Zprávy 7-8 / 2004

?Jak ze záznamu z muzea Pardubického bylo patrno, byly ohně ve válce třicetileté v Pohránově, že zůstaly stavení shořelá prázdná?, píše kronikář na str. 16. Další požáry jsou již přesněji zaznamenány z 19. století. Roku 1871 vyhořela stodola V. Koniře (čp. 5), která sousedila se stodolou V. Ceradského.

V úterý 20. 4. v 10.30 se v obřadní síni pardubického krematoria uskutečnilo rozloučení s Oskarem BALATKOU, který zemřel 13. dubna ve věku nedožitých 93 let. Celý život až do současnosti zasvětil tělovýchovné činnosti. Věnoval se jí jako pedagog na školách, ale i v zájmových sportovních organizacích. Do posledních dní zastával funkci archiváře a kronikáře v Sokole Pardubice I. Za svou dlouholetou činnost obdržel Oskar Balatka řadu vyznamenání, mj. od prezidenta republiky za odbojovou činnost vojenskou medaili ? Za zásluhy I. stupně?. Uznání ve formě různých ocenění se mu dostalo od ministerstva školství, orgánů kraje, okresu i města. Od ČSTV obdržel tituly Vzorný, Zasloužilý a Ústřední cvičitel, Veřejné uznání za rozvoj čs. tělovýchovy I. stupně a od České obce sokolské, která ho jmenovala čestným cvičitelem, získal Medaili dr. Mir.…

Odešel Petr Skála Po dlouhé nemoci zemřel 2. dubna 2004 velký herec Petr Skála, který téměř padesát let patřil k oporám souboru pardubického divadla.

V neděli 7. března se uzavřela tvorba významného pardubického malíře Jiřího Laciny. Jiří Lacina se narodil 7. dubna 1934 ve Škvorci u Prahy. Do Pardubic přišel v roce 1958 a začal zde spolupracovat především se skupinou malířů okolo Františka Kyncla ? Bedřichem Novotným, Josefem Procházkou, Alvou Hajnem, ale i s Janem Steklíkem, Zbyškem Sionem, Antonínem Tomalíkem, Věroslavem Škrabánkem a přátelil se s Vojmírem Vokolkem.

U vchodu od pardubické nemocnice je pamětní deska připomínající čtyři zaměstnance, kteří položili život za války. Na desce čteme: ?Našim umučeným zaměstnancům. Věrni zůstaneme. 1939 ? 1945? Třetí v pořadí je uvedeno OLDŘICH KRAMPOL.

Ve druhé polovině února 1933 proběhlo v 66 obcích pardubického okresu (politický okres) 125 domovních prohlídek (105 kladných, 22 záporných). Paní Berta Kučerová dostala pokutu 2000 Kč (při nedobytnosti 5 dní vězení) za chování při domovní prohlídce 22. února. 19) Podle hlášení policejního rady dr. Miloslava Preiningera, zetě guvernéra Podkarpatské Rusi Rozsypala, prezídiu policejního ředitelství v Praze z 23. 2. 1933 zbývalo provést ještě 18 prohlídek, jež Preininger plánoval právě na 23. únor.

V úvodu naší vzpomínky na významného přeloučského okresního starostu Josefa Komárka bych chtěl jen krátce připomenout situaci politické (státní) správy a samosprávy ve druhé polovině 19. století (tj. ještě za Rakouska ? Uherska), která se přímo dotýkala města Přelouče a jeho zájmového území. Přelouč byla od roku 1850 sídlem soudního okresu (až do roku 1960); přes veškerou snahu se však nestala sídlem politického okresu. Žádost o zřízení okresního hejtmanství byla poprvé podána již v roce 1866; částečně naplnění se tomuto snažení dostalo však až v prosinci roku 1913, kdy začala v našem městě úřadovat politická expozitura pardubického okresního hejtmanství (byla zrušena ke dni 31. prosince 1928).

V květnu loňského roku 2003 tomu bylo 80 let, kdy Pardubice hostily velmi významnou návštěvu ? francouzského maršála Ferdinanda Foche (1851-1929), hrdinu první světové války.

V roce 1924 byl založen zpěvácký spolek ?Pardubické pěvecké okteto?, jehož dirigentem od počátku byl odborný učitel Jan Koller. Pardubické pěvecké okteto (PPO) se věnovalo výhradně mužskému zpěvu sborovému. Bylo to pružné těleso, jež se osvědčilo při každé příležitosti. Vzhledem k tomu, že mělo možnost rychlého nacvičování, bylo vždy pohotově, kde bylo v Pardubicích i jinde třeba. Jeho zásluhou byly uváděny na program cenné sbory autorů moderních i mladších jako Kálíka, Axmanna, Jeremiáše, Aima, Křičky, Spilky, Janáčka, Nováka, Suka, dr. Plavce aj. V době oslav tvůrce národní hymny (r. 1934) oslavil PPO v Osicích koncertem (provedena mše in C. Dominika Škroupa) a zpěvem v přírodě ? před Škroupovým rodným domem 100 let české hymny.

Pamětní desky se většinou umísťují na zdech budov, aby byly na očích co největšímu počtu kolemjdoucích. Výjimkou z tohoto pravidla je určitě pamětní deska, která od poloviny března připomíná den, kdy první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zakládal v Pardubicích Českou stranu pokrokovou. I když i tuto desku určitě uvidí spousta lidí, je totiž přímo ve velkém sále Gourmet restaurantu Alfrédo na třídě Míru.