Zprávy 1-2 / 2011

V sobotu 11. září 2010 uspořádal Klub přátel Pardubicka jednu zajímavou akci. Jejím cílem bylo připomenout Pardubákům, jak zajímavá a současně i pozapomenutá zákoutí se nacházejí na území města. Dnešní park Vinice byl před sto a více lety hojně vyhledávanou lokalitou zejména pro nedělní odpolední výlety. Návštěvníci akce se dozvěděli mnohé zajímavosti o historii tohoto místa rozkládajícího se podél pravého břehu Chrudimky. Opukový vrch Vinice je jediné vyvýšené místo na území města, jehož součástí jsou Pardubičky se svým archeologickým nalezištěm, kde se začala psát historie Pardubic. Dnešní Vinice dostala své pojmenování v době Viléma z Pernštejna, který zde na stráni nad tokem Chrudimky zakládal pěstování vinné révy. Vinice zde však vydržely pouze do třicetileté války. Pojmenování lokality však přetrvalo až do dnešních dní. …

Krajská knihovna v Pardubicích se může pochlubit řadou oddělení, čtenáři samozřejmě nejvíce navštěvují obě půjčovny – naučné i odborné literatury, čítárnu, hudební oddělení; řadu zajímavých informací nacházejí v RPI – informačním oddělení knihovny a také obou studovnách – všeobecné i regionální. A právě regionální studovna Krajské knihovny v Pardubicích oslavila letos v létě pět let „samostatné existence“. Umístění ve velkém sále v přízemí, kanceláři a také možnost využít skladových prostor znamenají pohodlí pro čtenáře a rychlé vyhledávání požadovaných materiálů knihovnicemi. Dvě internetové stanice slouží jednak stálým čtenářům knihovny, jednak vlastníkům jednorázové průkazky – tedy návštěvníkům KKP.

Pan Oldřich Ullrich se narodil 1. májový den roku 1914 v muzikantské rodině v Sezemicích. V Sezemicích byl i pokřtěn a zde také ve svém domku v kruhu své rodiny a v přítomnost kněze 21. září 2010 zemřel ve věku 96 let. Pan Oldřich Ullrich byl po dlouhá léta spolupracovníkem městského úřadu v Sezemicích. Byl uznávaným odborníkem v oboru regionální historie a genealogie a především byl dobrým člověkem, který bude chybět své rodině, vnoučatům a pravnoučatům, ale i řadě přátel, se kterými tak rád vedl rozhovory o historii pardubického regionu a Sezemic. Po maturitě na pardubické reálce vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích a v roce 1936 byl v tomto učilišti vyřazen jako poručík pěchoty. Jako aktivní důstojník sloužil na Slovensku u horského pluku v Dolním Kubíně, po válce pak jako velitel roty u pěšího pluku v…

Své první profesionální angažmá získal roku 1949 ve Vesnickém divadle, v němž zakusil náročný herecký život vyžadující cestování po menších městech, ale také se zde setkal s výraznými osobnostmi, které ovlivnily jeho divadelní myšlení na celý život (mimo jiné i s režisérem Alfrédem Radokem). Poctivou, nicméně tvrdou hereckou řeholi u novodobé formy kočovného divadla opustil roku 1956, aby zakotvil v Městském oblastním divadle v Benešově. Již v roce 1957 mu však poprvé tleskalo východočeské publikum, jež ho mohlo obdivovat po řadu dalších let. V uměleckém svazku Východočeského divadla Pardubice setrval takřka tři desetiletí až do roku 1985 a za tu dobu zde zanechal nesmazatelnou stopu, která zůstává živá dodnes. Po celou dobu svého působení patřil k nejvýraznějším, nejobsazovanějším a také nejpopulárnějším hereckým osobnostem…