Zprávy 5-6 / 1995

Akad. archit. Ing. Miroslav Řepa oslavil 24.února pětašedesáté narozeniny. Je to osobnost, která rozhodně patří mezi nejpopulárnější žijící pardubické rodáky nejen pro výsledky své práce architekta uznávané doma i ve světě. Lidé ho tady mají rádi i proto, že i když žil převážně v Praze nebo v cizině, nevynechal žádnou příležitost sejít se s přáteli a spolužáky doma v Pardubicích. Uměl se s nimi otevřeně podělit o zajímavé poznatky z daleké ciziny v době, kdy se ještě tak jednoduše "ven" nejezdívalo. Z besed, které kdysi začínaly na Dukle setkáním pár přátel, se časem staly vyhledávané kulturní akce i v Hradci Králové a mnoha dalších městech Čech nejen východních. Pořadatelé se nikdy nemuseli obávat o to, zda lidé přijdou, spíš o to, aby se do sálu vešli. Píši tento článek 22.února 1995, tedy dva dny před narozeninami, kdy budou …

Do dramaturgického plánu prvé i druhé sezóny byly zařazeny t.zv. KINOLEKTORÁTY. Byly to střihové tematické programy, doprovázené v předem stanovené režii výkladem lektora. 15.června 1964, tedy na úplný závěr prvé sezóny, jako zvláštní forma byl uveden prvý kinolektorát, uváděný Dr.Miroslavem Svobodou pod názvem "Žádný strach před filmovými strašidly". Byl sestaven z následujících filmových snímků: Tajemství panoptika, Potopa, Fantom Londýna, King-Kong, Poslední dnové Pompejí, Vampír, Frankenstein a Upír Nosferatu. Byla to ukázka vzniku a vývoje hororů.

(nar.2.8.1871 Pardubice, zemř.22.12.1900 Pardubice) Stojíme před hrobem Františka Schlemmra, významného pardubického hudebníka a kapelníka. Jeho hrob leží v t.zv.Staré části Městských hřbitovů v Pardubicích nedaleko centrálního kříže (na plánku J Janifte I.E) 9/, Ač" se Frant.Schlemmer dožil pouhých 29 let. prožil jisté plný a zajímavý život Narodil se 2.erpna 1871 v Pardubicích. Studoval na pražské konzervatoři hru na flétnu, klavír i dirigování. Roku 1891 (tedy ve svých 20 letech) převzal po pardubickém varhaníku Janu Procházkovi řízení kapely, jež se proslavila pod názvem "Sehlemmrův hudební sbor". Roku 1895 koncertoval tento orchestr na Národopisná výstave v Praze, kde získal v soutétl orchestrů krásné 2.mlsto. Sám dirigent byl výraznou hudební osobnostl-skvělým sólistou na housle, flétnu, klavír varhany. Komponoval klavírní…

V březnu letošního roku uplynulo sto let od narození významného kynologa Dr.ing. Jindřicha Steinitze (13.111. 1895 - 7.XI. 1973), tvůrce genealogických linií, jimiž postavil chov krátkosrstých ohařů v naší republice na vědecké základy. K narozeninám se dávají dárky, k jubilejním datům pak zvlášť cenné a milé. Můj drahý táto, jako dárek lásky a vděčnosti přijmi vzpomínku na vrchol Tvé drezérské kariéry - černobílého po in tra Barda Nižbor.

(z jeho vzpomínek část 5.) Otevíráme již popáté modrý sešit vzpomínek fotografa J.Pírky (1861-1942), abychom si přečetli na stranách 52-62 jeho vylíčení návštěvy Ruska v roce 1907. 80 letý fotograf o ní vyprávěl JUDr.M.Mládkovi v prosinci 1941. "Na pozvání hraběte Josefa Gížického na panství Novosilica gubernie Podolsk-Volyňské ku zhotovení obrazů jeho koní a do Proskurova na dostihy neboli skačky odejel jsem v doprovodu svého asistenta a vyučence Julia Koníčka dne 7.června večerním rychlíkem o půl deváté přes Krakov do Lvova až na hranice Podvolyňska. Na hranicích na peróně mě očekával žid Mandel, který převzal má zavazadla a pasy k prohlídce. Na stanici pohraniční k mému překvapení jsem pozoroval plno ruských četníků. Jel jsem celou noc, druhý celý den (v Rusku) až v noci k 11 .hodině jsem přijel do Proskurova. Na stanici v…

Padesát let už uplynulo od ukončení nejkrvavější války v dějinách lidstva a přece se k této události pamětníci i historici neustále vracejí a asi ještě dlouho vracet budou, protože vinou poválečného vývoje byly u nás mnohé události / i osobnosti / zamlčovány či zkreslovány podle potřeb tzv. třídního pojetí dějin. Zajímavé je, že většina dosud publikovaných prací o osobnostech druhé světové války se týká těch, kteří svým hrdinstvím a statečností přispěli k osvobození naší republiky, a zapomíná se na ty, kteří naopak v těchto těžkých chvílích zklamali a dali se dobrovolně /jen ve výjimečných případech z donuceni/ do služeb nepřítele. Jen zasvěcenější znají pár jmen z množiny těchto osob /Čurda, Gerik, Hybský, Hrbek, Petrbok/, ale je to právě jen těch několik málo jmen a jména ostatních zrádců a kolaborantů zůstala utajena, často z důvodu…

I.Odboj v průběhu války Město Holice, jedno ze tří měst v pardubickém okrese, má ze strategického hlediska velmi význačnou polohu. Leží totiž na hlavní silnici, spojující Moravu s Prahou. Právě v Holicícch se hlavní tah rozdvojuje na Hradec Králové a na Pardubice a Prahu. Tento důvod, to jest zablokovat státní silnici do Prahy, aby Němci nemohli přisunout posily a přitížit tak bojujícímu hlavnímu městu, byl jedním z nejpádnějších, které přispěly ke vzniku povstání v Holicích v prvních květnových dnech roku 1945.

Před 50 lety v revolučních dnech května roku 1945 zachytili posluchači první rozhlasové vysílání z Pardubic. Historie rozhlasu v Pardubicích je však mnohem starší. Stanice Praha, jako druhá v Evropě po Londýně začala pravidelně vysílat už v květnu 1923. V srpnu téhož roku v kanceláři Radiojournalu na Národní třídě zaregistrovali přihlášku v pořadí desátého koncesionáře -posluchače v republice. Byl jim dlaždičský mistr Zdeněk Zahradník z Pardubic, první nejen v našem městě, ale i ve východních . Čechách. V těchto dnech se hodně hovoří a píše o padesátiletém výročí rozhlasu v tomto regionu. Vysílání začalo v Pardubicích, stejně jako na mnot místech, hned po odchodu Němců, v revolučních dnecl května roku 1945. U nás to bylo v Tesle v Kyjevské ulici, pod nemocnicí. První i další /už silnější na volnou frekvenci Vídně, která se po…

V domově důchodců v Pardubicích U kostelíčka žije již delší dobu paní Marie Chmelíková z Husovy ulice. Třebaže začíná 86.rok svého života, přes těžkou oční chorobu má velmi dobrou paměť. Vzpomínali jsme na naše mladá léta, která jsme společně prožili v Orlu. Ten tehdy začínal v budově tehdejšího děkanství. I když jsme tam chodili do 30.let, vzpomínky na různé události zůstaly.

1/ Redakce ZKPP zveřejnila v čísle 11 - 12/1994 Váš průzkum zájmů o brožuru pamětních desek a nápisů na pomnících. Přibližte, prosím našim čtenářům, jak tato sbírka vznikala a kolik času zabralo její shromáždění a kompletace. Úvodem musím podotknout, že sběratelstvím se zabývám již padesát let. Vystřídal jsem různé obory této činnosti, za zmínku stojí sbírka přísloví a pořekadel /90 tisíc kusů/, nejvétší sbírka povětrnostních pranostik v býv. ČSR, sbírka sokolských odznaků a odznaků týkajících se našeho města. V posledních letech jsem svoje sbírky zaměřil pouze na naše město. Při jedné procházce starým městem jsem dostal nápad opsat si texty pamětních desek. Z tohoto nápadu vznikla unikátní a rozsáhlá sbírka, tak, jak uvádím v uvedeném průzkumu. Začal jsem na Pernštýnském náměstí a přilehlých ulicích. Postupně jsem objevoval další a…