Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 11-12 / 2022

100 let návštěvy T.G.Masaryka v Holicích

obrázek k článku

sobotu, 24. zárí, jsme si pripomneli sté výrocí návštevy našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka (*7. 3. 1850, †14. 9. 1937) v Holicích. Do slavnostne vyzdobených Holic prijel se svým doprovodem z Dašic a Dolní Rovne, kde poobedval u ministra národní obrany Františka Udržala. V Holicích na námestí u slavobrány se mu o 3. hodine odpolední dostalo vrelého uvítání od všech obcanu, spolku, Sokolu, legionáru, hasicu, státních zamestnancu, školních dítek a mnohých dalších. Pan prezident byl dále uvítán pred radnicí okresním starostou p. Tužilem, námestkem starosty mesta Holic K. Vohralíkem (starosta mesta MUDr. C. Zemánek rezignoval), velitelem cestné roty legionáru, majorem ruských legií br. Hanušem, lesmistrem z Chvojna, cetnickým strážmistrem J. Kissevetrem, velitelem zdejší cetnické stanice a dvema malými školáky jako…


Útržky z profilu primáře Horáčka

obrázek k článku

Zakladatelský primár oddelení ORL Okresní nemocnice v Pardubicích MUDr. Václav Horácek (jehož budu v dalším nazývat Vašek, jak jsem ho po dobu dvaceti let oslovoval) byl muj prastrýc. Nejstarší ze trí sourozencu narodil se témer presne o rok drív než muj deda JUDr. Jaroslav Horácek – Vašek v srpnu 1901, deda v ríjnu 1902. Za další petiletí prišla na svet Marie cili Mána, provdaná za štábního rotmistra Viléma Pokorného, zahynuvšího rukou nacistického vraha pro aktivní úcast v ilegální vojenské odbojové organizaci Obrana národa. Po osvobození obdržel Válecný kríž a dostalo se mu nakonec povýšení na štábního kapitána in memoriam. Sourozenci vyrustali v rodine mladoboleslavského reznického mistra a vyhlášeného uzenáre Karla Horácka, vyuceného v Pešti a Vídni, nejmladšího potomka z osmnácti (!) detí statkáre v Ledcích na…


PILNÝ JAKO BRITSKÁ KRÁLOVNA

obrázek k článku

90. narozeniny MVDr. Jirího Rajmana V soucasné dobe byla asi nejvetším príkladem dlouhovekosti a pracovitosti britská královna Alžbeta II. Pokud se porozhlédneme okolo sebe, najdeme pár prátel, kterí pracují i po osmdesátce ci devadesátce. K tem „mladším“ patrí napríklad dostihový trenér pan Jaroslav Drlík z Velké Chuchle, k tem starším chovatel koní a neúnavný pracant pan Krakonoš Vladimír Pechan z Hrádecku u Trutnova nebo náš oslavenec, stále aktivní zverolékar pan MVDr. Jirí Rajman z Pardubic.


Z historie Velké pardubické - 8. část

obrázek k článku

O ruských stopách v dejinách Velké pardubické Major Vladimír Hejmovský a Salvátor Zemrel, protože vyhrál Velkou pardubickou. Je dodnes nejstarším vítezem Velké pardubické, vyhrál ve svých 60 letech, tri mesíce po mém narození v roce 1951. To jeho neprekonal Josef Vána, i když jen tesne, pri svém tretím vítezství s Tiumenem v roce 2011, kdy mu bylo 58 let a 11 mesícu. Ruský carský dustojník jménem Vladimír Alexandrovic Gejmovkij se narodil 30. ríjna 1892 v litevském Šiauliai jako nižší polský šlechtic. Jméno rodu se kdysi predtím psalo polsky – Heymowski. Ke koním se mladý Vladimír dostal jako posluchac Konstantinovské delostrelecké akademie v Petrohrade, na koni absolvoval jako carský a posléze belogvardejský dustojník první svetovou a do roku 1920 i obcanskou válku. Pri službe v armáde poznal svou manželku, lékarku Lydii a s…


UTONULÁ REKVIZICNÍ KOMISE U MELIC ROKU 1917

obrázek k článku

„Zvláštností byly vojenské rekvizice, kde pomocí vojáku hledány zatajené zásoby. Podobná vojenská rekvizice pri prejezdu po lodce pres rozvodnené Labe z Melic do Valu celá utonula. Však i tu dovedli mnozí na úkor jiných ruzné zásoby ukrýti do takových míst, kde se zkazily. Staroceská poctivost hynula a se ztrácela a toho zhoršení i nyní znamenite cítit lze…“ Mnozí si „nalichvarili velký majetek“ a „mnozí mnoho ztratili na mravnosti a cnostech obcanských“. 1/ Príbeh utonulé rekvizicní komise nás zavádí do casu pokrocilé 1. svetové války neboli Velké války (1914–1918), do roku 1917, kdy se v ceských zemích naplno projevovalo vycerpání a nedostatek prakticky všeho k poklidnému životu potrebného. Cinnost rekvizicních komisí, slídících po zatajených zásobách, se stala typickým jevem. Vedla k utrpení, casto i k násilnostem.


BAROKNÍ SÝPKA VE STARÉM HRADIŠTI U PARDUBIC

obrázek k článku

Budova obilní sýpky (cp. 97) stojí na jihovýchodním okraji obce vedle méne frekventované komunikace a ac se jedná o pomerne velkou budovu, není povedomí o její existenci obecne príliš rozšíreno. Pardubáci se však ihned orientují, co se týce stavebního materiálu, z nehož je objekt vystaven. Jedná se o tentýž kámen, ze kterého je postavena Zelená brána a vetšina budov na Pernštýnském námestí. Byl vytežen v lomu pod blízkým hradem. Na rozdíl od Zelené brány nebylo zdivo sýpky nikdy omítnuto. Puvodní zámer byl postavit tuto sýpku na tehdejším Vystrkove, tedy v dnešní oblasti U Kostelícka. Posléze bylo zámeckým hejtmanem usouzeno, že na základe zkušeností z tricetileté války není vhodné na predmestích mít takovéto objekty. V prípade nebezpecí obležení mesta byly na základe rozkazu vojenského velitele mesta takovéto budovy bourány,…


Thunové a Choltice

obrázek k článku

Stavovského povstání, dramaticky zahájeného vyhozením dvou místodržících a jejich písare z okna radnice, dokázali mnozí predstavitelé šlechtického stavu v Cechách využít k tomu, aby bud o celý svuj majetek prišli, nebo ten svuj dosavadní mnohonásobne rozšírili. Do té druhé skupiny patril bezesporu Kryštof Šimon Thun (1582–1635), príslušník starého tyrolského rodu, který se v Cechách objevil jako vojevudce ve službách rádu Johanitu (zastával hodnost velkoprevora v Uhrách a komtura olešnické, chebské a ložanské komendy). Dokonale využil svého postavení u císarského dvora (byl tajným radou a nejvyšším hofmistrem císare Ferdinanda) a hned po porážce stavu zacal nakupovat konfiskované statky.


Vracíme se ke klasikům pardubické vlastivědy

obrázek k článku

pardubické kroniky Kunetická hora je cedicová vyvrelina z doby tretihorní, kdy nefelinický tefrit v techto místech prolomil a zvedl opukové vrstvy; vrchol hory s nadmorskou výškou 295 metru cní 80 metru nad okolní krajinu. První geologický pruzkum provedl roku 1847 francouzský paleontolog a archeolog Jáchym baron Barrande a Sakar uvádí asi 25 jmen dalších badatelu i názvy jejich prací. Melký úval podél hory býval pokryt jezerem a bohdanecským úvalem tekoucí proud byl snad predchudcem dnešní Haldy. Pri jižním úpatí hory si Labe casem vyleptalo pevný cedicový práh. V místech dnešních Kunetic – pojmenování ukazuje na Kunatu ci Konráda – a Lukovny byly v 18., 19. i 20. století objeveny praveké žárové hroby a na jižní strane u lužických hrobu velká dílna rucních kamenných žernovu.


Ještě k obětem Zámečku

obrázek k článku

Vanek Josef *25. 5. 1883 Pohrebacka †5. 6. 1942 Pardubice-Zámecek Do 1. svetové války bydlel ve Vídni, po jejím ukoncení prišel v roce 1919 do Hradce Králové, kde se stal redaktorem sociálne demokratického týdeníku Rozhledy a funkcionárem sociálne demokratické strany. Zasloužil se o otevrení nové nemocnice v Hradci Králové. Za okupace se zapojil do odbojové cinnosti. Pravdepodobne v organizaci kolem casopisu V boj. Zúcastnil se vydávání a rozširování letáku, i nemecky psaných pro nemecké obcany. Když zjistil, že mu hrozí zatcení, uchýlil se do ilegality. Ukrýval se na ruzných místech (viz Holý, Korábová) i v nemocnicích, zejména v Písku v jižních Cechách. Gestapu zachytilo jeho stopu a 25. 5. 1942 ho zatklo. Stíhán byl i jeho bratr Václav Vanek, železnicní zamestnanec, který mu dodával zprávy. I on byl, stejne jako Josef…


Dojemné setkání

obrázek k článku

Anna Bekárková 2. cervence 2022 – 80. výrocí poprav v Pardubicích na Zámecku se stal pro nás potomky popravených, díky obetavosti a organizacní schopnosti paní Jarmily Doležalové krásnou, prátelskou a pochopitelne pietní událostí. Tento den byl pro mne odmala venovaný památce táty Erny, tedy Arnošta Koštála. S malými výjimkami jsem každorocne popravište navštívila. V detství s maminkou Jarcou, pozdeji s manželem Vojtou a detmi, nekdy i sama. Položila jsem k pomníku cervenou ruži, pomodlila se Otcenáš a odcházela. Nekdy se stalo, že bylo zamceno, tak jsem prelézala plot. V dobe socialismu navíc mela tahle návšteva príchut neceho trochu provokativního. Mela jsem ráda intimní prostredí s láskou i potížemi vytvoreného vzpomínkového místa.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem