Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 3-4 / 1997

NEJKRATŠÍ VYJÍŽĎKA

obrázek k článku

Příjemný podzimní a teplý den: frekventanti vyššího jezdeckého kursu vyjeli za svým instruktorem, kpt. Poplerem, na honební jízdu. Zadem z kasáren na louku podél levého břehu Labe a hned v rozvinutém šiku cvalem. Až k oné pověstné smrduté strouze, která z lihovaru odváděla výpalky spolu se splašky do řeky. Nájezd přes ten příkop-skok... Téměř všichni přes onu neobvyklou překážku se dostali, která budila odpor i u koní. Jen někteří znovu najížděli odpudivou, tmavou, líně se vlekoucí stoku v travnatém příkopě, vroubeném vrbami. Kdo se však vůbec neměl ke skoku, byl kůň Holub všem známý svým odporem k vodním a vůbec ke všem příkopům, třebaže to byl jinak velmi způsobilý a vzhledný kůň hanoverského původu. Proto ani tady se nepodařil skok poručíku Vieweghovi, třebaže to byl zdatný a odvážný jezdec. Namáhal se, seč byl, pobízel koně, bil, ba…


BAREVNÁ SGRAFITA

obrázek k článku

Základní škola - Gorkého ul. č.p. 867 - Pardubice Budova této školy má svou historii. Byla postavena roku 1911 podle plánů arch. prof. Skřivánka. Postupně se rozšířila v roce 1932 o přístavbu do Gorkého ulice a roku 1946 do ulice Čéškový. Když jsem prováděl fotodokumentaci „Domovní znamení, reliéfy a plastiky na pardubických domech", zaujala mě barevná sgrafita některých významných osobností našich dějin, umístěných na fasádě této budovy mezi 1. a 2. patrem. Zajistil jsem jejich specielní vyfotografování, podle kterého se daly již pomocí dokumentace určit jednotlivé osobnosti. V rámci adaptace budovy v roce 1993 bylo nutno opravit také poškozená sgrafita. Ředitelství školy za účelem umožnění této práce restaurátorovi, provádělo dotazy na různá renomovaná pracoviště ohledně definování jednotlivých postav, ale bezvýsledně. Nad vchodem…


IMG. MIRKO JANEČEK SEDMDESÁTNÍKEM

obrázek k článku

Upřímně řečeno, dost těžko se mi o tom píše... jako „že je to k.nevíře, už sedmdesát a jak mladě vypadá."- když jsem jeho spolužák, stejného ročníku a sedmdesát bude letos všem z naší třídy. Navíc gratulovat mu dnes ani nemá moc smysl, když narozeniny měl 21. ledna a naše Zprávy vyjdou o čtvrt roku později. Nicméně Mirko Janeček je nesporně člověk, který stojí za to, abychom si na něho vzpomněli, alespoň u příležitosti jeho významného životního jubilea. I když jsou to věci všeobecně známé, tak pro těch pár čtenářů Zpráv, kteří by to snad nevěděli, zopakuji stručně kus jeho „životaběhu". Je to Pardubák tělem i duší, ale pozor, nenarodil se tady, jak občas čteme, ale v Bratislavě, a to 21. 1. 1927. Ovšem od svých dvou let žil s rodiči v Pardubicích, kde chodil do školy a maturoval na reálném gymnáziu v roce 1946. O dva roky později za…


Pardubičtí lékaři

obrázek k článku

Karel Pikl bezesporu vhodně předal redakci ZKPP k reprodukci seznam lékařů a zvěrolékařů v Pardubicích z doby před více jak 60 lety. Podobné seznamy byly v různých ročenkách lékařských spolků a dokonce jednu vlastním z roku 1888. Protože jsem pracoval bezmála čtvrt století v nemocnici, snažil jsem se zachytit a sepsat co možná to nejzajímavější a doložit snímky, výstřižky z tisku apod. Záležitost měla jednu vadu. Stránky se neplnily chronologicky nebo podle nějakého systému, nýbrž narůstaly podle toho, co jsem získal a sehnal. Proto nebude obtížné se k řadě jmen ze seznamu vyjádřit a buďz článků, vyprávěním pamětníků nebo dokonce i z mých osobních setkání něco povědět. MUDr. Josef Bartoň (* 25. 8. 1899 Mora-šice u Chrudimě). Právě o něm bylo ve Zprávách KPP hodně publikováno. Zapsal se do historie našeho odboje jako statečný…


Pomník Jana Žižky ve Svítkově

obrázek k článku

Nedávno byl na půdě domu čís. 153 ve Svítkově objeven překrásný velký plakát o rozm. 2 x 0,8 m. Je psán stylovým písmem a zval na „SLAVNOST PAMÁTKY ŽIŽKOVY" Na den 24. srpna 1924 o 13. hod. české, jež jest v starodávné vsi Svítkově nedaleko bran Pardubic. Slavnost se konal u příležitosti pětistého výročí úmrtí tohoto významného velikána našich dějin. Program této slavnosti byl velmi obsáhlý, pestrý a zajímavý. Průvod účastníků různých korporací vyšel od Zelené brány a za zvuků trubačského sboru „Sokola" a vojenské hudby slavného pluku čís. 36 z Mladé Boleslavi prošel Pardubicemi a skončil u Žižkova pomníku ve Svítkově, kde probíhaly celé oslavy. Pomník byl postaven na poli u silnice vedoucí do Popkovic r. 1889. Byl opraven a právě při této příležitosti výročí slavnostně odhalen. Roku 1969 byl přemístěn do parku proti zdrav,…


JIŘÍ POTŮČEK – TOLAR

obrázek k článku

Pod tímto titulem píše v dvojčísle 9-10 Zpráv KPP na str. 259 Miloslav Huňáček o třech pamětních deskách, připomínajících parašutistu Jiřího Potůčka -Tolara. V článku přináší jednak fotografii desky na domě ve Vranově na Plzeňsku, kde Potůček žil, za druhé fotografii a opis textu původní desky na pomníku v lesíku u Trnové a konečně grafické provedení desky současné na tomto pomníku. K trnovským deskám uvádí, že se mu nepodařilo zjistit, zda byla původní deska zničena vandaly nebo zda byla záměrně odstraněna, ani kdy byla na pomník osazena deska současná. Já jsem pomník u Trnové a desku na něm fotografoval několikrát. Nejstarší snímek mám ze října 1982. Po vyjití článku M. Huňáčka jsem desku na snímku porovnal se současnou deskou na pomníku. Obě desky jsou totožné. Znamená to, že původní deska musela být odstraněna nebo zničena před…


APELDOORN

obrázek k článku

Apeldoorn, město s přibližně 150 000 obyvateli, leží v provincii Gelderland, asi 30 km severně od Arnhemu, hlavního města provincie. Co se týče plochy, na které se město rozprostírá , patří Apeldoorn k největším městům Holandska. Jeho obvod činí 99 km a tím je město dokonce větší než Amsterdam a Haag dohromady. Protože se nachází na poměrně velké ploše, nemusejí se jeho obyvatelé tísnit v mnoha vysokopodlažních domech a bydlí většinou v rodinných domcích. Charakter Apeldoornu není velkoměstský, město samo se vyvinulo v centru kraje kdysi převážně a nyní stále hodně zemědělského. Jeho vlastní obyvatelé prohlašují, že „Apeldoorn je největší vesnice světa". S velikostí území, na kterém se město rozprostírá, souvisí i množství krásných parků a městské zeleně. Ne nadarmo se Apeldoornu říká „město v zeleni". Také okolí města skýtá hodně…


Prof. dr. Demiro Marchi, Jeden z plejády pardubických čestných občanů

obrázek k článku

Věřím, že se mnou budete souhlasit, že tvůrci regulí pro udělování čestných občanství měli dříve a mají i v současnosti na mysli rozhodně jiná kritéria než prostě udělit tento čestný titul někomu jenom proto, že je např. vedoucím delegace družebního města. V Pardubicích k takovému nepochopení došlo v šedesátých letech dvakrát - městští zastupitelé udělili tehdy čestné občanství města jako reprezentantům družebních měst panu prof. dr. Demiro Marchimu, bývalému starostovi italského města Rosig-nano Marittimo1), a panu Gunnaru Nilssonovi, bývalému starostovi švédského města Skelleftea 2). Pánové přijeli, navázali družební styky, dostali čestné občanství, odjeli a od té doby jsme o nich (kromě několika heslovitých informací) 3) neslyšeli. Avšak buď jak buď-jsou to čestní občané našeho města. Pokusil jsem se proto pátrat po jejich životních…


Památné stromy na Pardubicku

obrázek k článku

Staré stromy jsou svědky času, živé organismy, které přežívají z dob pro nás lidi dávno minulých. Pamatují přírodu, která vypadala jinak než dnes, kdy se kolem pohybovala jiná zvířata a složení vody i vzduchu bylo odlišné. Stromy se dožívají různého stáří. Krátkověké dřeviny, jako je bříza nebo topol, se dožívají kolem 100 let a poté postupně odumírají. Dlouhověké dřeviny, mezi něž patří duby, buky nebo lípy, se mohou za příznivých okolností dožít až několik set let a stát se tak významnými svědky naší minulosti. Staré mohutné stromy byly již od pradávna středem pozornosti a od pohanských dob byly uctívány a chráněny. Později sloužily jako orientační body na zemských stezkách a označovaly hranice pozemků a lesních částí. Od dvacátého století se ujala ochrana stromů zajišťovaná různými zákony. Tomu předcházelo vyhledávání a…


Vybrané kapitoly z kroniky pardubického Filmového klubu - 2. část

obrázek k článku

Muži v pozadí promítací techniky Filmová studia, podílející se na výrobě filmů, filmové laboratoře, zabývající se zpracováváním filmových materiálů, kopírováním filmů a výrobou distribučních kopií a programové fondy filmových kopií, obhospodařující distribuční kopie by se staly zbytečnými, kdyby nebylo kin, případně jiných druhů filmového promítání. Lze tedy konstatovat, že konečným výsledkem úsilí velkého a početného štábu různých tvůrčích, technických i ekonomických pracovníků v oblasti filmu je působení filmového díla jako celku. Jeho maximálně působícího účinku lze dosáhnout pouze pečlivým zacházením s filmovou kopií při manipulaci a pečlivou údržbou promítacího zařízení, které dovoluje při promítání vytvořit kvalitní optický obraz a věrný, srozumitelný reprodukovaný zvuk. Nelze říci, že moderní zařízení, kterým je kino…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem