Zprávy 11-12 / 2015

V září 2014 nám Klub přátel Pardubicka v Praze postoupil vzpomínky svého člena p. Arnošta Hartmana (nar. 30.4.1928), synovce zakládajícího člena KSČ v Pardubicích Aloise Hartmana (1892-1943), bývalého hostinského ?U Čápa? v Pardubicích. 1/ Arnošt se narodil v Praze, ale jeho maminka pocházela z Pardubic a otec z Hrochova Týnce. Za heydrichiády 1942 v jejich bytě v Holešovicích zatklo gestapo jeho strýce Aloise, předválečného pardubického komunistu, který 29.května 1943 zahynul v Terezíně. Část války prožil Arnošt v Pardubičkách u babičky a chodil zde i do obecné školy. Babička mu vyprávěla o střelbě u Zámečku a v létě 1944 se sám stal svědkem bombardování pardubické Fantovky, nádraží a Svítkova. ?Sledovali jsme tuto událost od řeky Chrudimky v Nemošicích,? vzpomíná, ?zprvu jsme s radostí mávali stříbrným pilotům na obloze na pozdrav,…

V záplavě jiných jubileí se docela ztratilo 90 let organizovaného lyžování v Pardubicích. Bylo to v únoru roku 1924, kdy se v hotelu Veselka ustavil SKI klub Pardubice. Jeho prvním předsedou byl profesor reálky Antonín Březina, propagátor sportu mezi studenty, náčelníkem Josef Brožek. Už v březnu téhož roku se štafeta pardubických ?skijáků? zúčastnila štafetového závodu na Labské boudě a v sestavě Zahradník, Roháč a Šturm obsadila 9. místo. Závod obsadili pardubičtí i v kategorii dorostenců. V roce založení uspořádal SKI klub 10 výletů, mj na Žaltman, Zvíčinu a do Orlických hor a na prosincové valné hromadě přijal za mateřský kroužek lyžařů při Klubu českých turistů. Schůze potvrdila předsednictví prof. Březiny, za místopředsedu pak zvolila řídícího učitele Viléma Weise, zakladatele hokei tenisu v Pardubicích.

Do roku 1920 MLÁDEK, PhDr., Ferdinand Narozen 3. října 1881 v Hlinsku. Po maturitě na gymnáziu v Chrudimi studoval filosofickou fakultu v Praze. Pak vyučoval na středních školách v Praze. Od roku 1914 ředitel gymnázia v Pardubicích. Zemřel v Pardubicích 11. července 1966. Ojedinělé jeho články z oblasti letectví se objevovaly v časopise Epocha od června 1904, od ročníku 1910/1911 vedl v tomto časopise pravidelnou rubriku Přehled vzduchoplavby. V roce 1909 vyšla jeho knížečka Dobytí vzduchu, jedna z prvních českých knih o letectví. Pokud je mi známo, tato jeho letecká publicistika ovšem převážně spadá do doby před příchodem do Pardubic.

V minulém dvojčísle jsme v seriálu ?Staré domy vyprávějí? přiblížili osudy t. zv. Štolbova domu ve Smilově ulici, kde tento hradecký rodák a notář v Nechanicích, žil v letech 1890-1911. Jeho životní láskou bylo divadlo. V Pardubicích byl předsedou Spolku divadelních ochotníků a pak i Spolku pro zřízení divadelního domu (pozdějšího VČD, založeného r. 1909). Sám byl autorem mnoha divadelních her a ve svých pamětech (1906-1907) pěkně popsal staré Pardubice. Přinášíme i málo známý fejeton Karla Čapka z Lidových novin, napsaný 1 den po Štolbově smrti. Red.

na domě čp. 56 na Pernštýnském náměstí Vážené dámy, vážení pánové, sešli jsme se dnes zde na místě působení Antonína Ignáce Stamice, významného pardubického hudebníka ? varhaníka v chrámu sv. Bartoloměje, vynikajícího hudebního pedagoga a otce zakladatele mannheimské skladatelské školy raného klasicismu ? Jana Václava Stamice. Otec pardubického měšťana Antonína Ignáce Stamice, skvělý muzikant, Martin Stamic se narodil ve slovinském Mariboru, ale v roce 1660 přesídlil do Pardubic, kde se ale začal živit jako jirchář. Dnes vzpomínaný syn Antonín Ignác prošel u svého otce důkladným hudebním školením a posléze byl rodinou vyslán do města Slaného, kde se dále zdokonaloval nejenom ve studiu hudby a její interpretace, ale zaujala jej i dobová filosofie a estetika. Tamní piaristé se velice výrazně podíleli na jeho dalším profesním rozvoji…

Odpoledne plné dojmů a překvapení prožili členové pražské pobočky při svém prvním poprázdninovém setkání v říjnu tohoto roku. Na besedu mezi ně přišel pardubický rodák, prof. MUDr. Jan E. Jirásek, DrSc (* 1929). O jeho životě a díle viz další článek v tomto dvojčísle. Druhým hostem na schůzce byl akademický malíř Vladimír Kopecký, kterého známe jako spoluautora krásné knížky ?Pardubické podobizny?, vydané ve spolupráci s panem Dr. J.Kotykem, PhD. Ukázalo se, že je spolužákem prof. Jiráska a že spolu v roce 1948 maturovali na gymnáziu ve Štefánikově ulici. Výtvarník Vladimír Kopecký je rovněž rodákem z Pardubic ? jeho rodina bydlela na Skřivánku. Podrobnější vyprávění o své práci a mládí v Pardubicích přislíbil připravit na některou z příštích schůzek. Přítel Kopecký věnoval do naší knihovny jeden výtisk knihy Pardubické podobizny a…

Latinská slova Ex libris znamenají ?z knih? a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. V současné době je to drobný grafický list, buď s volnou tématikou, nebo předem stanoveným obsahem. V Evropě a zejména v českých zemích má díky aktivitě sběratelů dlouhou a stále živou tradici. Velkou evropskou aktivitou je vyhlašování soutěží pro tvůrce exlibris na různá témata. Tyto mezinárodní soutěže mají bohatou tradici zejména v belgickém Sint Niklaas a v polském Malborku. V roce 1990 trochu ve stínu politických změn proběhly oslavy k 650. výročí města Pardubic. K tomuto výročí již na počátku roku 1989 vymyslel a prosadil pardubický malíř, grafik, sběratel a pedagog Lubomír Netušil za podpory tehdejšího ředitele východočeského muzea dr. F.Šebka a Východočeské galerie vypsání mezinárodní soutěže…

Na starší fotografii je zachycena budova, která sloužila jako poštovní úřad na dnešní třídě Míru. Roku 1893 koupil tehdy přízemní domek fotograf Josef Pírka, ten dům prodal Heleně Zhořské ze Zhoře a roku 1897 jej koupil Bohuslav Brázda. Dům zboural a na místě postavil dvoupatrovou budovu se širokým balkonem nad vchodem. Roku 1911 objekt koupilo město a zřídilo zde poštovní úřad. I tento objekt byl roku 1935 zbořen, aby zde byla postavena budova dnešního poštovního úřadu dle návrhu architekta L.Machoně. Ta je zachycena na druhé fotografii. Pošta je redukovanou podobou dřívější telefonní centrály na Letné.

Asi největším mezníkem v padesátileté historii Klubu přátel Pardubicka byl rok 1997. Od tohoto roku začal totiž klub působit jako samostatný spolek. Po působení KPP v rámci KD Dukla, Východočeského muzea Pardubice, Městské informační služby, Parku kultury a oddechu a Kulturního domu Dubina se tak roku 1997 začala psát nová etapa existence klubu. Tehdy také vznikal Evropský spolkový dům, kam se měl Klub přátel Pardubicka přestěhovat. V prvopočátcích se dokonce uvažovalo o tom, že by Klub přátel Pardubicka byl jakýmsi správcem objektu. K tomu nakonec nedošlo. V roce 1998 došlo ke změně ve vedení Klubu přátel Pardubicka i ke změně stanov, kdy nově byl výbor klubu volen na tři roky. Novým předsedou se tehdy stal ing. Jan Linhart, místopředsedou ing. Vít Vavřina.

In: Pardubické noviny středa 3.ledna 2001 Dnes, po více než padesáti letech od konce války, se stále rádi potkáváme a přitom si zavzpomínáme, i když nás osud odvál do jiných koutů Pardubic a některé i mnohem dále. Obyvatelé i návštěvníci Pardubic kladně hodnotí změny na bytovém fondu města, ke kterým v současné době dochází. Součástí změn je i rekonstrukce domů na hlavní třídě, mezi něž patří i čp. 450 vedle Pasáže. Tento dům byl postaven v roce 1895 Marií z Heldreichů (Pasáž 1925). V roce 1928 jej zdědila Marie Hauschková ? Treuenfeisová (baronka), která v něm žila až do konce 2.světové války. 7.ledna 1946 byla na dům uvalena národní správa. V dědickém řízení 15.2.1947 určil německý soud za vlastníky Blanku Dachenkousenovou a Wolfa Hauschke, ale národní správa trvá až do 26.2.1959, kdy po mezistátním vyrovnání přechází…