Zprávy 1-2 / 1998

Třicetiletá válka tak jako každá válka přinesla s sebou řadu negativních vlivů. Nebyly to jen vypálené a vydrancované selské grunty, neobdělaná pole, morové epidemie a zdecimovaná populace, ale i uvolněná morálka a všeobecný úpadek mravů. Generace, která prožila třicetiletou válku, viděla po celý svůj život násilnosti, řádění soldatesky, loupeže, pálení, vydírání, přežila válku často zápasem o pouhé žití s otupělými city a s lhostejností k utrpení bližního. Konec třicetileté války a vestfálský mír neznamenal ale období klidu a míru, válečné konflikty znovu vzplanuly. Byli to hlavně Turci a Francouzi, se kterými se císařská vojska potýkala v mnoha válečných taženích. Válečné konflikty se sice vyhnuly našim zemím, ale nepřímo zasáhly citelně i do života obyvatelstva na venkově i ve městě. Největší oběti přinášelo civilní obyvatelstvo,…

Ve dvojčísle 3 - 4 Zpráv z roku 1991 jsem na s. 86 - 88 pod titulem ?Znovu o památce na pernštejnský špitál? rozvedl tehdejší poznatky o hermě1 pernštejnského velmože, která je umístěna od roku 1977 uvnitř zděného oplocení kostelíku Sedmibolestné Panny Marie v Pardubicích. Tehdejší poznatky2 jsem shrnul takto: V roce 1866 nechala pardubická obec zhotovit na návrh starosty Václava Bubeníka na paměť zakladatelů špitálu u sv. Jana pomník Vojtěchovi z Pernštejna. V roce 1892, když došlo k demolici špitálu, byl pomník přestěhován k novému chudobinci u Kostelíčka (dnešnímu Domovu důchodců). Tam stál až do padesátých let, kdy přišel příkaz ?shora? k jeho likvidaci (k čemu v socialistickém Domově důchodců socha feudála?). Řádové sestry, které zde tehdy působily, poprsí tajně ukryly v kůlně na nářadí, odkud je v roce 1977 vydala sestra Vilíma…

Při archeologickém výzkumu, který se prováděl v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, byla položena otázka, odkud byl přivezen mramor, z něhož byl vytesán náhrobek pro pana Vojtěcha z Pernštejna. Předpokládalo se, že z některého mramorového lomu na jižní Moravě, které se nacházely na panství pánů z Pernštejna, ale z kterého? Odpověď na tuto otázku není snadná z několika důvodů: Předně nelze z náhrobku odebrat vzorek, který by byl podroben zkoumání, dále bylo potřeba porovnat výsledky mineralogického a chemického výzkumu kamene s pokud možno reprezentativními kameny z těch moravských lomů, které by z historického hlediska přicházely v úvahu. První problém vyřešil nález zlomku jiného náhrobku, který ležel rozbitý pod podlahou kostela a jehož další části byly vidět v odkrytém zdivu. Podle dobrozdání kameníka pana Františka Pleskota (Kámen…

Již mnoho let mě zajímal dům čp. 1611 v Gorkého ulici na Dukle. Jednopatrová budova, mírně zasunutá za dům čp. 2170, se zcela vymyká stylu všech domů na tomto sídlišti. V minulosti byla v tomto domě Lidová škola umění. V současné době má zde sídlo Okresní výbor komunistické strany Čech a Moravy. V archivu Magistrátu města ve Štrossově ulici jsem v deskách pro toto popisné číslo zjistil jediný doklad. Je to průklep sdělení, že tento dům odkoupil dne 3. 12. 1957 NV od pana Krejčího Frant. Je to pravděpodobně onen major Krejčí, o kterém píši dále.

Zahrnuje dva rybníky (Bohdanečský a Matka) a jejich okolí na severozápadním okraji Lázní Bohdaneč. Soustava těchto dvou rybníků s okolními rákosinami a vlhkými loukami byla v minulosti jednou z nejbohatších botanických lokalit. Přirozeným stárnutím rybníků a hospodářskými zásahy v okolí došlo během let k určitému ochuzení bylinného krytu, přesto jde dodnes o lokalitu botanicky významnou. Z nejvzácnějších rostlinných druhů se zde vyskytuje hlízovec Loeselův, bublinatka menší, zevar nejmenší, z dalších významných druhů prstnatec májový a pleťový, smetánka bahenní, pupečník obecný, česnek ostrohranný, skřípinka smáčknutá, růžkatec ponořený, rozpuk jízlivý, zábělník bahenní, šáchorek hnědý, suchopýr širolistý a úzkolistý, bezosetka štětinolistá, vachta trojlistá, stulík žlutý, jazyk hadí, tolie bahenní, 24 druhů vesměs vzácných ostřic aj.