Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zprávy 5-6 / 2000
Železniční vojsko v Pardubicích
I když byla tato armádní složka zrušena v 90. letech 20. století, přece se výrazně zapsala do historie Pardubic. Kupodivu je ve Vojenském historickém archivu v Praze - Karlíně uchováno dostatek dobových dokladů včetně rozkazů přímo z dob vzniku čs. železničního pluku 1 v Pardubicích.1)
Jiljí Vratislav Jahn a Bedřich Smetana Z hudební historie Pardubic
Nejen Smetanovy opery, tvorba symfonická a komorní, ale také jeho skladby sborové mají v české hudbě význam zakladatelský. I v době předsmetanovské bylo v české hudbě již mnoho skladatelů sborů na české texty. Byly to zejména čtverozpěvy premostráta Jana Pavla Martinovského, právníka Eugena Leopolda Měchury, švagra Palackého, Josefa Vorla (autora zdařilé písně Nad Berounkou pod Tetínem aj.), profesora varhanické školy Josefa Leopolda Zvonaře, Františka Škroupa, učitelského synka z Osic a dalších, jež sehrály zcela pochopitelně velmi významnou roli v celém procesu obrozenského hnutí a úsilí v oblasti českého kulturního života.
K OSUDŮM HUSOVA POMNÍKU V PARDUBICÍCH
V roce 1915 - v roce 500. výročí upálení M. Jana Husa v Kostnici - měl být v Pardubicích odhalen jeho pomník. Pro jeho postavení byl vytvořen spolek, u nějž však zatím neznáme datum jeho vzniku ani se nám nezachovala jeho agenda.1) Víme jen, že duší spolku a pravděpodobně i ideovým otcem myšlenky byl pokrokářský novinář Alois Hajn (1870 - 1953).2) V předsednictví spolku se vystřídali starostové města Františka Kuchynka a ing. Josef Prokop.
Slavnostní večer Spolku lékařů v Pardubicích
Před časem padl v redakční radě názor, že by se do Zpráv měly dostat i nějaké aktuality. Tato forma článků ve dvouměsíčníku je sice sporná, ale navzdory všemu se o to pokusím.
20 LET REDAKTOREM OSVĚTY LIDU V PARDUBICÍCH
Zdá se mi, že hořejší větou dr. Novák správně a případně vystihl povahu mého působení a význam ?Osvěty lidu? na českém východě a severovýchodě. Od počátku své dráhy novinářské chápal jsem své povolání jako učitelskou a vychovatelskou službu, konanou v zájmu veřejnosti. Tisk jest informátorem, rádcem a vůdcem dospělých, má vskutku vysoké, ideální poslání a ovšem i velikou odpovědnost. Cíl, který jsem si vytkl krejcarovými časopisy Lidem a Ruchem a potom Osvětou lidu, byl: pracovati k duševnímu a mravnímu povznesení českého lidu, naučiti ho, aby dělal podle Havlíčka politiku rozumnou a poctivou a spoléhal především na sebe, svou sílu hospodářskou a váhu kulturní, slovem, abychom všestranným rozmachem a dobrou organisací všech sil a sileček živého národa spěli k svobodě a samostatnosti politické. Přesídlením ?Osvěty lidu? z Hradce do…