Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 1-2 / 2015

PŘED 140 LETY SE JELA POPRVÉ VELKÁ PARDUBICKÁ

obrázek k článku

Vracíme se prvním pokračováním k historii Velké pardubické. Za 1. světové války nebyla Velká pardubická pochopitelně pořádána. Se vznikem samostatného státu se jejího pořádání v r. 1920 ujal Československý Jockey Club. V závodě toho roku došel z šesti účastníků jediný, Jonathan s žokejem Kozlíkem, ale ten byl pro překročení časového limitu diskvalifikován. V období mezi světovými válkami mají ve výčtu startujících převahu polokrevníci a na nich amatérští jezdci. Postupně počet účastníků narůstá, zvláště díky mezinárodní účasti a narůstá i dotace. Co zůstává stále stejné, je těžký terén. Prvním armádním jezdcem, který vítězí v r. 1926 je npor. Rudolf Popler s plnokrevnou All right II., vzdor čtyřem pádům na trati. O rok později startuje ve Velké poprvé žena, slečna Lata Brandisová a obsadí 5.místo. V r. 1930 vítězí podruhé již kapitán…


OSOBNOSTI KPP V PRAZE Pardubická rodačka ? doc. Dr.Věra Vávrová, DrSc (*16.2.1928)

obrázek k článku

Dne 10.března 2014 se členové pražské pobočky KPP sešli v klubovně Ve Smečkách 25. Tentokrát se vyprávění ujala jedna z členek pobočky ? paní docentka MUDr. Věra Vávrová, DrSc, rozená Řehořová. Svoji přednášku rozdělila mezi vyprávění o svém dětství a mládí v Pardubicích a poté o své celoživotní vědecké práci. Tatínek doktorky Vávrové byl také lékařem ? pracoval jako primář na interně. Věra bydlela v Bulharské ulici, vychodila základní školu u Kostelíčka a poté gymnázium ve Štefánikově ulici. Ráda navštěvovala turistickou plovárnu a hrála tenis za LTC. Po skončení války se přihlásila na medicínu do Prahy. Po studiích našla zaměstnání v Praze a dodnes už bydlí v našem hlavním městě. Ráda se však do Pardubic vrací. Rodina často jezdila na chatu na Seč, takže když její dcera při pobytu na chatě náhle začala rodit, tak autem to měli…


POŠTA V NEMOCNICI - DOPISY Z VÁLKY

obrázek k článku

Velká válka 1914 - 1918 Mohutná nemocnice pro raněné a nemocné v Pardubicích musela mít nezbytně i poštovní úřad. Vojenská správa to vyřešila tak, že v jednom z baráků umístila i poštu. Na budově byla umístěna plechová tabule s textem (v překladu) C.K.POŠTOVNÍ ÚŘAD (Postamt). Posléze je čitelné pouze Poštovní spořitelna (Postsparkasse). Uvedená úřadovna byla pobočkou pardubické pošty 2. Děkuji za poskytnutí ukázky. Zdroj: sbírka Poštovního muzea Praha Podobných dopisů musely za války odejít tisíce. Objevit je v této době je už obtížné. Prostřednictvím německé polní pošty směřoval dopis do Nasavrk. Odesilatelem byl strážník Alfred Schmidt, Stálý zemský ženijní park Pardubice. Zásilka obsahovala příslušné a potřebné náležitosti: adresáta, odesílatele, označení způsobu přepravy (polní pošta), útvarové razítko…


KVĚTEN 1945 - ANGLIČTÍ STÍHAČI V ROSICÍCH NAD LABEM

obrázek k článku

Těsně před vypuknutím květnového povstání 1945 v Praze se v Rosicích nad Labem objevila trojice vojáků v anglických uniformách. Byla to britská posádka amerického dvoutrupového nočního stíhače Lockheed P-38L Lightinng, která uprchla z rozkládajícího se zajateckého tábora západních letců, sestřelených nad územím bývalého protektorátu. Tábor se nacházel u Štenberka (16km severně od Olomouce) a vojáci z něj do Rosic přešli pěšky. Nejmladšímu členu posádky bylo dvacet let ? měl hodnost seržanta a jmenoval se James, poručíkovi bylo kolem třiceti a kapitán letadla byl čtyřicátník a měl hodnost kapitána. Pilotů se ujala paní Luftmanová, jejíž muž zahynul v koncentračním táboře a v rozsáhlém bytě žila se svým malým synkem. Paní Luftmanová vojákům vyprala a pak vyžehlila uniformy (?battle dressy?) - vypadali pak jako ze škatulky. Aby se s…


PLESY NAŠICH PRADĚDEČKŮ - leden, únor 1881

obrázek k článku

Pardubickou plesovou sezonu roku 1881 zahájil v sále Odeon na Veselce v sobotu 8.ledna ples Spolku pro podporování chudých studujících. Mladí pardubští muži prý příliš rádi netančili, často sice na ples přišli, ale potom postávali pouze jako diváci bez zájmu o jakékoli pohybové kreace. 8.1. tomu bylo ale jinak: ?Jaré studentsvo naše, jemuž největší patří zásluha, že se ples tak skvěle vydařil, přičinilo se skutečně o to, aby se dámy naše dobře bavily a na nedostatek tanečníků sobě stěžovati nemohly.? O úspěchu svědčí i to, že se společnost rozcházela teprve v neděli ve čtyři hodiny ráno. Navíc ples splnil svůj účel, 200 zlatých čistého výnosu bylo odevzdáno do fondu pro podporu chudých studujících zdejších škol reálných.


MARIŇÁCI Z JADRANU

obrázek k článku

V době po skončení II.světové války a obnovení naší státnosti začaly opět v celé vlasti horečně pracovat různé organizace a spolky, které byly v průběhu okupace zakázány i tvrdě potlačovány. Byly ale i také, které již oficielně obnoveny nebyly. To byl i osud Československé obce bývalých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu. Ne jinak tomu bylo i v Pardubicích, kde jsem tehdy bydlel se svými rodiči a prarodiči. Děd splnil si svůj klukovký sen a na počátku dvacátého století opustil rodné Jizerské hory a odešel na moře, kde strávil téměř šestnáct let aktivního života. Sloužil u K.u K. Kriegsmarine jako torpedomeister na lodi Czepel, na které byl vážně raněn při leteckém útoku u italského Brindisi (v roce 1919 vyznamenán Čs. válečným křížem s divisní pochvalou). V té době byl již ženat s ženou pocházející z italské Poly a otcem…


ING. BEDŘICH KAŠPAR (1888-1928)

obrázek k článku

náchodský bratranec prvního českého aviatika Roku 2013 zakoupila pardubická Společnost J.Kašpara od soukromého sběratele p.Františka Horáka z Třebechovic pod Orebem pohlednice, jež si první český aviatik vybral, aby jimi udělal radost svému náchodskému bratranci Bedřichovi, majiteli slévárny a strojírny, a příslušníkům jeho rodiny. Zakoupená sbírka je souborem příležitostných pohlednic odesílaných Janem Kašparem (1883-1927) do Náchoda z různých míst v Evropě (Göteborg, Praha, Chrudim, Jánské Lázně, Berlín, Frankfurt n.M., Paříž), některé jsou adresovány ještě Bedřichovu otci, tedy strýci J.Kašpara či paní Valburze, tetě či malé sestřence Bedřišce, ?spanilomyslné slečně?, jež bohužel zemřela roku 1884 jako 11 letá na zánět ledvin. Protože sběratel F.Horák v průvodním dopise zmínil smrt Kašparova bratrance Bedřicha v roce 1928 jako…


OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XIII.

obrázek k článku

KOHMAN Zdeněk Podle vzpomínky Jana Svobody otištěné 17. září 1938 pardubická firma, která se měla podílet na zhotovení Kašparova tříválcového motoru pro jednoplošník Kašpar systém Kašpar. O Z. Kohmanovi ani jeho firmě není mi nic známo. KLINGER Heinrich (Jindřich) Majitel tkalcovny plachtovin ve Vídni. Dopisem z 26. února 1913, psaným dobrou češtinou, nabízel Aviatickému družstvu v Pardubicích ?stany pro létací stroje?. Družstvo celtový hangár nekoupilo. Některé ne zcela jednoznačné zprávy však naznačují, že si takový hangár pořídili bratří Čihákové, jimž se hodil pro jejich dosti časté veřejné produkce. Není však jisté, kdy a od koho takový hangár měli, pokud ho skutečně koupili.


Pardubický pitaval z doby protektorátní (IV. část)

obrázek k článku

Květen 1940, pokračování Příznak dneška. ?V poslední době množí se v Pardubicích krádeže poživatin a důležitých potřeb, uložených ve sklepích. Poslední krádeže vynesly značnou kořist. V Palackého třídě bylo odcizeno soukromníku Janu Zápotockému mýdlo v ceně 380 K a obchodníku Rudolfu Jičínskému mýdlo v ceně 1.200 K. Ve Štefánikově ulici byla odcizena naložená vejce úředníkovi A. Procházkovi a zámečníku E. Holému. Pachatelé nejsou zjištěni.? Dítě okradeno o zlaté náušnice. ?Pardubická policie pátrá po neznámém muži, který odcizil 5leté Zdence Svobodové, dcerce dělníka, zlaté náušnice v ceně 150 K. Matka udala, že poslala dceru navečer pro mléko do rolnické mlékárny na Wilsonově třídě. Mlékárna byla již zavřena a dítě se vracelo domů Pernerovou ulicí. Tam ztratilo matčiny peníze a začalo je hledat. Dítěte si všiml neznámý muž a…


ZELENÁ BRÁNA: OMÍTAT? ČI NEOMÍTAT?

obrázek k článku

Otázka řešení pláště objektu tzv. ?Zelené brány?, pardubické dominanty, která je již nějakou dobu v nepravidelných intervalech rozviřovaná tiskem, je bohužel zúženě směřována pouze na estetickou rovinu, čili na otázku, zda fasády omítat, či zachovat stávající vizáž režného zdiva. K takto pokládané otázce se vyjadřuje jak laická, tak odborná veřejnost, včetně místně uznávaných historiků, a v neposlední řadě zástupci magistrátu. Skutečná otázka ovšem takto neleží, respektive je jen částí rozsáhlejší problematiky. Úvodem je nutno ujasnit si terminologii a připomenout trochu historie: Objekt, kterému se obecně říká ?Zelená brána? se skládá z věže a předbraní. Předmětem problému je především vlastní věž, která byla postavena po požáru roku 1507 zhruba do výše 18 metrů a zděna z vulkanické horniny čediče. Po požáru roku 1538 byla…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem