Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 1-2 / 2017

Mých sedmdesát návštěv Velké pardubické

obrázek k článku

Hned v prvním řádku se musím pochlubit. Návštěvu Velké pardubické jsem od války (připomínám, že od II. světové) vynechal jen jednou. Bylo to v roce 1971, kdy po druhé dovedl vítězně do cíle Václav Chaloupka svého Koroka. V sobotu jsme s atletickými dorostenci Dynama Pardubice vyhráli stříbrné medaile v přeboru družstev v Košicích a při hlasování, zda se vrátit do Pardubic nebo v neděli při zpáteční cestě zdolat Velký Choč, jsem prohrál. Takže pokud jsem to dobře spočítal, tak jsem byl v letošním roce na ?své? sedmdesáté Velké pardubické. Ale teď od počátku, tedy od první poválečné Velké v r. 1946. Na závodiště jsme šli s tátou pěšky přes celé Pardubice. Mně bylo deset, otec dělal jako druhé zaměstnání sportovního redaktora. Na závodiště se valily davy diváků, natěšených po dlouhé přestávce. Městská doprava nebyla, všichni museli z…


MEMORIÁL JIŘÍHO KRISTIÁNA LOBKOWICZE SE JEZDIL NA DOHLED OD ZÁMKU

obrázek k článku

Na počátku 30.let 20.století byl v Pardubicích velice populární motocyklový sport. Po prvních úspěšných ročnících závodů o Zlatou přilbu pojala v dubnu roku 1932 pardubická skupina členů Ligy čsl. motoristů v čele s Františkem Hladěnou záměr uspořádat nový závod, tentokrát na regulérní škvárové ploché dráze po vzoru anglické dirt track. Pro její výstavbu zvolili nově vybudovaný Všesportovní stadion. V květnu celým národem otřásla tragická smrt slavného automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze při závodech v Berlíně a pardubická skupina rozhodla, že nově vystavěná dráha i závod ponese jeho jméno.


Co možná z dějin Pardubic neznáte

obrázek k článku

Víte, proč se Tyršovým sadům říká "Jiřinky"? Až do dvacátých let 20. století sloužila plocha pod zámkem jako močál a skládka odpadů a byla navíc každoročně zaplavována povodní. Při přípravě výstavy tělovýchovy a sportu v roce 1931, zde bylo zatlačeno 3600 dřevěných pilotů a voda byla svedena do jezírek. Byla provedena výsadba včetně jiřinek. Celý park měl rozlohu 70 510 m2. Jiřinky se postupem času vysazovaly ve stále větší míře, v době největšího rozkvětu jich zde bylo okolo 960 druhů a docházelo i k výměnám s cizinou. V 60. letech došlo ke zrušení pokusné jiřinkové zahrady a zachoval se jen malý zbytek.


ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK - Hradecké úřady rozhodují o odumírání města Pardubice

obrázek k článku

(článek z časopisu Východočeský republikán z 2.8.1938, zkrácený) V přepychových úřadovnách skvělé budovy hradeckého ředitelství státních drah se pozvolna, ale záměrně a důmyslně připravuje projekt, jehož uskutečnění by bylo sto ohrozit existenci a další rozvoj Pardubic. Tedy úřad tohoto státu chce poškoditi prosperitu města tohoto státu. Hradecké ředitelství zamýšlí pro příští časy vyřadit Pardubice z trati Liberec-Pardubice a Pardubice-Německý Brod a nahraditi je tratí jdoucí na obě strany z Hradce Králové tak, že vlaky budou jezdit z Hradce Králové přímo na Německý Brod, aniž by zajížděly do Pardubic. Obecenstvo, které jede do Pardubic, od Hradce i od Chrudimi, musí podle projektu v Rosicích n.L. přestoupit do kolejobusu, který je odveze do pardubické stanice. Že se s tím již počítá, svědčí vedle několika jiných věcí fakt, že…


MÁLO ZNÁMÉ STRÁNKY ŽIVOTA B.VIKOVÉ-KUNĚTICKÉ

obrázek k článku

Pardubická rodačka Božena Novotná, provdaná později za úředníka cukrovaru Jana Vika, vstoupila do dějin české literatury jako spisovatelka feministických románů a novel, básnířka a dramatička. Roku 1881 vystoupila dokonce v Národním divadle v Praze jako herečka. Málo známé jsou zatím její politické postoje. V roce 1912 byla zvolena poslankyní českého zemského sněmu (jako první žena v Evropě mimo Skandinávii). Byla velmi dobrou a sugestivní řečnicí a do svých vystoupení neváhala použít i silné ženské emoce.


FIRMA VLADISLAV HOLUBÁŘ Závod elektrotechnický v Pardubicích

obrázek k článku

V roce 2003 jsem publikoval v rámci svého dlouhodobého seriálu Pardubické firmy a jejich firemní značky zmínku o firmě Vladislava Holubáře (ZKPP, roč. XXXVIII., č. 11-12, s.37). 1/ V březnu 2011 se mi podařilo díky Věře Tiché, dcery Vladislava Holubáře, získat podrobné informace o této známé pardubické firmě. Vladislav Holubář se narodil 8.1.1901 v obci Líšnice 2/ v podhůří Orlických hor (Žamberecko). Obecnou školu vychodil v Líšnici, měšťanku v Žamberku. V době první světové války se vyučil v továrně E.Janík akc. spol. v Brně elektrotechnikem. V roce 1918 pokračoval ve studiu na vyšší státní průmyslové škole elektrotechnické, silnoproud v Praze. Po maturitě získal místo technického úředníka a výpočtáře u firmy Henrych v Ústí nad Orlicí. 3/ Následovala léta ve Škodových závodech v Plzni, kde V.Holubář pracoval v konstrukční…


PŘÍBĚH MÉHO TATÍNKA

obrázek k článku

František Veselý, občan Pardubic (K Blahobytu čp. 1998) byl odsouzen v Praze v únoru 1944 na 5 let vězení s doložkou RU ?Návrat nežádoucí?. Zatčen byl 17.března 1943 ve mlýně v Nemošicích u Pardubic, kde pracoval jako účetní. Vězněn byl v Pardubicích a v lednu 1944 byl převezen na Pankrác a odsouzen v únoru za ?hospodářskou sabotáž?. V březnu 1944 byl transportován s číslem vězně 4485/43 do věznice Bernau v Bavorsku, kde 15.dubna 1944 zemřel v nemocnici v Prienu. Tato dvě městečka jsem z důvodů vyhledání hrobu otce v srpnu 1978 s manželem a maminkou navštívila. Dle telegramu a úmrtního listu jsme s pomocí hrobníka v Prienu opravdu v knihách na místním hřbitově místo jeho odpočinku našli. Do věznice v Bernau nás nepustili, lze se dostat pouze s nějakou výpravou. V roce 1978 stále fungovalo jako nápravné zařízení.


Rozvoj soukromých cihelen v Pardubicích v první polovině 19. století

obrázek k článku

Naše minulé cihlářské zastavení patřilo pardubické městské cihelně založené v roce 1794. Jedním z důvodů, proč v druhé polovině 18. a počátkem 19. století docházelo v českých zemích k zakládání obecních cihelen, byla snaha představitelů obcí dodržovat protipožární předpisy. Ty nařizovaly kupříkladu stavbu komínů z nespalných hmot, tedy buď z kamene nebo z cihel. Možná, že právě i tato okolnost přiměla pardubické radní k tomu, aby rozhodli o zřízení cihelny. Podobně okolní městečka, pokud ještě cihelnu neměla, přistoupila k jejímu vybudování. Tak například v roce 1819 se za tím účelem stavěla pec v Dašicích, o čemž vypovídá ?Rejstřík na postavení jedné nové cihlářské pece k pálení cihel, která nevyhnutelně pro obecenstvo potřebná obzvlášť dle královského krajského nařízení k přestavění všech dřevěných komínů zřízena býti musela?. …


OBRÁZKY ZE STARÝCH PARDUBIC JINDRIŠSKÁ ULICE

obrázek k článku

Ulice spojuje třídu Míru s ulicí Arnošta z Pardubic. Název pochází z roku 1881. Je pozoruhodně odvozen ze jména panského písaře Hendrycha z Litomyšle. Jemu od roku 1533 patřil dům čp.66 na náměstí. Jeho manželka Anna, které se říkalo Hendryška, grunt roku 1554 po jeho smrti prodala. Hendrych byl zámožný měšťan. V historii města se opětovně setkáváme s názvem V Hendrychu nebo V Henrychu, jak se souhrnně říkalo polím a lukám, ležícím za kaplí sv.Anny až pod Vinicí, tedy v prostorách mezi Chrudimkou a dnešními ulicemi Anenskou a S.K.Neumanna. Nejstarší urbář zaznamenává po roce 1594 vrchnostenské právo rybolovu v Chrudimce "od Pardubic (tj. Hendrychu) až do Nemošic". Dnešní Jindřišskou ulicí se k tomuto pozemkovému komplexu jezdilo a chodilo, nazývala se Cesta k obecnímu dvoru. Když se v druhé polovině 19.století jednalo o pojmenování…


STARÉ DOMY VYPRÁVEJÍ - 19. DÍL

obrázek k článku

Stojíme před domem, jenž je znám v Pardubicích buďto jako rodný dum zakladatele české egyptologické akademie Františka Lexy (narodil se tu 5. dubna 1876, na dome je jeho pamětní deska) nebo díky restauraci APATYKA s krásným výhledem na náměstí, kde Vás obslouží mentálně postižení spoluobčané. Název APATYKA dum nezískal náhodou. Ale po poradě?


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem