Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Zprávy 1-2 / 2000
Sedmdesátka Míly Kmenta
Pozorovat svět v odstupu 70 let (narodil se 6. 11. 1929), s nadhledem moudrého hospodáře, s prožitky výsluní mládí i mladické nerozvážnosti, ale s pocity křivdy, zneuznání, tak jak čas skládal mozaiku života, to patří k existenci Míly Kmenta.
90 let Esperanta v Pardubicích
V sobotu 18. 9. 1999 se sešli na již tradičním XII. celostátním setkání zvaném Esperantský den esperantisté z 25 míst České republiky ve velkém sále Kulturního domu Dubina v Pardubicích. Při této příležitosti proběhly oslavy 90. výročí od založení I. Esperantského klubu v Pardubicích, jehož zakladatelem byl zubní lékař Dr. Schulhof, od jehož smrti 18. 8. 1919 uplynulo již 80 let.
Živelné pohromy v Rybitví, Lhotce Blatnické (Blatnikovské) a blízkém okolí (1921 - 1984) - I. část
Stalo se to před potopou... stalo se to po potopě. Mám na mysli pochopitelně tu ?světovou?, jak se o ní zmiňuje Bible. Ať už měla jakýkoliv rozsah, lze ji použít jako typického příkladu, jak se velké živelné pohromy (katastrofy) mohly stát výraznými mezníky v dějinách a dokonce od sebe jednotlivé epochy i oddělit.
Z MÉ KRONIKY - 7. část
V životě lidském se vyskytnou případy, kdy smrt zasáhne ve chvilce rodinu spokojeně žijící a příčinou je nepatrná věc, zcela malý tvoreček - vosa. Za krásných podzimních dnů se objevuje v zahradách ve velkém množství, je záludná, dokáže se ukrýt i mezi jídlem a stačí nedostatek pozornosti a dostane se do úst. Bodne-li svoji oběť v krku, pak to znamená smrt zadušením.
Dětské oddělení nemocnice Pardubice - 60 let
V lednu roku 1999 uplynulo již 6O let od vzniku dětského oddělení pardubické nemocnice. Vzniklo jako první za branami dětských klinik - pražské a brněnské - v historických zemích. Tak to uvádí nestor pediatrie prof. MUDr. J. Brdlík ve svých pamětech. Oddělení vzniklo jako výsledek snažení prof. MUDr. Cyrila Gály, přednosty porodnickogynekologického oddělení, a prof. MUDr. Jana Řehoře, primáře interního oddělení v Pardubicích. Byli to osvícení lidé, kterým se podařilo přesvědčit výbor nemocnice o nutnosti zřízení tohoto oddělení v zájmu zlepšení péče o nemocné děti a především kojence. Dětská nemocnost a úmrtnost, hlavně na infekční nemoce a poruchy výživy, byla přímo katastrofální.
Historie letiště v Pardubicích
Československé letectvo bylo na válečné počty rozvinuto již při první mobilizaci 21. 5. 1938. Po celé léto zůstalo na tomto stavu a velmi intenzivně provádělo operační výcvik i hlídkové lety na ochranu státních hranic. Průvodním jevem této aktivity bylo, že útvary letectva velmi rychle měnily svá letiště. Většina polních letek tak na jednom letišti mobilizaci začínala a na druhém se zdržovala v jejím průběhu. Demobilizace na podzim 1938 ji pak opět zavedla na jinou základnu. Po důkladném prostudování dostupné literatury se mi podařilo upřesnit, jak se události léta a podzimu 1938 dotkly v Pardubicích umístěných jednotek:
Letecká válka nad Čechami a Moravou v létě 1944 - oběti leteckého bombardování Pardubic 22. července 1944
V podstatě v nejvýchodnější části dnešních Pardubic najdeme nedlouhou ulici s názvem UL. 22 ČERVENCE. O náletu anglických královských vzdušných sil (RAF) na Pardubice na přelomu 21. a 22. července 1944 se dočteme dnes ve více novinových článcích nebo odborných časopiseckých studiích, které vyšly v minulých letech. Nevelká publikace Letecká válka nad Čechami 1944 - 1945 (autoři St. Kokoška, J. Němeček, L. Václavů) uvádí na str. 15 informaci, že brzy po půlnoci 22. července 1944 napadlo 67 bombardérů 205. bombardovací skupiny RAF Pardubice (47 typu Wellington, 15 typu B-24 Liberator a 5 typu Halifax). Rafinerie Závodů Fantových, proti níž směřovalo bombardování, nebyla vůbec zasažena, což později vyhodnocovací vojenská skupina vysvětlila jako ?důsledek časového posunu mezi značkaři a osvětlovači (tj. oněch 5 Halifaxů - pozn. autora) a…
JAN LETZEL (1880 - 1925), stavitel ?Atomového dómu? v Hirošimě
Před několika lety jsem doprovázel po Pardubicích skupinu japonských učitelů. Při prohlídce města jsem připomněl, že Jan Letzel, známý jako stavitel t. zv. Hirošimského dómu, působil v Pardubicích na státní průmyslové škole. Japonští kolegové chtěli okamžitě vidět její budovu. Zajeli jsme tedy k dnešní staré budově fakulty chemickotechnologické Univerzity Pardubice na náměstí Čs. legií. Z živých reakcí milé japonské návštěvy jsem pochopil, jak velkou a uznávanou osobností český architekt Jan Letzel stále v Japonsku je. Proto jsem se rozhodl přiblížit jeho osobnost i čtenářům ?Zpráv?.1)
VZPOMÍNKA NA FIRMU BRATŘI PIKLOVÉ
Mnozí Pardubáci si jistě pamatují na firmu ?Bratři Piklové? - pohřební ústav v Pardubicích, Wilsonova tř. (dnes tř. Míru). Před stodeseti lety dne 16. října 1889 narodil se p. Karel Pikl v Zámecké ulici čís. 14 jako syn truhláře se třemi bratry: Adolfem, Josefem a Františkem. Vystudoval průmyslovou strojní školu v Chrudimi. V roce 1922 se oženil s Marií Hybskou, dcerou obchodníka Jos. Hybského (textilní zboží).
Města v minulosti
Zakládání královských měst ve 13. století spolu s ?velkou kolonizací?, kdy vznikaly nové vsi na půdě dosud neosídlené nebo řídce osídlené, změnilo zásadně hospodářské a politické poměry v českém království. Změnil se i vzhled krajiny. Během 100 let bylo založeno v Čechách na 100 a na Moravě 16 královských měst. V městech se soustřeďovala řemesla a obchod a města se stala středisky hospodářského rozvoje. Postupem doby se jako třetí stav domohla účasti na zemském sněmu po boku pánů a rytířů. Královská města se stala oporou královské moci jak proti vnějšímu nepříteli, tak i proti vlastní šlechtě, a to nejen jako pevnosti, ale také jako významný zdroj králových příjmů.