Zprávy 1-2 / 2009

Kapitola 4. Již r. 1991 vydala Společnost svůj první informační leták „Východočeský rozvoj“, v němž seznamovala se svým programem a shrnovala svou činnost za rok svého působení. V úvodu se konstatuje: „K založení Společnosti v r. 1990 vedl především poznatek, že Pardubicko, které patřilo mezi oblasti ekonomicky nejvýznamnější, stalo se paradoxně v minulých letech jednou z nejzaostalejších (nejchudších) oblastí naší republiky. V důsledku centralistického řízení musely se hospodářské výsledky odvádět do ústředních fondů, avšak při jejich přerozdělování prostřednictvím KNV (Krajských národních výborů), v našem případě Východočeského, se na potřeby našeho okresu dostávaly jen minimální příspěvky. To bohužel i po zrušení kraje setrvačností pokračuje. (Byly zrušeny jen Krajské národní výbory, což jsme si neuvědomili, ale krajské…

v dubnu 2008 navždy opustila řady okresní organizace ČSBS v Pardubicích Marie Mannová Narodila se 17. září 1910 v Pardubicích, kde pak strávila velkou část života. Její odbojová práce byla spjata s odbojovou činností manžela PhDr. Felixe Manna, o němž je mj. zmínka v Knize obětí nacistického násilí a druhé světové války z okresu Pardubice (léta 19 8 – 1946) vyšlé v r. 2005. Felix Mann se narodil 11. 12. 1905 v Knovízi u Kladna a po ukončení vysokoškolského studia pracoval v technické knihovně podniku Explosia Semtín u Pardubic. Žil v Doubravicích nedaleko Semtína. Do dějin protifašistického odboje na Pardubicku vstoupil už v létě 19 9, když navázal kontakty s pražskými odbojáři Miroslavem Medalem a Emilem Zöldnerem. Ti zase byli napojeni na zpravodajské důstojníky čsl. armády Josefa Mašína (1896 – 0. 6. 1942, popraven v…

Pardubice/Ve věku dvaašedesáti let v pondělí večer zemřel po krátké těžké nemoci ředitel Základní umělecké školy Pardubice – Polabiny a současně dirigent swingového J. K. Bandu Jindřich Pavlík. „Byl to jedinečný člověk. Na spoustu věcí stačil sám, ke všem se snažil být příjemný a případné konflikty vždycky chtěl řešit klidnou cestou. Pracoval na mnoha místech, všude všem chtěl vycházet vstříc. Za svou školu vždycky hodně bojoval. Myslím, že to, jak nenahraditelný byl, si všichni brzy uvědomí,“ uvedla rozechvělým hlasem zástupkyně ředitele polabinské „zušky“ Naďa Gregorová. „Pokud nějaké zdravotní problémy měl, tak si nikdy na nic nestěžoval. My jsme do poslední chvíle nic netušili. Byl to opravdu rychlý konec,“ dodala Naďa Gregorová.

Na základě informace pana Ing. I. Herynka, že na faře církve Českobratrské evangelické v Pardubicích je nějaká deska a na popud pana PhDr. J. Kotyka, Ph.D., jsem se rozhodl tuto uvedenou desku identifikovat. Deska se nalézá v domě č.p. 6 8/44 ve Sladkovského ulici. Je to dům, kde také bydlí současný farář této církve. V jedné místnosti v přízemí je opřená na zeď a mírně zasunuta. Měl jsem také potíž tuto desku vyfotografovat. Je zhotovena z černého mramoru. Je poměrně značných rozměrů, a sice 95x65x cm. Její váha je cca 50 kg. Během pátrání jsem získal několik různých informací, na jejichž základě jsem se obrátil na bývalého faráře této církve pana ThDr. Jiřího Doležala, který mi napsal následující: „Roku 1457 – za vlády Jiřího z Poděbrad – byla ve východních Čechách v Kunvaldě založena Jednota českých bratří.

(vážně i úsměvně z černé kroniky) ROK 1918 František Uhlíř s vojenským dezertérem Balcarem v noci na 5. března ukradli ze zamčené dílny v továrně na železné kostrukce E.Krause řemeny v ceně 804 K.Josef Křivka opět s vojenským dezertérem Balcarem ukradli 9. března v nádražnítopírně v Pardubicích z uzamčené dílny řemen v ceně 498 K. Jiní delikventiOldřich Pleskot a František Mládek ukradli v noci 2 . dubna z výkladní skříněBoženy Hybské na Královské třídě látky v ceně 814 K. Uhlíř a Mládek vykradlidále v noci na 16. května i výkladnískříň A. Trojana v Pernštýnské ulici. Jednalose o šátky v ceně 2 666 K. Kradené věci koupila od jmenovaných A. Šimáčkováa dále je prodávala (řemeny z Krausovy továrny, řemeny z nádražní topírny,cukr z nádraží, vojenský šat a obuv, nitě z Kauderovy továrny v Třebechovicích). Poškozeným byla škoda…

Hospodářské zázemí Československé sociálně demokratické strany dělnické Komplexy podniků a družstev Československé sociálně demokratické strany dělnické, budované od počátku 20. století, představovaly významnou hospodářskou oporu politické činnosti strany. Na druhé straně je však potřebné vnímat hospodářské zázemí strany jako praktickou realizaci ekonomických tezí obsažených v sociálně demokratickém programu. Mezi významné průkopníky družstevního hnutí patřil zejména F. Modráček, jenž byl tvůrcem družstevní rezoluce 1/ VIII. sjezdu strany v srpnu 1907. Ústřední svaz československých komzumních, výrobních a hospodářských družstev, ustavený v dubnu 1908, zaznamenal největší rozmach své činnosti v meziválečném období a k 1. prosinci dosáhl počtu 500 000 členů. 2/ Budeme-li brát v úvahu i rodinné příslušníky, dostaneme se až k číslu 2…

Druhým dokumentem z pozůstalosti M. Horákové-Záleské je „Charakteristika G. Clagese a W. Lehneho“, tedy dvou šéfů pardubického gestapa, již slyšel 10. 5. 1946 v Pardubicích z úst jejich podřízených L. Schulze, H. Hanauska a A. Aschenbrennera tajemník SNR v Pardubicích B. Matura, jenž výpověď i zapsal. Ve dnech 10. 5. – 26. 5. svědectví ještě 5x opsala paní M. Horáková /8 stran strojopisu/. 1/ Edici jsem drobně jazykově upravil a vybavil vysvětlivkami.

Ročníková práce Kateřina Musilová Učitelství pro střední školy Český jazyk a literatura, dějepis Vedoucí práce: PhDr. Jan Mervart 1. Úvod Vysílání Československého rozhlasu během sedmi srpnových dní tvoří jednu z nejvýznamnějších kapitol historie rozhlasového vysílání u nás. Ve své ročníkové práci jsem se rozhodla zasadit vysílání pardubického rozhlasu do dění na okrese. Proto jsem se primárně zabývala průběhem srpnových dní na Pardubicku. Hledání pramenů týkajících se rozhlasového vysílání mě přivedlo k myšlence zjistit, jak se rozhlasové vysílání šířilo. Práce radioamatérů, o které jsem nalézala zprávy v dobovém tisku, nebyla nezajímavá, ale nepřišla mi stěžejní. Proto má další cesta vedla na východočeský vysílač v obci Krásné v Železných horách.

IV. Hrob Hanuše Theina (1904 – 1974) Pardubický rodák, příslušník známé kulturní židovské rodiny, proslul jako operní pěvec – basista a režisér. Na prkna Národního divadla v Praze vstoupil již ve svých 2 letech (1927). Návštěvníci ND si ho uchovávají v živé paměti i díky jeho úspěšným režiím „Prodané nevěsty“ B. Smetany, „Honzova království“ O. Ostrčila a Janáčkovy „Káti Kabanové“. Byl oceněn roku 1958 titulem zasloužilý umělec a roku 1968 – v období tzv.Pražského jara – převzal Řád práce za svou uměleckou tvůrčí činnost. V rodinném hrobě na Vyšehradě spočívají ostatky jeho životní družky paní Heleny Theinové, rozené Karlachové (1907 – 1991), jenž svého manžela přežila o celých 17 let.

Dovolte mi, vážení přítomní, abych několika větami zmínil historický význam tohoto místa a pak se zmínil o průběhu poslední opravy. Doba pánů z Pardubic se začíná otcem Arnošta z Pardubic, Arnoštem z Hostýně, prvním známým příslušníkem tohoto rodu. Tento nepříliš zámožný zeman se dostal do královských služeb v Kladsku, kde se majetkově vzmohl a na začátku 20. let 14. století koupil hrad Vízmburk u Úpice a později Staré Hrady u Jičína. R. 1 2 – a to je doloženo listinami – daroval pardubickým cyriakům část Pardubic u kostela sv. Jiljí. Pro ně se vžilo označení Pardubice Mnichové a později Pardubičky. Nadal toto místo tak, že v klášteře bude 10 řeholních bratří, z toho 6 s kněžským svěcením. Krátce na to jsou Pardubice povýšeny na město (jistě už 1 40). Dva synové Arnošta z Hostýně šli cestou duchovních:První Arnošt, první pražský…