Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 3-4 / 2006

O praporu cechu řeznického a řeznících v Bohdanči

obrázek k článku

Cechy, organizace řemeslníků, měly ve středověké společnosti své nezaměnitelné místo. Jejich počátky u nás můžeme sledovat už ve 13. století a nejstarší známý cechovní řád, řád pražských krejčích, pochází z roku 1318. Cechovní korporace již od 14. století a zejména ve století 15. a 16. kladly velký důraz na reprezentaci. Měly své řády a obřady, své patrony a znaky, své korouhve (prapory). Znaky potřebovaly na pečetě k vyřizování písemné agendy a korouhve pro svoji reprezentaci. Řeznický znak měl v červeném štítě českého lva se stříbrnou širočinou na zlatém topůrku v tlapách. Řezníkům ho prý udělil král Jan Lucemburský a používali ho od 16. století. Nebyl ovšem jednotným znamením všech řeznických cechů, užívali ho zřejmě jen řezníci pražští. Například ve Slezsku nebo v Uhrách používali jako hlavní figuru volskou hlavu, případně celého…


Hrst vzpomínek na Zdeňka Matějčka

obrázek k článku

Třetí tisíciletí je ještě máloleté, a přece mi už stačilo vzít dva skvělé kamarády se stejnou slabikou na začátku příjmení a se stejným měsícem v úmrtním listu. Prvního října 2001 zemřel MVDr. Vladimír Matoušek, v úterý 26. října 2004 dětský psycholog prof. PhDr. Zdeněk Matějček.


Letecký den 1946

obrázek k článku

Dne 13. října 1946 se konal v Pardubicích letecký den. Jednou z významných osobností, která se zasloužila o konání akce, byl předseda Východočeského aeroklubu architekt Václav Línek. Mezi piloty leteckého dne patřil tehdy i kpt. Zdeněk Škarvada a právě on se po letech nemohl v Pardubicích dopátrat po arch. V. Línkovi. Býval významnou osobností, která se zasloužila o výbornou a dělnou spolupráci s vojenskými letci. Teď už ví, že jmenovaný byl dědečkem pardubického zástupce hejtmana ing. Romana Línka.


Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích - 29. část

obrázek k článku

Složité to bylo i s MUDr. Františkem Novotným. Východočeský republikán přinesl o něm 31. srpna 1934 (č. 35, s. 8) článek "Chrudimský dr. Novotný také od fašistů?" Citujme: "Dr. Novotný bil se za fašismus jako pardubický soudce Vážný. Byl to jeden z nejhorlivějších agitátorů a také z nejobětavějších. A nyní je to s ním špatné. Ve fašistických novinách vytýkají mu účast na národně demokratickém průvodě v Hlinsku a má jasně prohlásiti, zda je dosud fašistou. U fašistů se s ním již mnoho nepočítá. O Vážném se tam píše způsobem málo uctivým." Hned v následujícím čísle (č. 36 ze 7. 9. 1934, s. 6) přinesl Východočeský republikán stať "Vážný contra Gajda", kde se uvádí m.j.: "Gajda si nyní odseďuje trest na Pankráci 54), ve svém listě sáhodlouze píše proti Vážnému, proti chrudimskému dr. Novotnému a slibuje, že bude odhalovat mnohé špinavosti.…


Z dob (ne)dávno minulých

obrázek k článku

Při inventarizaci pozůstalostí uložených ve sbírce Slavín ve Východočeském muzeu v Pardubicích jsem v pozůstalosti dr. F. Obhlídala našla dopis, který mě zaujal svým obsahem a rázností. 1) Rozhodla jsem se ho zveřejnit a připomenout tak doby minulé.


Robert Jan Nepomuk Fuhrer, církevní skladatel

obrázek k článku

Varhaník, regenschori, skladatel, učitel Pražská varhanická škola byla založena "Spolkem k zvelebení církevní hudby v Čechách" r. 1830. Jejím účelem bylo odborné vzdělávání varhaníků a ředitelů kůrů. K řízení varhanické školy povolal "Spolek" jednoho z nejslavnějších hudebníků tehdejší Prahy - Jana Nepomuka Augustina Vitáska (1770 - 1839), který byl výtečným pianistou a hledaným učitelem. Cenu jeho hry uznali Mozart i Beethoven. Vitásek byl žákem Františka Xavera Duška a byl jedním z nejnadšenějších pěstitelů Mozartova kultu v Praze. 1)


Bohuš z Pardubic - mladší bratr Arnoštův

obrázek k článku

Bohuš/bohun - původně domácká podoba ke jménům začínajícím Boh-/, Bohuslav Božek, někdy i Bohuše nebo Bohut, latinsky Bohussius... Nositel tohoto jména uctívá a oslavuje Boha. Tak i Bohuš z Hostýně následoval staršího bratra na církevní dráhu.


Řeka Labe

obrázek k článku

Napájena potůčky a řekami vytvořila majestátní tok. Zařízlá do masívu Českého středohoří a Labských pískovců, opouští hrdá a mohutná naši republiku. Je to řeka Labe. Jejím kaňonem se prohánějí větry a s sebou přes hranice unášejí drobný hmyz, stejně jako voda korýše. Nepotřebují pasy. Je tady už věky - byla tu, když u jejích břehů budovali Keltové svoje oppida, když si Slované vybírali z Řípu svou vlast. A bude tady, když my už tu nebudeme.


Žijí mezi námi - PhDr. Pavel Studnička

obrázek k článku

Dne 25. dubna 2006 se dožil šedesátky středoškolský učitel, publicista a regionální historik PhDr. Pavel Studnička. Narodil se sice v Pardubicích, kde více než třicet let žije a pracuje, ale své kořeny, kterým zůstává po celý život věrný, má v Chroustovicích. Zde obvykle tráví volné chvíle v domku po svých rodičích. V rodině venkovského koláře vyrůstal až do doby, kdy odešel na studie. Krásný a dobře udržovaný chroustovický zámek, barokní kostel sv. Jakuba, venkovská škola malého malého městečka, sousedské vztahy, religiózní prostředí blízkého vyhlášeného poutního kostela Na Chlumku u Luže a blízkou zříceninou hradu Košumberk, možná i chroustovický původ Alberta Pražáka, literárního historika a prvního předsedy České národní rady v osvobozeném Československu, to vše asi zapůsobilo na našeho jubilanta tak, ze se po studiu na vysokomýtském…


Dětská lékařka MUDr. Anna Barešová

obrázek k článku

Devátého listopadu 2005 v nedožitých sedmasedmdesáti letech zemřela v Pardubicích dlouholetá dětská lékařka MUDr. Anna Barešová. Narodila se ve Smiřicích, vystudovala Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Krátce pracovala v nemocnici v Českých Budějovicích a na středisku ve Volarech. Poté žila s rodinou v Pardubicích, kde na dětském infekčním oddělení získala kvalifikaci ke složení první atestace. Poté odešla pracovat jako terénní lékařka. Několik let působila v Bohdanči, Opatovicích, na Školní zdravotní službě. Od roku 1966 ordinovala v nově zřízeném obvodním středisku U Kostelíčka, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 1986. Vybudovala zde i školicí dětské středisko pro mladé nastupující terénní lékaře a pro dětské lékaře před atestací prvního stupně. Pokoušela se také o reorganizaci dětské péče, která byla v té…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem