Zprávy 5-6 / 2002

Rok 1931 - rok velké aktivity NOF Rok 1931 byl pro Národní obec fašistickou v Pardubicích rokem velké aktivity. Hned zjara, v březnu, svolala veřejné schůze: v Přelouči 14. 3. v Občanské záložně a 15. 3. v Podůlšanech v hostinci U Horáčků (obě proběhly za osobní účasti Vůdce Gajdy, v Podůlšanech se sešlo 200 lidí), 15. 3. se v Holicích U Konrádů sešlo dokonce 600 lidí, ale nedostavili se svolavatelé, 17. 3. v hostinci U Kučerů v Rosicích n. L. se sešlo 80 lidí, aby si poslechli soudce V. Vážného a jeho švagra MUDr. Františka Novotného z Chrudimi.

Čtenáři našich Zpráv už vědí, že s ohledem na dlouhé výrobní lhůty není náš klubový časopis schopen včas reagovat na některé aktuální události. A tak k těm, které za to opravdu stojí, se občas vracíme alespoň dodatečně. K takovým událostem patřilo i slavnostní otevření stálé expozice sbírky starých pohlednic Východočeského muzea v Pardubicích o druhém prosincovém víkendu loňského roku.

Živelné pohromy začneme zmínkou o ?abnormální povětrnosti? v roce 1917 a velkých mrazech, kdy v únoru (9. 2.) klesla teplota až na ?26°C. I další měsíce, březen a duben byly velmi studené a ještě o velikonocích ležel na polích a lukách sníh. Krátce poté po velikonocích a dlouhodobých lijácích stouplo Labe a způsobilo povodeň, ?jakou nikdo od 50. let minulého století nepamatuje.?

? Dvacátého října (1941 ? pozn. ? F.D.) letělo devět strojů 311. perutě na Brémy. ?Šest osádek bombardovalo přístavní město, další tři svrhly pumy z různých důvodů na jiné cíle. Wellington E ? 1046 s osádkou rtm. V. Procházky za nepříznivého počasí zabloudil a údajně napadl Essen. Tam dostal stroj zásah a osádka byla nucena ?sednout na vodu? poblíž holandského pobřeží. Zachránil je motorový člun. Nad ním však vlála vlajka s hákovým křížem a tak všech šest mužů padlo do německého zajetí?1) E. Čejka: Československý odboj na Západě 1939 ? 1945, Praha 1997

I. Slovo úvodem Kunětická hora je symbolem celého pardubického regionu, místem dalekých rozhledů, rozkvetlých třešní? Ale mohla být i místem zápolení skokanů na lyžích. Chybělo jen málo, aby se realizoval sen pardubických lyžařů-skokanů o stavbě skokanského můstku v této lokalitě. Tímto článkem bych chtěl čtenáře ZKPP seznámit s touto velice zajímavou a doposud málo známou epizodou z dějin Kunětické hory1).

Rok 1848 byl rokem velkých nadějí i zklamání. Národ byl nespokojený s dosavadní vnitřní politickou monarchie, a proto příslib ústavy císařem Ferdinandem V. a propuštění nenáviděného Metternicha vzbudily velké naděje a očekávání. Rakousko mělo být přebudováno v ústavní stát, v němž by všechny národy měly stejná práva. Ozývaly se i hlasy doporučující federalistickou ústavu. V Praze to začalo již 11. 3. shromážděním občanstva ve Svatováclavských lázních na Zderaze a zvolením Národního výboru, který byl pak pověřen vypracováním petice císaři. Odpověď přišla vzhledem k začínajícím nepokojům v Praze až na druhou petici, ale ne zcela uspokojila. Napětí v Praze pokračovalo. Do toho přišel i dopis Frant. Palackého, kterým Národní výbor odmítl účast na volbách do říšského sněmu ve Frankfurtu. Proti volbám se ozvaly i Sezemice, jak o tom svědčí…

Úvod Jedna z nejhodnotnějších novorenesančních architektur na území města, s bohatou reliéfní a sochařskou výzdobou. Její význam stoupá i tím, že je spojena těsnými vztahy k řadě jiných současných staveb a účastí významných osobností ? B. Dvořák, M. Baše a M. Aleš.

Vynikajícím zjevem v dějinách hudby 18. století byl virtuos, skladatel a hudební reformátor Jan V. Stamic. Vyšel z hudebního prostředí své vlasti jako vynikající houslista. Nad životními a uměleckými osudy Jana Václava Stamice je třeba se zamyslet. Vidíme, jaké ztráty utrpělo české národní umění tím, že ochuzená a porobená vlast nemohla svým vynikajícím umělcům poskytnout ani sebemenší možnost k samostatné umělecké činnosti a tak je nepřímo odkazovala na existenci v cizině.