Zprávy 5-6 / 2013

Východočeské divadlo se zármutkem oznamuje, že v sobotu 5. ledna 2013 po krátké těžké nemoci zemřel dlouholetý člen uměleckého souboru divadla, pan Petr Hübner. Patřil pětatřicet let k oporám souboru Východočeského divadla Pardubice, s kterým spojil celou svou úspěšnou hereckou kariéru. Narodil se v roce 1946 a hned po ukončení studií na brněnské JAMU nastoupil v sezóně 1969–70 do pardubického angažmá, v němž setrval až do roku 2004. Z bezpočtu rolí, které ve Východočeském divadle odehrál, připomeňme alespoň Maria v Malajském šípu (1971), vodníka Michala v Lucerně (1976), Tuzenbacha ve Třech sestrách (1978), Kiliána v Paní Marjánce, matce pluku (1978), Jacka v Charleyově tetě (1982), Francoise Villona v Baladě z hadrů (1983), Jaroslava v blázinci v prvním poschodí (1984), Gala Petera v Severu proti jihu (1987), titulní roli v…

Přelom roku nebyl pro Východočeské divadlo z hlediska jeho hereckých osobností příliš šťastným obdobím, respektive byl velmi smutný! Před Petrem Hübnerem do hereckého nebe odešla i herečka Eliška Kachyňová-Kuchařová, která zemřela 24. prosince 2012 v Lázních Letiny. Eliška Kuchařová se narodila 3. října 1928 v Pyšelích u Prahy, po válce se přihlásila na Pražskou konzervatoř, jejíž část se v roce 1947 přeměnila na AMU. Vystudovanou herečku pak angažoval legendární E. F. Burian ve svém divadle.

Ve věku 83 let zemřel Miloslav Kment, který se svými čtivými články, glosami, poznámkami a jinými žánry nesmazatelně zapsal do obsahové tvorby Týdeníku Pernštejn. Miloslav Kment, holický patriot, byl také iniciátorem výstavby zdejšího kulturního domu, jeho prvním ředitelem a autorem řady publikací nejen o Holicích a jejich okolí. Rodinní příslušníci a veřejnost se naposledy s Miloslavem Kmentem rozloučili v sobotu 2. února ve velkém sále Kulturního domu města Holic.

Za vzácným člověkem, kamarádem a bratrem JUDr. Miroslavem Jarouškem, „pétépákem“, který zemřel 3. února 2013 v nedožitých 89 letech. Po studiích na právnické fakultě UK Praha byl povolán v polovině listopadu 1950 do Sv. Dobrotivé a pak do dolů na Ostravsko na důl Hedvika. V roce 1953 byl propuštěn do civilu. Protože nemohl vykonávat práva, nastoupil jako Pražák na brigádu do kladenských dolů. Později nalezl uplatnění ve stavebnictví v různých profesích, jako manuelní a později jako technický pracovník. Padesátá léta, léta třídního boje a nenávisti tak poznamenala celý jeho aktivní život. V devadesátých letech byl jedním ze zakládajících členů Okresního klubu PTP–VTNP Pardubice. Po téměř třiadvacetileté spolupráci ve Svazu PTP–VTNP, Okresního klubu Pardubice, jako člen a místopředseda výboru získal přízeň městských…

Ve čtvrtek 21. února se příznivci fotbalu naposled rozloučili se Zdeňkem Zikánem (10. 11. 1937 – 14. 2. 2013). S fotbalem začínal v pražském Motorletu, odkud přes Spartu přišel v roce 1957 do Dukly Pardubice, hrající I. ligu. Po jejím sestupu přešel do Spartaku Hradec, se kterým se stal mistrem ligy a hrál zde až do roku 1970. V I. lize sehrál 195 utkání a vstřelil 68 branek. V reprezentaci ČSR debutoval v r. 1958 ve vítězném utkání se SR Německo a pak vynikl na mistrovství světa ve Švédsku. Ve třech zápasech opět s Německem, Argentinou a Severním Irskem vsítil čtyři branky. Jeho reprezentační kariéru přervalo těžké zranění v přátelském utkání a také asi jeho působení mimo Prahu. Aktivně hrál Zdeněk do svých 54 let, pak působil jako trenér mládeže i A týmu v Pardubicích. V roce 2004 dostal Cenu Václava Jíry za zásluhy…

Ohromný zážitek připravil třetí únorový čtvrtek členům pražské pobočky český herec a dabér Dalimil Klapka. Je to rodák z pražského Smíchova (1933) a do našeho regionu se hlásí proto, že se oženil s přeloučskou rodačkou Stanislavou Klapkovou, rozenou Rutovou (1933). Dnes se už málo ví o jeho dědečkovi Ing. Svojmíru Mikulíkovi, který spolu s prof. Heroutem vytvořil českou těsnopisnou soustavu. Jako tříletý chlapec přednesl Dalimil v loutkovém divadle na Mrázovce básničku a potlesk, který sklidil, v něm zanechal silný dojem, takže si přál jeho opakování, a tím přilnul k divadlu.

Určitě mi dáte za pravdu, když řeknu, že se krajina, ve které žijeme, naprosto nedá srovnat s tou, ve které žili naši předkové. Člověk, co mohl, to přetvořil. Jenom nevím, jestli to bylo pokaždé k jeho prospěchu, jak se mnohdy bohorovně domníval. Co však naplat? Stav je takový, jaký je a buďme rádi, že se nám ledaskde zachovaly alespoň drobné střípky té původní přírody. Právě na taková místa vás chci upozornit. Nacházejí se na levém i pravém břehu Chrudimky v prostoru Drozdic do Nemošic. Procházka po těchto místech je pohodlná a trvá asi 2 hodiny. Místa jsou bohatá na jarní květenu. Je tudíž nejlepší výlet plánovat asi na duben. Doporučuji začít naše putování na cestě pod zahrádkářskou kolonií u Foxconnu a pokračovat po pohodlné cestě k Drozdicím. Záhy se octneme pod klenbou mohutných stromů, hlavně javorů, dubů a topolů. Po…

Letos 20. května vzpomínáme 130. výročí narození prvního českého aviatika Ing. Jana Kašpara. Připomeňme si je asi třicet – pětatřicet let starou, dosud neotištěnou vzpomínkou dvou „kluků z Rosic nad Labem“, na něž Kašpar a jeho letecká činnost měla zásadní vliv. Oba po skončení první světové války vystudovali pražskou techniku. Jeden z nich se stal významným konstruktérem pístových letadlových motorů a sportovním pilotem, druhý vojenským a zkušebním pilotem, později profesorem na letecké průmyslovce v Praze. A podle popisu Kašparova letounu tu jde o jednoplošník Kašpar JK, vzpomínku lze tedy zařadit do roku 1911. (Text není upravován.)

Otevřený dopis Archeologickému ústavu AV ČR v Praze S údivem jsem si přečetl v Pardubickém deníku ze dne 22. 2. t.r. vyjádření mluvčí Archeologického ústavu AV ČR J. Maříkové-Kubkové k „odložení“ průzkumu ostatků Vojtěcha z Pernštejna v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích. Z přečteného mám pocit, že ArÚ naprosto nechápe pardubickou situaci a hlavně záchrannost navrženého průzkumu. Dovoluji si proto položit ArÚ AV ČR tyto otázky: