opisy „svodky“ z výpovědí bývalých pracovníků pardubického gestapa L. Schulze, H. Hanauska a A. Aschenbrennera, již ve dnech 10. 5. – 26. 5. 1946 pořídil za SNR Bedřich Matura /1885–1951/. Dostává se nám tedy do rukou nová dokumentace rozšiřující dosavadní práce o pardubickém gestapu od dr. Karla Jičínského (pro HKD bývalého ČSPB v Pardubicích) a 4 studie dr. Jana Němečka publikované ve Východočeském sborníku historickém v letech 1991–96. 1/ Další poznatky přináší nová kniha V. Kyncla „Ležáky“ (vyd. Pelhřimov 2008), jejíž recenzi přinášíme.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem