Zprávy 5-6 / 2011

I. Dne 15. ledna 1942 se podařilo Jiřímu Potůčkovi-Tolarovi po značném úsilí navázat oboustranné spojení mezi paravýsadkem Silver A a Vojenskou radiovou ústřednou (VRÚ) v Londýně. K vzájemnému spojení sloužila agenturní spojovací souprava Libuše, umístěná ve strojovně lomu Hluboká v Dachově. V této připomínce výročí nechce autor opakovat všeobecně známé informace, ale spíše se zaměřit na technickou a faktografickou stránku věci, která je v detailech méně známa. K termínu „Libuše“ jsou často publikována neúplná, mnohdy i zavádějící vyjádření, která vyplývají z neznalosti technických detailů. Věc je dále komplikována i zprávami o dalších, v publikacích mnohdy uváděných vysílačkách (zde je termín vysílačka použit správně, protože odbojáři stavěli vždy pouze vysílací stanice) v Pardubicích a v Bohdašíně (uváděn je někdy MUDr.…

„Slovo „Zámeček“ ve spojení s Pardubicemi a heydrichiádou vešlo do vědomí lidí jako zlověstné označení místa, na kterém vyvrcholilo nacistické běsnění. (Dr. Karel Jičínský: „Zámeček“, 1972) Příslušníky praporu policejního pluku z Kolína – tzv. Schutzpolizei či krátce Schupo – zde bylo v roce 1942 v prostoru cvičné střelnice zřízeno popraviště. Od 3. června do 9. července zde bylo popraveno 194 obětí. Většinou z Pardubic a okolí, ale také většina obyvatel Ležáků. Letos v červnu tomu bude 69 let! Připomeňme si toto místo a tuto tragédii alespoň několika fotografiemi.

V minulém díle jsme si představili, jak vznikla myšlenka na pořádání Výstavy tělesné výchovy a sportu Republiky Československé v roce 1931. Nyní se Vám budu snažit přiblížit, jak celý výstavní areál vypadal. Velkou výhodou výstaviště byla především skutečnost, že celý areál byl situován přímo do středu města. Hlavní vstup na výstaviště tak vznikl v prostoru dnešního náměstí Republiky na úrovni spojnice dnešní budovy potravinářské školy a kostela sv. Bartoloměje. Zde byly pro vstup a kontrolu počtu příchozích poprvé využity turnikety. Zajímavostí bylo, že poměrně dlouho nebylo jasné, kde bude vstupní brána postavena: „Někteří chtí bránu v těch místech, kde je z dřevěných trámů naznačena a v téže velikosti. Jiní pak chtí, aby brána byla posunuta zpět do náměstí, asi do poloviny budovy musejní. Nesprávnější názor však bude té…

Rok 1932, pokračování Řidič v noci nalezl smrt v troskách svého vozu! V neděli 5. 6. jel od Heřmanova Městce k Pardubicím řidič V. Jirásek, zaměstnaný u Ing. Krause v Pardubicích. Na silnici mezi obcemi Čepí a Popkovicemi sjelo náhle auto do příkopu, „kde bylo úplně roztříštěno a v jeho troskách nalezl šofér smrt.“ Byl zde nalezen ráno cyklistou, který jel k Heřmanovu Městci. Ten upozornil na nehodu majitele autodopravy J. Hovorku. Ten dovezl V. Jiráska do pardubické nemocnice. Bylo však pozdě. V. Jirásek podlehl svým zraněním již při nehodě. Ve Východočeském Republikánu se na počátku 30. let objevovaly v rubrikách „Pardubicko“ „nenápadné“ texty o „postupu prostituce.“ Většina článků se shodovala v tom, že se prostituce v Pardubicích „všemožně rozmáhá“. Tak o prostituci psal i článek z poloviny června r. 1932 „Domácí a cizí…

Pardubicko může být hrdé na mnoho statečných občanů, kteří bojovali za naši svobodu a neváhali za ni položit i svůj život. První odboj se odehrál hlavně v našich legiích na východě v Rusku a na západě ve Francii. U Bachmače na Ukrajině došlo v březnu 1918 k důležitému vojenskému střetnutí v němž armáda Čechoslováků – tehdy ještě neexistujícího státu – bojovala samostatně a úspěšně proti několikanásobné přesile německé armády. Československé vojsko mělo při obraně Bachmače celkem 45 padlých a na německé straně bylo odhadem kolem 300 padlých a další stovky raněných. Úspěšná obrana oblasti Bachmače bylo československým vítězstvím, neboť se podařilo ubránit evakuaci československého vojska z Ukrajiny a v pořádku provést stažení československého celého armádního sboru směrem na Vladivostok. Za první republiky byla v roce 1938 vydána…

V souvislosti s úmyslem Útvaru hlavního architekta MmP přesunout od vstupu do Tyršových sadů sochu Rudoarmějce od J. Malejovského a s diskusí, jež o tom proběhla v místním tisku na přelomu prosince 2010 a ledna 2011, bude užitečné připomenout, jak prostor dnešního náměstí Republiky zneužily oba velké totalitní režimy 20. století jako svá „kultovní místa“. Původně Smetanovo náměstí vzniklo roku 1913. Dnešní dispozice pro ně vznikly zasypáním t.zv. Městské řeky (foto 1) v letech 1910 – 1911. Za první světové války (v letech 1914 – 1917) byla podle návrhu pardubického rodáka F. Roitha postavena budova Městské spořitelny. Po vzniku samostatné ČSR bylo na úpravu Smetanova náměstí vyhlášeno několik architektonických soutěží. Jejich výsledkem byla roku 1924 zahájená výstavba Anglo-čs. banky podle projektu J. Gočára a stavba…