Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 5-6 / 2007

Černí baroni v Pardubicích před padesáti lety

obrázek k článku

Vojíni PTP (pomocné technické prapory), tak zvaní černí baroni, se neobvyklou měrou podíleli v letech 1950 až 1954 na výstavbě Pardubic. Níže uvedu bližší podrobnosti týkající se účasti vojínů PTP na vojenských i civilních stavbách a zvláště mladším občanům chci poskytnout vysvětlení, co útvary PTP byly a proč vznikly. Podle celostátních údajů bylo přidrženo k nuceným pracím kolem padesáti tisíc pétépáků. Prapory, pod jejichž soustředěním byli vojáci ve sledování, byly na několika místech Československé republiky. Pardubičtí měli prapor v roce 1954 ve Zdechovicích.


Tragédie atleta Rudolfa Spitze

obrázek k článku

V publikaci Východočeský sport vydané choceňským fotbalovým rozhodčím Vilémem Nezbedou ve válečném roce 1942 se ve sprintérských tabulkách objevuje jméno závodníka SK Pardubice Ruda. Protože šlo o výkony na dobu konce dvacátých let úctyhodné ( v r. 1929 100m za 11,1 , 200 m za 23,0 a 400 m za 53,0 vt.), snažil jsem se o tomto závodníkovi dozvědět více. Od již zesnulého významného organizátora a statistika pardubické atletiky Jiřího Daška jsem měl informaci, že jméno Ruda je zkráceným křestním jménem atleta židovského vyznání Rudolfa Spitze, který za protektorátu nemohl být ani ve statistice uveden pod celým svým jménem.


Živelné pohromy v obci Zdechovice

obrázek k článku

Roku 1802 lehl popelem starý ode dřeva vystavený zámek a společně s ním i č. 51, které stálo poblíž pivovaru (str. 8). Na spáleništi byl vystaven zámek nový z kamene. Při požáru vyhořela celá ves ( kromě čtyř čísel). Tehdy stála většina domů v blízkosti zámku na návsi.


Plukovník František Kaplan

obrázek k článku

Plukovník František Kaplan byl za 2. světové války příslušníkem čs. armády ve Velké Británii. Sloužil na vojenské radiové ústředně, která mj. zajišťovala kontakt s domácím odbojem. V této době mezi jeho nejbližší přátele patřil i četař Jiří Potůček. V pátek 9. června 2006 po příletu z Anglie přijel se svou paní do Pardubic, aby se u pomníku Jiřího Potůčka ? Tolara poklonil jeho památce a položil věneček z rudých květů vlčího máku. Doprovázel ho známý historik 2. světové války Jaroslav Čvančara. Pro plk. F. Kaplana to byla vůbec první návštěva na místech, kde Jiří Potůček po strastiplném útěku z Končin u Červeného Kostelce zemřel rukou protektorátního četníka. S pohnutím si vyslechl vyprávění o posledních dnech tohoto statečného příslušníka paravýsadku SILVER A, a odboji v Pardubicích.


Kapitoly z dějin českého fašismu 36. část

obrázek k článku

NOF uspořádala 15. ledna 1938 v hotelu ?Zlatá štika? schůzi (povolenou výměrem Okresního úřadu v Pardubicích z 8.1.1938 čj. R 12/3 ai 1938). Jejím svolavatelem byl Josef Bareš mladší (bytem Pardubice, Rašínova ul. ? dn. J.Palacha 1039). Předsedal T. Kolář z pražského ústředí NOF (topič, bytem Praha XIV., Rostislavova ul. 22). Řečníkem byl tajemník NOF z Prahy Rudolf Krejčí (Praha I., Dlouhá ul. 25). Ten dementoval pravdivost zpráv o t.zv. vyrovnacím řízení s gen. Gajdou. Dále řekl, že čs. fašismus osvobodí českého člověka z nadvlády marxisticko?židovského kapitalismu. Židé mají podle něj rozhodující vliv ve světové politice a ve Společnosti národů. Hovořil o 7 cílech čs. fašismu.


Vzpomínky ze života v Bohdanči

obrázek k článku

Při svém zájmu, týkajícím se starých zaniklých bohdanečských firem, jsem získal i mnoho materiálu, který se přímo k firmám a hospodářskému životu nevztahuje. Některé materiály jsou však nanejvýše zajímavé. Jedním z nich jsou i vzpomínky neznámého pamětníka v Bohdanči, které sahají až do roku 1864 a pokračují k novějším datům.Vzpomínky opsal Antonín Sekérka roku 1931. Vzpomínky jsou psány do starého školního sešitu (12 stránek). Existuje neúplný opis z mladší doby, pisatel se nepodepsal. Oba sešity jsou majetkem pana Oldřicha Heřmana, Pardubice, Bělehradská 320.


Vývoj krajiny na území mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou

obrázek k článku

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás seznámil s další částí mé diplomové práce, kterou jsem sepsal na téma Environmentální dějiny mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou od roku 1848. V minulém čísle tohoto sborníku jsem Vás ve stručnosti seznámil se současným stavem zdejší krajiny.


Po stopách Suchardových děl v Praze

obrázek k článku

Na nábřeží proti Emauzům je náměstí Palackého s pomníkem slavného historika od Stanislava Suchardy z roku 1912 (za okupace byl odstraněn, po válce obnoven a znovu postaven v roce 1950.) Na Letné ? Z Bubenče pocházel Hanuš Schwaiger (1854?1912), malíř realistických krajin a lidových postav. Dolejší náměstí, kdysi bubenečská náves, kde bydlel v domě čp. 59/6, se dnes jmenuje Schwaigrovo náměstí.Blízko tu měl ateliér sochař Stanislav Sucharda. Bylo to v ulici dnes Suchardově v čp.628/8. V sousedství tohoto domu si Sucharda postavil nový dům podle návrhu architekta Jana Kotěry (1871?1923), a původní dům se stal domovem Suchardova bratra Vojtěcha, sochaře a řezbáře a jeho sestry Anny. V roce 1906 se k nim přistěhovala spřízněná rodina kladenského profesora Aloise Boudy se synkem Cyrilem, pozdějším malířem, grafikem a ilustrátorem. 1)


Po stopách uměleckých odkazů Stanislava Suchardy

obrázek k článku

Bohdaneč ? hrobka Gočárových rodičů na hřbitově z r. 1904 od J. Gočára a Stanislava Suchardy Čáslav ? Farní kostel sv. Petra a Pavla (Kostelní náměstí). Kostel byl regotizován podle projektu Kamila Hilberta v letech 1908?11. Západní goticko?renesanční portál z r. 1537 byl doplněn reliéfem od Stanislava Suchardy.



O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem