Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 3-4 / 2012

Pozoruhodný život - V. Křepelka

obrázek k článku

Vladislav Křepelka se narodil 8. července 1926 v Holicích. Studoval na Reálném gymnáziu v Pardubicích. Během studia v r. 1944 byla celá jeho třída nasazena na nucené technické práce (Technische Nothilfe) do Prahy a Roztok, kde se 5. května 1945 aktivně účastnil květnového povstání. Již koncem dubna se na nádraží objevil vlak s vězni z koncentráku. Hlídali jej esesáci. Přes jejich odpor se podařilo studentům jako pracovníkům Technische Nothilfe dostat se k vězňům. Dostali povolení vynést z vagonu mrtvé. Vlak zde stál několik dní a studenti měli příležitost vězně zásobit jídlem. Praha byla prohlášena za otevřené město a vězni byli dopraveni do pražských nemocnic. Na nádraží v Roztokách přijel další ozbrojený vlak s pancéřovými děly. Železničáři jej záměrně pustili na slepou kolej. Vyjednávači se snažili dohodnout odzbrojení.…


Historie filatelie - měnová reforma

obrázek k článku

Součástí filatelistické historie je měnová reforma, která byla vyhlášena 1. června roku 1953. Hodnota koruny byla devalvována v poměru 1 : 50. Do doby vydání první známky v nové měně – do 18. června 1953 - bylo oficiálně povoleno používat staré známky, ovšem v přepočtu jedna ku padesáti. Po dobu 18 dnů tak obíhaly v našem státě obálky oblepené neobvykle velkým počtem starých známek, což vypadá dnes skutečně kuriózně. Tak například namísto 60-ti haléřové známky se použily známky ve staré měně za 30 korun. První známka v nové měně byla vydána až 19. června 1953 a teprve potom byla ukončena platnost všech do té doby vydaných československých známek. Uvádíme dva příklady pardubických obálek z období probíhající měnové reformy:


Zajímavý lístek z roku 1935

obrázek k článku

Jsem velice potěšen, když se mi podaří vyluštit něco z obyčejného poštou prošlého dokladu. To je příklad zde uvedený. Adresátem byl gynekolog MUDr. Josef Hoščálek. Ještě dnes lidé u pardubických Bubeníkový sadů vědí, kde je Hoščálkův dům, v něm měl ordinaci. Kupodivu s jeho dcerou – lékařkou z ČSAV jsem byl před lety v kontaktu v jedné odborné záležitosti. Dr. Hoščálek byl ve 20. letech prvním asistentem na košické klinice pro ženské nemoce.


Petschkův palác v Praze – Pečkárna

obrázek k článku

Dne 4. listopadu 2011 se uskutečnila exkurze členů našeho klubu do bývalého sídla gestapa v Praze – Petschkova paláce. Akce se zúčastnili společně členové mateřské pardubické organizace a členové pražské pobočky. Průvodkyní byla paní Lenka Švecová – členka našeho KPP. Petschkův palác nechal v letech 1923 – 1925 postavit bankéř dr.Julius Petschek podle návrhu architekta Maxe Spielmanna. Je to novoklasicistní moderní železobetonová budova, která sloužila jako Bankovní dům Petschke a spol. Budova byla už tehdy plně klimatizovaná, měla potrubní poštu, telefonní ústřednu, černobílou i barevnou tiskárnu, výtahy páternostery, bankovní trezory, atd. V roce 1938 přenechal bankéř za 5,5 milionů korun v tehdejší měně budovu československému státu a emigroval raději do Anglie, jelikož jeho rodina byla židovského původu. Jeho potomci v…


ŽIli mezi námi - Marianna Košťálová – Kelton

obrázek k článku

(*8. 12. 1930, +17. 9. 2011) Na konci kalendářního roku 2011 jsme dostali do redakce v dopise naší členky paní Anny Bekárkové zprávu o úmrtí její sestry paní Marianny Košťálové – Kelton v září m.r. Paní Marianna se narodila 8. prosince 1930 v Pardubicích, kde navštěvovala i obecnou školu a po válce Obchodní akademii. „Za války, po smrti našeho otce, kdy jsme museli odejít z Veselky, žila v Rovni a tam navštěvovala měšťanskou školu“, vzpomíná její sestra. Po absolvování pardubické Obchodní akademie studovala Marianna Košťálová rok jazyky v Ústavu anglických panen v jihočeské Štěkni.


Žili mezi námi - Jiří Gruša Václav Durych

obrázek k článku

Jiří Gruša (1930 -2011) a Václav Durych (1930 – 2011) Na pardubickém městském hřbitově se nachází v těsné blízkosti hrobu rodičů Jiřího Gruši opuštěný hrob novináře Václava Durycha (1863 – 1897), otce výrazného českého spisovatele Jaroslava Durycha (1886 – 1962). Více o něm v článku Jaroslav Durych a Pardubice ve Zprávách KPP č. 11-12/2001. Rok 2011 přinesl shodou okolností dvě smutné zprávy, které mají souvislost se zmíněnými hroby. Dne 28. 10. 2011 zemřel v Německu ve věku 73 let básník, esejista, prozaik a diplomat Jiří Gruša (1938-2011), pardubický rodák a absolvent místního gymnázia.


Hraběnka Helena Balthasarová - kus starých Pardubic

obrázek k článku

Jednou z velmi rázovitých postaviček starých Pardubic byla ještě po druhé světové válce paní hraběnka 1/ Helena von Balthasar žijící v domě čp. 559 ve Škroupově ulici v Pardubicích (vedoucí od dnešní veterinární nemocnice k Matičnímu jezeru, čp. 559 je v tomto směru na pravé straně). Tato šedovlasá dáma (kdysi s kaštanovými vlasy) upoutávala na sebe pozornost širokým kloboukem, liškou kolem krku a hůlčičkou. 2/ Tak mi ji roku 1992 ještě popsal p. Jan Schicker (nar. 1918 v Dolním Babákově), příslušník rodiny, jež dříve sloužívala rodině Balthasarů jako lesníci, zahradníci či komorníci. Byla vdovou po „polním maršálku“ Balthasarovi a ač s ním měla syna Hanse, v pokročilém věku již byla jako stará dáma spíše na děti alergická. Zřejmě se jí smály, protože pro ně byla doslova „zjevením“ z 19. století. Sama prý pocházela z rodiny…


Jemnost maskovaná tvrdostí perníku

obrázek k článku

Velkou zásluhu na tom, že se šedesátým létům minulého století dodnes říká zlatá, měly nejen rozhlas a televize, ale také sešitový měsíčník určený především členům malých divadelních scén, které vznikaly v té době po celé republice jako houby po dešti. Vydávalo jej od roku 1963 ministerstvo školství a kultury v nakladatelství Orbis. Vznik i existenci časopisu s výmluvným názvem Repertoár malé scény vyvolala skutečně potřeba pomáhat amatérským i profesionálním divadlům malých forem při vytváření repertoáru. Přinášel divadelní i prozaické texty, pásma poezie, písně včetně notových záznamů, náměty na krátké skeče, pantomimické scénáře, slovem i obrazem informoval podrobně o nových inscenacích významných souborů, jako byla nejen pražská divadélka Semafor, Rokoko, Na Zábradlí či Paravan, ale i nové nekonvenční mimopražské stánky…


Hříšní lidé města Pardubic - XXIII. část

obrázek k článku

Rok 1933, pokračování Odsouzeníhodný čin! Novostavba Capouškova hostince v Pardubičkách v kolonii byla poškozena několikrát neznámým vandalem, který na čistou zdi s imitací mramoru hodil láhev s černou barvou. Způsobil tím značnou škodu, neboť část zdi muselo být vysekáno a znovu upraveno. „Je to několikátý trestuhodný čin, který byl na této novostavbě spáchán. Bylo by dobře, kdyby pachatel byl vypátrán a příkladně potrestán.“ Žebroty v Pardubicích ubývá. „V podzimních a zimních měsících bývá žebrota v Pardubicích velmi rozšířena. S příchodem jara ji rychle ubývá. Nyní již tu nepřejde ani polovina žebráků, jako v minulých měsících.“


Dočasný most před Zelenou bránou

obrázek k článku

Poměrně známou skutečností v Pardubicích je, že v místech, kudy dnes prochází přes náměstí Republiky silniční průtah městem, tekla v minulosti řeka. Původně zde protékalo jedno z ramen Chrudimky, po příchodu Pernštejnů do Pardubic zde od přelomu 15. a 16. století protékal tok tzv. Městské řeky. Voda před Zelenou bránou tekla až do počátku roku 1910. Zelená brána tvořila od počátku 16. století hlavní vstup do města a proto zde vodní tok překonával most. Nejprve to býval most padací jako součást opevnění města, v pozdějších dobách to byly již stálé dřevěné mosty. Ten poslední pocházel z roku 1886 a byl již kovový. Sloužil jako spojnice mezi Zeleným předměstím a Starým městem až do roku 1910. Unikátní jsou však fotografie již zasypaného koryta Městské řeky, přes které již vedla silnice, a opodál stál již zmiňovaný most z roku…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem