Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 1-2 / 2020

Cenné psaní z roku 1908

obrázek k článku

Z Heřmanova Městce pochází ukázka cenného psaní, kam směřovalo 1 407,85 korun z Vídně. Adresátem byl Knížete Kinského důchodový úřad. Jeho význam i účel byl odlišný od toho, co známe dnes. Úřední obálka v ceně 2 haléřů nesla státní znak, německy psanou adresu a předepsané údaje. Byla tištěna roku 1906. XII. jak je patrné. Uvnitř byla jedna bankovka 1 000 K, čtyři 100 K a mince v hodnotě 7,85 K. Inkoustovou tužkou poznačil poštovní úředník hmotnost 157g a poštovné 78hal. Razítka pošty Wien 9 jsou špatně čitelná, protože mince uvnitř bránily lepšímu oražení. Poštovní úředník použil známku 72 hal. císaře FJI na koni, dále pak 6 hal. císaře Leopolda II. (1790-92) a 12 hal. císaře Františka I. (1792-1835), který byl jeho synem a s nímž se pojí řada epizod spojených s Prahou. Jeho nástupcem byl už císař Franz Josef I. …


ŽILI MEZI NÁMI - Zdeněk Kout

obrázek k článku

Pěkný dárek k 30.výročí sametové revoluce připravil náš zesnulý člen Zdeněk KOUT (původním povoláním poštovní úředník) svou knihu veršů a prozaických glos ?Slova? (vl. nákladem tiskl fronte, 157 s. včetně foto). Kromě věnné intimní poesie čtenáře zaujme životní osud autora (?dítěte politika? ? viz s. 96an., syna nár. soc. poslance Josefa Kouta, později politického exulanta v USA, jenž zemřel roku 1970 při návštěvě v ČSSR na infarkt). Osud autorova otce byl tragicky spjat s působností nebezpečného tajemníka OV KSČ v Pardubicích J. Jägermanna ml. (+2011), o němž náš časopis přinesl před časem studii. Autor sám byl koncem 50.let uvězněn, rehabilitován byl koncem roku 1990. Knihu doprovázejí úvahy o TGM a J. Palachovi a trefné aforismy, verši. V mládí byl do větru, k stáru větrníkem (s. 129) a komentáře z facebooku, např. k výrokům M.…


STÁL ZA SMRTÍ A. ŠVEHLY VÁCLAV UDRŽAL (1870-1938)?

obrázek k článku

S tímto podivným tvrzením přichází Zbyněk Ludvík ve své ?Černé knize minulosti? vydané česky v 1. vydání z roku 2001 ve Frankfurtu n.M. (SRN). Na knihu jsem byl upozorněn soukromým badatelem J. Němečkem z Luže. V kapitole ?Zavraždění A. Švehly? (s. 91) vychází Ludvík z údajného tvrzení Švehlova syna Antonína ml., v 50. letech politického vězně komunistů ve Valdicích a na Mírově.


T. ZV. HVĚZDÁŘI

obrázek k článku

Tento článek pojednává o našich letcích ve službách sovětské rozvědky. Úkol, který dostali, byl zpravodajský se zaměřením na hospodářství, sledování pohybu vojenských jednotek a hlavně jejich profesi, což bylo letectví. Představme si je: Vlastislav Bobák (narozen 4.12.1912, krycí jméno ?Bredov?), Miloslav Hůla (narozen 14.2.1915, krycí jméno ?Čáp?), Jaroslav Lonek (narozen 22.12.1904, krycí jméno ?Lér?), Radoslav Selucký (narozen 23.3.1904, krycí jméno ?Lis?) a Jan Vycpálek (narozen 29.11.1905, krycí jméno ?Tereza?).


PARDUBICKÝ SLAVÍN Ing. Rudolf RESSEL

obrázek k článku

(nar. 4.9.1092 Visegrád, zemřel 11.2.1960 Pardubice) V oddíle C (řada XIV) ve staré části Městských hřbitovů stojíme před hrobem č.8. Jde o místo posledního odpočinku pravnuka vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla (1793-1857). Rudolf Ressel byl synem Františka Ressla (1864-1907) a vnukem Rudolfa Ressla (1823-1884), prvorozeného syna vynálezcova. Narodil se v dnešní Bosně a Hercegovině, kde byl jeho otec bankovním úředníkem. Po absolutoriu reálky vystudoval strojní inženýrství na Technické univerzitě ve Vídni (1922-28). Vojenskou službu absolvoval v tehdejším SHS (jugoslávské království), ale po zbytek svého života pracoval v ČSR u různých strojírenských firem, m.j. u chrudimského Weisnera. Čs. občanství získal v lednu 1938, v květnu t.r. i domovské právo ve městě Chrudim, jež ve 20.letech přispělo i na jeho studia. V…


MLÝN V OBCI ROHOVLÁDOVA BĚLÁ

obrázek k článku

Díky zápisům v kronice obce Rohovládova Bělá je možné získat mimo jiné i informace o vybavenosti obce a to i po mnoho století nazpět, kam až sahají listinné zápisy. Jedním z důležitých řemesel, která měla pro náš venkov nezastupitelné místo bylo mlynářství. Většina mlýnů se samozřejmě stavěla u vodních toků. V našem okolí to je mlýn na Výrově, který je součástí obce Břehy a dále ve městě Lázně Bohdaneč. Oba byly poháněny vodou Opatovického kanálu. V nedaleké obci Žáravice byl také mlýn, který využíval vodu z přilehlého rybníka. Dále to v minulosti byly i mlýny na větrný pohon, ty se ale v našem kraji již nenacházejí. Právě mlýn v naší obci byl samozřejmě na vodní pohon a to i přesto, že obcí neprotéká žádný větší vodní tok. Ve střední části obce je ale několik velice vydatných zdrojů spodní vody vyvěrajících až na povrch…


KOMEDIE NA VENKU

obrázek k článku

(časopis Krajem Pernštýnův, ročník II., Pardubice 1922) ?Leccos bylo, co teď není, ale leccos co teď je, za sto let již nebude.? Toho, co bylo, není a čeho nebude, toho je na venkově mnoho. Jedním z toho mnoha jsou kočovní komedianti. Bavívali každoročně naše městečka ještě před čtyřiceti lety. /?../ Přesto, že Pardubicemi již r. 1845 projížděly vlaky železné dráhy, že tu byl jízdecký pluk a že na podzim o honech na jelena bylo tu shromáždiště šlechty, bývalo zde zřídka divadlo a koncert. Spolkový život, který by poskytl zábavy, teprve klíčil. Proto vítáni bývali všichni kočovní ?umělci?: Laštovka s panáčkovou komedií, Chmelař se živými obrazy a kejklíři ? komedianti. Žili ponejvíce z krejcárků mládeže.


MATOUŠ JEZBERA (5.4.1841 - 22.6.1893)

obrázek k článku

Uznávaný odborník v cukrovarnictví, vlastenec, podporovatel studentů i chudých, ochotný přítel a zachovatel spolku cukrovarníků východních Čech Matouš Jezbera se narodil v Bašnicích u Hořic. Jeho otcem byl Tobiáš Jezbera, statkář. Jeho matkou byla Alžběta, rozená Jarošová. Rodina Jarošových pocházela z velkostatku v Bašnicích č. 5, jehož vlastníkem se Matouš Jezbera později stal. Protože Matoušův otec byl vdovec a Alžběta byla jeho druhou ženou, měl Matouš ještě 7 nevlastních sourozenců ? 5 bratrů a 2 sestry. Matouš byl velmi vlastenecky založený, miloval svou práci, kulturu a historii.


JUDr Pavel Thein a sága rodu Theinů (dokončení)

obrázek k článku

Období anarchie a turbulencí, které následovalo krátce po osvobození, lze do určité míry pochopit. Na jedné straně se uvolnila obrovská vlna nenávisti vůči sympatizantům s bývalým okupačním režimem, mnohdy doprovázená chováním, které se z perspektivy dneška jeví jako nepochybně nezákonné. Byla to však čistě biologická odezva na dobu represí. Na druhé straně se ve společnosti, která šest let žila v kolektivním stresu a zvykla si na psychické a fyzické násilí, uvolnily takové negativní projevy, které se za normálních okolností považují za necivilizované a zavrženíhodné. Příkladem mohou být závist a z ní pramenící veřejné pomluvy, osočování a udavačství. Vláda spolu s prezidentem Benešem se této situaci snažila nasadit zákonný rámec, který by největším excesům zabránil. Proti nim však stála skupina vedená Gottwaldem, dobře zformovaná již z…


Jak "Maffie" zachránila Kunětickou horu

obrázek k článku

V lednových dnech roku 2020 si připomínáme 100. výročí od zakoupení hradu Kunětická hora a pardubického zámku zdejším Muzejním spolkem. V atmosféře doznívající euforie ze státního převratu a v realitě přetrvávající neutěšené hospodářské situace způsobené první světovou válkou se zásluhou několika osobností podařilo v naprostém utajení dojednat převod hradu i zámku z rukou majitele pardubického velkostatku Dr. Richarda Drascheho, svobodného pána z Wartinbergu, do vlastnictví Muzejního spolku. Podepsáním příslušných kupních smluv se otevřela cesta k naplnění dávných tužeb několika generací příznivců starobylých památek usilujících o záchranu a stavební obnovu těchto objektů, které se však dlouhodobě nacházely v neuspokojivém stavu, a na Muzejní spolek tak čekalo především množství práce a starostí.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem