Zprávy 1-2 / 2004

X. Činnost NOF v Pardubicích roku 1933 ve znamení t.zv. židenického puče a vnitřních sporů Rok 1933 se stal rokem velké polarizace názorů v pardubické jednotě NOF, jež měla svůj počátek již v roce 1932. Svědčí o tom hlášení v presidiálních spisech z 30. května 1932 inspirované zřejmě Vážného statí v Českých směrech (č. 31) s titulem ?Chceme druhý Čeljabinsk! (tedy incident jde o přirovnání k incidentu s bolševiky z 22. 5. 1918 ze sibiřské anabáze čs. legií v Rusku pozn. J. K.) Článkem, nepodepsaným (byl označen jen značkou trojúhelníčkem) se naznačovalo přání NOF snést i konfrontaci se státem a jeho mocenskými orgány. Podle dr. J. Vítka se proslýchalo, že tajným poradcem V. Vážného je známý pardubický architekt Boža Dvořák (1864 ? 1954), bytem Sadová ulice čp. 258 (dnešní Bulharská pozn. autora) Situační zpráva z května 1932 hovoří…

Špatná hospodářská situace, nesmírná bída venkovského obyvatelstva, způsobená neustálými válkami, neúroda a hlad v létech 1771 - 72 a následek všeho selské povstání v r. 1775, přimělo Marii Terezii k urychlenému řešení poddanských poměrů. 13. srpna 1775 byl vydán nový robotní patent, který upravoval robotní povinnosti poddaných, začala se také vytvářet t. zv. aboliční soustava (převedení roboty na peněžité částky), ale důležitější pro poddaný lid byla raabizace, uskutečněná na všech komorních a exjezuitských panstvích. Podstatou raabizace (ve skutečnosti pozemková reforma 18. století) bylo zrušení panských dvorů a takto získané pozemky i jiné nevyužité pozemky přiděliti chalupníkům, domkařům a jiným bezzemkům do dědičného nájmu. Na pardubickém panství připadla také v úvahu také půda získaná vysušením panských rybníků. 1) Vrchnost tak…