Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 1-2 / 1998





Bohdanečský farář P. Josef Rohleder

obrázek k článku

V Lázních Bohdanči působil v letech 1923 až 1941 farář Josef Rohleder, který se z mysli starousedlíků a důchodců dosud nevytratil. Občanům je hlavně představován1)2)jako oběť násilí mezi německou mládeží v době okupace a spořádaným životem maloměsta. K úplnému poznání tohoto kněze je ještě zapotřebí seznámit se s jeho životem, s pamětmi pamětníků, co po něm zbylo a kde odpočívá.


Samospráva v obci Veliny

obrázek k článku

V nejstarším záznamu o obyvatelích obce Veliny v urbáři, který byl zaveden na pernštejském panství před r. 1500, jsou po koupi obce v r. 1507 zapsáni držitelé jednotlivých usedlostí. Jako první je zapsána usedlost rychtáře s mlýnem (mlýništěm) a krčmou. Přilehlý menší rybník byl nazýván ?Rychetní? po delší dobu, až v r. 1735 je již v záznamu jako ?Návesní?. Je možné se domnívat, že usedlost byla také rychtou. Následných asi 300 let největší usedlost v obci, od které se v r. 1771 započalo číslování domů v obci (označena č. 1), postupně majetkově upadla až tak, že od r. 1931 stojí na místě rychty jen menší domek se zahradou. Jelikož žádné záznamy o založení obce nejsou (ani nebyly), předpokládá se, že dle umístění usedlosti stávala zde tvrz popř. dvorec zakladatele obce - kolonizátora, který s osadníky, někdy kolem konce 13. nebo 14. stol.…


Chvaletice v minulosti a pohled do budoucnosti

obrázek k článku

(Z územního plánu sídelního útvaru) CHVALETICE MINULOSTI Úvodem ocitujme příslušnou stať z monografie Pardubicko, Holicko, Přeloučsko z roku 1909: ?Ves v romantické krajině na úpatí hory Mikšovy, obrácená proti rozkošným Polabinám čítá 99 čísel a 644 obyvatel, s evangelickým chrámem, jenž vévodí nad obcí a celým okolím. Za posledními nejvýše položenými domky nalézají se rozsáhlé jehličnaté lesy s pěknými širokými cestami a průseky. U lesa na návrší jest rybník, z něhož jde voda na blízký mlýnek v půvabném údolíčku ležící...?


CESTY DOMŮ

obrázek k článku

27. října 1941 se sešlo v pracovně přednosty II. odboru MNO v Londýně plk. F. Moravce sedm čs. vojáků. Mimo plk. Moravce tam byli ještě zpravodajci mjr. Josef Strankmüller, škpt. Šustr, pilot P/O RAF Anderle a parašutisté npor. Alfréd Bartoš, rtm. Josef Valčík a svob. Jiří Potůček. Pro tři posledně jmenované měla být tato schůzka poslední instruktáží před zahájením operace SILVER A, pro níž byli speciálně cvičeni. Na závěr této instruktáže byli pak aktéři představeni ministru národní obrany exilové vlády gen. Ingrovi.


Ještě jednou o Františku Glücknerovi

obrázek k článku

Na pardubickém židovském hřbitově je mezi mnoha desítkami opuštěných náhrobků jeden s již málo čitelným nápisem. Připomíná, že zde odpočívá Eleonora Glücknerová, zemřelá v roce 1923, babička Františka Glücknera. Mezi stovkami jmen na památníků ?Našim umučeným? jsou i jména rodičů: Viktor Glückner, narozen 2. 12. 1876 a jeho žena Hedvika, narozena 4. 4. 1882. Z terezínského ghetta byli odtransportováni do vyhlazovacího tábora Osvěčim 15. 12. 1943 a krátce poté zahynuli. Otec Viktor byl komisionářem - obchodníkem, v létech prvé republiky vybudoval i větší dílnu - malou továrničku na výrobu různých druhů sudů. Matka s tradiční láskou a něhou vychovávala svého syna.


Melartos - pardubická továrna na perník a její ochranná známka

obrázek k článku

Firma Melartos byla založena roku 1913 a stála na Zeleném předměstí čp. 947. Majiteli se stali M. Vyskočil a L. Hausman. Továrna vyráběla kromě známého perníku i cukrovinky, oplatky, jemné pečivo a čokoládu. Dobrá kvalita perníku firmě umožňila vývoz produkce do Anglie, Austrálie, Německa a Polska. Roku 1935 zastavila firma výrobu, proběhl konkurs a nástupcem firmy se stala firma Melartos (od tohoto roku používá firma skutečně toto označení). Před tímto rokem zněl název firmy: Pardubická továrna na perník. Firma Melartos se stala akciovou firmou. O něco později se firma dostává pod firmu Katscher a syn, která vyráběla perník v Hradci Králové. V druhé vlně znárodnění se firma stala opět akciovou společností a roku 1948 až 1950 změnila název na Pardubické pernikárny národní podnik Pardubice. Od roku 1950 až do 1974 vznikl opět nový název -…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem