Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 5-6 / 2017

PARDUBICE 9.11.1918

obrázek k článku

Teprve 13 dní bylo mladé ČSR, když tam doputovala poštovní poukázka na 300 K z města Bursztyn v Haliči. Žilo tam tehdy 4 000 obyvatel, nalézal se tam zámek s velkým rybníkem, v městě byl i soud a pivovar. Procházela tudy i železnice z Lvova do Černovic, které později střídaly státy, kterým patřily. Do Pardubic peníze došly 9.11.1918 spolu s poukázkou tehdy vydanou pro Halič a východní část monarchie s textem německým, polským a ukrajinským. Tzv. okresní razítko na dolním okraji poukázky se používá u nás dodnes. Římská číslice značila okruh poštovního ředitelství a arabská pak číslo pošty. Adresát por. L.Landsmann byl v Záložní nemocnici 2 císaře Františka Josefa 27, barák 19. Dvě známky 20 hal. zobrazují posledního císaře Karla. Každopádně jde o zajímavý poštou prošlý doklad z dob, kdy už existovalo Československo, ale do konečného míru…


Žili mezi námi - PhDr. Jan Havlas

obrázek k článku

Pan PhDr. Jan Havlas se narodil 20.10.1928 v Pardubicích v části, které se dodnes říká ?Přihrádek? a je součástí pardubického zámku. Narodil se do rodiny, kde jeho děd Petr Kraj vlastnil živnost na rybářské a sportovní potřeby. Následné své dětství prožil v Pardubičkách. Po nečekané smrti svého tatínka se s maminkou a bratrem Pavlem museli stěhovat do obce Dříteč poblíž Kunětické hory, kde v době války bylo pro jejich maminku snadnější uživit dvě malé děti. Tam také prožil léta dospívání a po válce, s nástupem na Obchodní akademii, se do Pardubic denně vracel a mimo jiné se účastnil obnovy společenského života v letech těsně po válce.


JISKRA, KOVO-ELEKTRO DRUŽSTVO PARDUBICE

obrázek k článku

Družstvo "Jiskra" bylo založeno dne 21.února 1926 v hostinci ?U Capoušků? v Pardubicích, v době, kdy byla velká nezaměstnanost a dělníci byli pro nedostatek práce propouštěni. V té době se několik dělníků v čele s Františkem Černým, Janem Stejskalem, Václavem Novotným a Mikulášem Brožíkem rozhodlo ustanovit družstvo, aby nebyli závislí na libovůli zaměstnavatele. Podnik byl nazván "Výrobní družstvo strojníků a nástrojařů v Pardubicích". Výrobní náplní byla oprava a údržba řeznických a pekařských strojů. Byla pronajata větší dílna, která byla upravena z konírny na dvoře krejčího Zikmunda na "Zeleném" v Pardubicích (v dnešní době na rohu bývalé Švermovy ulice a Třídy míru).


Co možná z dějin Pardubic neznáte - 6. část

obrázek k článku

Víte, proč pardubický Zámeček nese jméno právě Zámeček? Řekne-li se v Pardubicích Zámeček, většina lidí si vybaví nacistické popraviště na východním okraji města. Málokdo však zná vysvětlení idylického pojmenování tohoto místa. Zámeček byl postaven stavitelem Schmoranzem st. pro hraběte Jiřího Larisch-Monnicha v letech 1884-86. V dubnu 1885 vyšel v časopise Pernštýn článek o pokračující stavbě vily i stájí pro 50 koní. To vzbudilo ve veřejnosti odezvu a zvědaví pardubáci jezdili okukovat rostoucí "Zámeček". Larischova vila se po dokončení stala známým společenským centrem.


PARDUBICE PŘED 50 LETY A VOLEBNÍ PLÁNY JEJICH ROZVOJE

obrázek k článku

Roku 1960 zanikl 2.Pardubický kraj, byl pohlcen nesmyslným totalitním Východočeským. Jeho negativní vliv na rozvoj Pardubic se záhy projevil, ač strana a vláda slibovaly, že tomu tak nebude. Ovšem po paradoxním rozhodnutí ?dělnické vlády? dát sídlo kraje do sídla biskupství místo do dělnických Pardubic nebylo divu. Již roku 1960 byla zastavena připravovaná stavba Domu chemiků se sály, které dodnes Pardubicím chybí. Nato začal praskat zbrusu nový Labský most, prý pod tíhou koryt převážených do Hradce. Zcela lehce byl z Pardubic přenesen Pedagogický institut, pak velké, vybavené studio Čs. rozhlasu a další instituce? Následovalo omezování investic, nejznámější bylo zastavení stavby druhého objektu navrženého Plaveckého areálu ? sportovního 50metrového se skokanským bazénem. Daleko víc Pardubice poškodilo, že nebyly provedeny či dokončeny…


Poslední cihelna v Pardubicích

obrázek k článku

V oblasti dnešního pardubického Bílého předměstí se cihelny nacházely patrně už v 15. století; počátkem 16. století byl osídlený prostor východně od města za řekou Chrudimkou označován v urbáři jako Předměstí u staré cihelny. Přeneseme-li se do poloviny 19. století, provozoval zde na Ležánkách cihelnu Jan Nehoda. Tuto cihelnu spolu s usedlostí čp. 50 a polnostmi koupil v roce 1873 rolník Matěj Jukl (+1896), jenž se do Pardubic následně přistěhoval s rodinou z Bílého Podolí mezi Přeloučí a Čáslaví. Ložisko hlíny bývalé Nehodovy cihelny bylo v té době patrně dosti vyčerpané. V roce 1878 Matěj Jukl totiž se svým společníkem Josefem Ipserem požádali na okresním hejtmanství o povolení stavby nové cihlářské pece, kterou chtěli umístit asi padesát metrů severozápadně od staré cihelny blíže k Labi. Přiložený náčrtek stavitele…


ŘÍDÍCÍ UČITEL JOSEF ROČEK (1866-1930)

obrázek k článku

Než začneme otiskovat úryvky z pamětí jeho syna ? notáře Josefa Ročka, považuji za velmi vhodné seznámit Vás s medailonem významného pardubického pedagoga, doposud neprávem opomíjeného. Narodil se 10.července 1866 v obci Slepotice (jižně od Moravan) v domě čp. 16, postaveném roku 1890 (viz foto). Jeho rodiči byli Josef Roček (1836-1890) z rodiny chalupníka, jezdec a znalec koní, jenž zemřel v pouhých 54 letech na poranění páteře a Františka, rozená Vaníčková (1837-1890), rodačka z Hrochova Týnce. Josef mladší vychodil obecnou školu ve Slepoticích (dvoutřídní), poslední třídu absolvoval v letech 1878-79 v Moravské Třebové, aby dobře zvládl německý jazyk v dvoujazyčné oblasti. Roku 1879 nastoupil na reálku v Pardubicích, jejímž ředitelem byl tehdy Jiljí Vratislav Jahn. Kromě něj jej učili slovutní páni profesoři J.Militký, J.Lavička, G…


VYBRANÉ KAPITOLY Z PAMĚTÍ JUDr. JOSEFA ROČKA

obrázek k článku

Můj otec Josef Roček se narodil 26.března 1901 v Albrechticích nad Orlicí, kde byl jeho otec Josef Roček zatímním řídícím učitelem v obecné škole (viz článek dr. J.Kotyka v tomto čísle). Do Pardubic se však celá rodina přestěhovala již v roce 1904, kdy byl Josef Roček jmenován definitivním učitelem na obecné škole U Kostelíčka. Tam také Josef Roček junior začal chodit v roce 1907 do školy. Ze čtvrté třídy obecné školy však přestoupil na přání svého otce (?každý rok je v životě dobrý?) do primy tehdy jen rok existujícího gymnázia (založeno v roce 1910) a po maturitě v roce 1919 odešel do Prahy studovat práva. Po skončení studií v roce 1924 nastoupil jako právní praktikant u krajského soudu v Chrudimi a v roce 1925 pak přešel k okresnímu soudu v Pardubicích. Po skončení přípravné soudní služby se v říjnu téhož roku stal koncipientem u…


REQUIESCAT IN PACE

obrázek k článku

Do hlubokého nedělního ticha města Pardubic dnes vyzvánějí zvony a jejich hlas se nese vysoko nad Staré město a daleko za jeho zdi na Zelené předměstí, za Labe a za Chrudimku. Pardubice, svědek prvních zdařilých letů aeroplánů, pohřbívají dnes svého populárního rodáka a hrdinu, prvního českého aviatika inž. Jana Kašpara. Má státní, vojenský pohřeb. Je neděle odpoledne, 6.března 1927, a jarní slunko slabě hřejivé jen zcela nejistě prosvětluje jarní oblohou. V čele smutečního průvodu jdou ministranti a střídají se v nesení smutečního křížku. Za nimi jde hudba pěšího pluku z Hradce Králové, pak opěšalé čety vojáků místní posádky železničního pluku, jehož se stal Kašpar kmenovým, záložním příslušníkem. Jdou únavným vojenským smutečním pochodem. Následuje suita kněží. Přeplněné věncové vozy sleduje pohřební vůz, příbuzní a smuteční…


K 90. VÝROČÍ ÚMRTÍ ING. JANA KAŠPARA

obrázek k článku

Ve čtvrtek 3.března roku 1927 se v ranních hodinách Pardubicemi roznesla zpráva, že zdejší rodák, první český letec Ing. Jan Kašpar, již nežije.. Zpráva se šířila i mimo Pardubice a téhož dne ji otiskly pražské odpoledníky a večerníky. Muži, jenž, možno říci, českému národu ?otevřel nebe?, chybělo 79 dní do dosažení věku pouhých 44 let. Byl to smutný konec muže, kterého před nedávnem znal snad každý Čech, jehož před nemnoha lety tak mnozí obdivovali. O životě inženýra Jana Kašpara v některých obdobích jeho života nevíme mnoho. Zanechal nám dvě vzpomínky, jednu z roku 1911, druhou o 12 let mladší. Ani v jedné, pokud jde o leteckou činnost, nešel do podrobností. Ona první vzpomínka byla určena Národním listům a byla otištěna 16.dubna 1911, tedy právě rok po jeho oslavovaném prvním úspěšném řízeném letu na pardubickém vojenském cvičišti.…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem