Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 1-2 / 2001

První barevné fotografie v Pardubicích

obrázek k článku

Tu a tam narážím na údaje o pardubických fotografech, kteří se jako první věnovali ve třicátých letech XX. století barevné fotografii. Podle mých poznatků však nebyli první. Již v létech před světovou válkou se totiž setkáváme s barevnými pohlednicemi města. V některých případech mohlo jít o pohlednice vzniklé z kolorovaných fotografií, v řadě případů se však nepochybně jedná o pohlednice vzniklé z barevné fotografie nebo lépe řečeno z barevného diapozitivu.


Vodojemy ? historie ? současnost

obrázek k článku

Člověk od nepaměti potřeboval ke svému životu vodu. V pravěku ji získával z potomků, řek a studánek. Později zjistil, že voda existuje i v podzemí. Nejprve potřeboval vodu, aby uhasil žízeň. Potom, kdy se stal zemědělcem, musel mít dostatek vody pro dobytek a na zavlažování. V době, kdy zakládal první organizovaná sídliště, byla polohy řeky, potoka nebo pramenné muldy určujícím faktorem při kolonizaci krajiny. První města vznikala na soutocích řek tak, aby kromě přirozeného obranného charakteru sloužil zdroj vody jako pohon prvních nedokonalých strojů, ale taky jako prostředek na hašení požárů, provozování nejrůznějších řemeslnických živností včetně např. lázní. Nároky na množství pitné vody a užitkové vody v průběhu civilizačního procesu neustále stoupají, dá se říci geometrickou řadou. Tak se dostáváme až do dnešních dnů, kdy počet…


Zanechal Pardubice moru a Pánubohu

obrázek k článku

Když se 26. července 1648, na samém konci 30leté války, zmocnila švédská armáda, rabující v dobyté Praze, vzácných Rudolfinských uměleckých sbírek a odvážela je kvapně pryč, vypadl z jednoho vozu, vezoucího lup, obraz Spasitele (Salvátora), malovaný na lipovém dřevě. Jakýsi šikula jej hbitě sebral s prašné vozovky a v nejbližší hospodě prodal prvnímu zájemci. Jím byl dnes již bohužel neznámý úředník panství na Košumberku. Když se s obrazem vracel z Prahy, přemohla jej v Chrudimi nenadále nemoc. Nemoc tak silná, že musel ulehnout v domě svého přítele Jana Pfeiffra. Nebylo mu souzeno, aby znovu vstal. Před smrtí odkázal koupený obraz svému hostiteli s prosbou, aby měl vyobrazení ve svaté úctě, protože prý představuje pravou podobu Kristovu. Tak se dostal slavný obraz sv. Salvátora v roce 1648 do Chrudimě.


Odbojář Antonín Němeček

obrázek k článku

Než se dostanu k osobě Antonína Němečka, je nejdříve potřebné si přiblížit dobu a události, které s jeho odbojovou prací souvisejí. V době 2. světové války měl zpočátku náš zahraniční odboj v čele s Dr. Edvardem Benešem ne právě záviděníhodnou pozici. Šlo především o uchování kontinuity okupovaného Československa v hranicích z roku 1937, o anulování Mnichovské smlouvy a uznání exilové londýnské vlády. Bylo potřebné, aby se exil mohl opírat o čs. ozbrojené složky (mimo bojujících letců to nebylo nejlepší), aby mohl prokázat domácí odboj a doložil výsledky. Nicméně to nebyly záležitosti jednoduché.




Vzpomínka na paní Boženu Lonkovou (1913 - 2000)

obrázek k článku

22. ledna roku 2000 nás navždy opustila paní Božena Lonková, manželka leteckého konstruktéra a hrdiny odboje Jaroslava Lonka. S paní Lonkovou jsem se seznámil roku 1985 ještě jako student třetího ročníku chrudimského gymnázia. Sháněl jsem tehdy podklady pro svou práci o životě a díle Jaroslava Lonka, psanou v rámci tehdejší středoškolské odborné činnosti. Přijala mě velmi laskavě a ochotně poskytla řadu pramenů - tak se zrodila naše dlouholetá spolupráce, jejímiž plody se staly i články uveřejněné na stránkách Zpráv KPP. Získal jsem její důvěru a vždy se snažil ji nezklamat.


Nový dokumentární film o Ing. Janu Kašparovi

obrázek k článku

10. října 2000 mohli návštěvníci Státního Okresního archivu v Pardubicích v rámci ?Dne otevřených dveří? (akce Městského festivalu 2000) shlédnout nový dokumentární film o prvním českém letci ?Ing. Jan Kašpar?, který vznikl ve spolupráci SOkA a našeho Klubu přátel Pardubicka. Autorky scénáře Š. Hladíková a B. Baštecká (scénář namluvili dr. Z. Nováková a J. Dohnal) s odborným poradcem P. Svitákem, častým přispěvatelem Zpráv KPP, připravili s režisérem M. Bečičkou kouzelný sestřih nejzajímavějších momentů z počátku české aviatiky. Film bude sloužit i potřebám škol.


PARDUBICKO NA VIDEOKAZETÁCH

obrázek k článku

Nejen knižní publikace, ale i videoprogramy s regionální tématikou spatřily v roce 1999 světlo světa a jsou k dostání ve vybraných knižních obchodech a v informačním centru města.


F.V. DANIHELKA

obrázek k článku

Loni v srpnu jsme si připomněli 30. výročí jeho úmrtí a 14. února 2001 je to 90 let, kdy se malíř František Vincenc Danihelka, přední představitel výtvarného umění našeho regionu, narodil. Proto jsme zašli do vilky u Matičného jezera na malý rozhovor s jeho ženou, paní Ludmilou Danihelkovou. Paní Danihelková, Váš manžel byl nejen velký umělec, ale také dobrý člověk a výborný společník, který měl jistě hodně přátel. Kteří z nich mu byli nejbližší?


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem