Pardubice včera, dnes a zítra
Srdečně Vás zveme akci pražské pobočky Klubu přátel Pardubicka, která se bude konat ve středu 17.dubna 2024 od 16:00 hodin klubovně Ve Smečkách 25 v Praze. Z Pardubic přijede člen Klubu přátel Pardubicka, průvodce města a znalec místopisu, zkušený a zajímavý vypravěč, pan Ing. Jiří Mareš, CSc. Připravil přednášku na téma Pardubice včera dnes a zítra.
typ akce: Pražská pobočka KPP
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zprávy 5-6 / 1995
Pardubické kostely - Malovaná okna
Samostatnou kapitolu kostelů a chrámů tvoří jejich malovaná okna Malíři se malbou na sklo zabývají od začátku románského období. První okna se patrně zasklívala do dřevěné kostry. Není přesně známo, kdy se ke spojování různobarevných sklíček začalo používat olova. V románské době se na okenní skla nemalovaly ornamenty a figurální motivy, ale vyřezávala se sklíčka v barvách odpovídajících jednotlivým částem kompozice. Potom se spojovala v průhlednou mozaiku olovem, které svým temným zabarvením zdůrazňovalo obrysy kreseb. Tento obtížný způsob měl tu výhodu, že se obešel bez nanášení hlinkových barev, jichž se používá dnes a které porušují průhlednost skla. Tato malovaná okna okouzlují svojí krásou a dotvářejí celkový interiér kostelů. Slabé světlo, které jimi proniká, ještě více zdůrazňuje onu barevnost jednotlivých výjevů. Dá se říci,…
První výsledky archeologického výzkumu chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích
Součástí rekonstrukce chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích realizované v letech 1995 - 1996 je i archeologický výzkum. Jeho cílem je postihnout stavební vývoj kostela, který bývá uváděn v úzkou souvislost s počátky Pardubic. Dokumentace starších fází zdiva a dalších archeologických dokladů středověkého osídlení by mohla zodpovědět mnohé otázky pardubické sídelní historie. Archeologický výzkum je zaměřen i na zkoumání mladších dějin kostela. Výsledky pernštejnské stavební aktivity jsou nedílnou součástí dnešní podoby Pardubic. Jak vyplývá z nápisu nad severním vchodem do kostela, chrám sv. Bartoloměje byl budován jako pohřební chrám pro některé členy pernštejnského rodu. Jedním z cílů archeologického výzkumu je i poznání místa jejich posledního odpočinku. Při zahájení terénních prací bylo nutné kriticky prověřit hmotné prameny, které…
Pohřeb polského děkana u sv. Bartoloměje v Pardubicích
Při archeologických pracích v chrámu sv.Bartoloměje v Pardubicích vy-zdvihl jejich vedoucí Mgr. Martin Ježek ve východní části severní boční lodi tělesné ostatky Jana Starzechowského, 8.pobělohorského katolického děkana v Pardubicích, který byl polské národnosti. Děkanem byl od 6.května 1640. Jednalo se zřejmě o muže nepokojné povahy a ducha. Podle zápisu z arcibiskupského archivu z 10.prosince 1641 vedl spor s jezuity, nepohodl se však též s purkmistrem Pardubic Jiříkem Šapiem. Ten 28.července 1642 prosil u konsistoře o výměnu Starzechowského za litoměřického děkana.
