Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 3-4 / 2016

PLUKOVNÍK LADISLAV LEHAR Odešel jeden z posledních účastníků boje na Středním východě.

obrázek k článku

S opožděním podávám tuto zprávu, že dne 1.října 2015 zemřel ve věku 95 let pan Ladislav LEHAR, bývalý zaměstnanec Výzkumného ústavu organických syntéz v Pardubicích ? Rybitví. Jeho život nebyl jednoduchý a pro napsání těchto vzpomínek jsem zašel za jeho synem Jiřím Leharem, který žije v Pardubicích. Ladislav Lehar se narodil 25.7.1920 v Rovensku okres Záhřeb. Mluvil pěknou moravštinou. Jeho rodiště v roce 1938 bylo zabráno ve prospěch Sudet. Situace pro Československo se stala velmi špatnou a mladá generace správně reagovala. Začala odcházet do zahraničí v pevné víře, že naši svobodu získáme zpět jen vojenským způsobem. Ladislav Lehar s několika spolužáky z gymnázia přešel hranice do Polska, dále doplul přes Černé moře do Turecka a dál se dostal až do Palestiny, kde se pod vedením důstojníka Klapálka začala tvořit československá…


FILATELIE

obrázek k článku

Potvrzení příjmu zásilkySeržant Václav Procházka sloužil u 311. Čs. bombardovací perutě. Narodil se v Chrudimi a žil v Pardubicích. Psalo se o něm i na těchto stránkách. Za války se dostal do německého zajetí. Tam dostával balíčky Červeného kříže, ale i jiné. V nich bývaly přiloženy lístky pro potvrzení příjmu. Ukázka to dokazuje, ale každopádně nebyla odeslána. STALAGLUFT I bylo označení zajateckého tábora pro letce. Uvedený tábor č.1 se nalézal v městě Barth na břehu Baltického moře. Rukopisně napsané PW/BR/23 mj. určuje, že šlo o válečného zajatce Barth. Jde o pozoruhodnou písemnost z války.


OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XX.

obrázek k článku

Do roku 1920 RAINBERG Alois Alois Rainberg založil v roce 1893 továrnu na výrobu železných konstrukcí. Byl spolumajitelem strojírny Rainberg & Novák ve Vysokém Mýtě, po smrti společníka Václava Nováka v roce 1918 se stal jediným jejím majitelem. Osobní data A. Rainberga neznám, vím jen, že měl syna Josefa narozeného v roce 1894. Alois Rainberg se v roce 1911, ale patrně až nějaký čas po ustavující valné hromadě, stal činným členem Aviatického družstva v Pardubicích. Patrně v roce 1912 však z Družstva vystoupil. V květnu 1914 Ing. Kašpar učinil u firmy Rainberg dotaz na cenu drátěných sítí do oken, které měly zabránit rozbíjení oken výrostky. Družstvo se s firmou dohodlo a ta, patrně v červnu 1914, zakrytí oken sítěmi provedla. K dalšímu kontaktu firmy Rainberg a Aviatického družstva již patrně nedošlo. REBENSTEIGER z…


OPERNÍ PŘEDSTAVENÍ KONZERVATOŘE PARDUBICE

obrázek k článku

Ve školním roce 1978/79 jsem byl po řadě osobních i politických peripetií přijat (zprvu externě) jako profesor odborných předmětů na pěvecké oddělení Konzervatoře Pardubice. Kromě předmětů jako Fonetika, Dějiny divadla, Základy režie (a později dokonce pro celé páté a šesté ročníky i Pedagogika a Psychologie) jsme měl také vyučovat Základům herectví a ve vyšších ročnících i Opernímu herectví. Jenže na Konzervatoř přicházeli adepti pěveckého umění obvykle s minimální předchozí hereckou průpravou a pro mnohé z nich bylo téměř nepřekonatelnou překážkou zpívat jinak než ve statickém postoji u piána, o nějakém pokusu alespoň o minimální hereckou akci ani nemluvě.


LAUTNEROVSKÁ TRADICE V PARDUBICÍCH STÁLE ŽIVÁ

obrázek k článku

Vyslovím-li v Pardubicích Lautnerové, naskočí hned místním znalcům hudebního života jména Vojtěch a Jaroslav (otec a syn), ale např. i pokračovatelé Lautnerovské tradice ? varhaník Vlastimil Bičík a zpěvačka JK Bandu Zuzana Grohová. I. VOJTĚCH LAUTNER (1871-1936) Známý kapelník a ředitel pardubické hudební školy se narodil 19.prosince 1871 ve Skočicích na Plzeňsku v rodině zedníka Josefa Lautnera, jenž sám řídil také venkovskou kapelu. Zde tedy získal malý Vojta základy svého budoucího hudebního vzdělání. Odborné vědomosti pak získal na vojenské hudební akademii a na konzervatoři ve Vídni (housle, trubka) a v Innsbrucku (klavír, skladba). Tato jeho hudební výchova spadá do let 1889-1893. V letech 1897-1902 pak působil jako oblíbený kapelník hornické hudby v Kutné Hoře, odkud pocházela jeho manželka Marie, rozená…


TAKÉ PARDUBICKÉ LYŽOVÁNÍ SLAVÍ

obrázek k článku

Dokončení Krakonošova poháru v bězích, který pořádá lyžařský oddíl Rudé hvězdy v Horní Malé Úpě, se ve všech kategoriích zúčastňuje každoročně kolem 900 běžců. Také v březnových ?70km po hřebenech Krkonoš? je závod mezi pardubickými sportovci všech odvětví velice oblíbený. Kromě specialistů potkáme na trati vodáky, veslaře, atlety, orientační běžce a další nadšence. Soutěží desetičlenné hlídky mužů, pětičlenné žen. Čas se měří poslednímu z hlídky, nezřídka vidíme, že vysíleného borce táhnou další na provaze. V roce 1985 však se ?sedmdesátka? nejela, protože ministerstvo kultury nepovolilo závod na tradiční trati. Tradiční přejezdy vysokoškoláků na Duklu organizuje doc. ing. Karel Vytřas, který je svým studentům vlastní účastí vzorem. Výkonnostním vrcholem pardubického sjezdového lyžování je 13. místo Lenky Vlčkové na…


ŠKOLSTVÍ A ŠKOLA V ROHOVÁDOVĚ BĚLÉ

obrázek k článku

Podklady byly čerpány z kroniky obce ? díl I. Zápis do kroniky učinil řídící místní školy Josef Šícha v roce 1936. Protože místní zápisy, chované v Bělé na faře roku 1751 při velkém požáru obce shořely, máme o stavu školství před tímto datem málo zpráv. Prvotní školy byly při farních chrámech. A zde pravděpodobně ti, kteří chtěli školu navštěvovati, museli docházeti do Bohdanče. V roce 1603 je ovšem uvedeno, že škola v Bohdanči je bídná štace. Za válek husitských školství pokleslo, leč vzdělání lidu v Písmě bylo velké a v kraji našem, kde bylo později hodně Českých Bratří, značné, takže tehdy dovedla větší část lidu číst a psát. To by odpovídalo tomu, že zde před válkami a snad i po nich škola byla. Zhoubná válka třicetiletá podlomila u nás nejen blahobyt hmotný, ale také duševní rozvoj národa a zastavila jeho nejdůležitější…


ČTENÁŘSKO-ZÁBAVNÍ SPOLEK HÁLEK V DAŠICÍCH (1882-1934)

obrázek k článku

I.část Ve druhé polovině 19.století se v nebývalé míře rozvíjela spolková činnost. Publikace 550 let města Dašic uvádí následující spolky: divadelních ochotníků, Hálek, muzikální spolek Mužská hudba, tělovýchovnou jednotu Sokol, Řemeslnickou besedu, Místní odbor ústřední matice školské a Okrašlovací spolek. Pamětní kniha Čtenářského zábavního spolku Hálek v Dašicích píše pouze o hasičích. O Čtenářské besedě ( pro pěstování vzdělanosti, vlastenectví a zábavy) uvádí, že zanikla ?pro nedostatek vytrvalosti a z příčin jakési netečnosti a nevšímavosti pokroku?? Situace se však změnila přistěhováním sládka Josefa Krafty. Ten se postupně spřátelil s řadou Dašických. Scházeli se, diskutovali o literatuře a politice a brzy vykrystalizovala myšlenka na vytvoření spolku. K iniciátorům náleželi již jmenovaný Josef Krafta, Čeněk Novotný, učitelé…


VYLOUPENÍ LEJHANCOVA KLENOTNICTVÍ V ROCE 1939

obrázek k článku

(O události, která vzrušila pardubickou veřejnost) Firma Čeněk Lejhanec je bezesporu firemní stálice Pardubic. O firmě bylo již v pardubickém tisku nejednou psáno obecně i podrobněji. Její jméno se objevilo i na stránkách ZKPP. Autor se kdysi sám zabýval její průmyslovou (firemní) signistikou na stránkách ZKPP. O jménu Lejhanec se zmiňuji i Jaroslav Hašek ve svém světoznámém románu o Švejkovi. V červnu pohnutého roku 1939 došlo k vyloupení Lejhancova klenotnictví. Tehdejší pardubický regionální tisk přinesl několik informací, které dále doplňoval a později i pardubickou veřejnost seznámil s dopadenými zločinci. Nejvíce o události informovalo České Večerní slovo ve své pravidelné rubrice ?Východočeské Večerní České slovo?, objevující se na poslední stránce novin. Autor se ?přenesl? do roku 1939 a byl pilným čtenářem informací, které…


PŘELOUČSKÁ FILHARMONIE - Sonda do kulturního života města Přelouče v první polovině 20.století

obrázek k článku

Předkládaný příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s jedním z mnoha kulturních spolků, které působily v první polovině 20.století ve východočeském městě Přelouči. Jedná se o hudební spolek Přeloučská Filharmonie (popř. Filharmonie Přelouč). Činnost tohoto spolku poměrně výrazně ovlivnila kulturní atmosféra první republiky a především pak doby německé okupace v tomto malém městě a přispěla k duševnímu rozvoji přeloučských obyvatel. Tomuto tématu nebyla dosud věnována větší pozornost ? v podstatě lze nalézt jen stručné zmínky v Dějinách města Přelouče. 1/ Autoři zde uvádí (na základě informací z městské kroniky), že Přeloučská Filharmonie vznikla v roce 1927 přejmenováním Hudebního kroužku, což není zcela přesné. Ve skutečnosti vedle sebe více jak deset let existovaly dva konkurenční orchestry. Cílem práce je ozřejmit více tuto…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem