Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 7-8 / 2011

Osmdesát let od Výstavy tělesné výchovy a sportu – Čím žilo výstaviště (3. část)

obrázek k článku

V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme se již seznámili s tím, jak vznikalo výstaviště v dnešních Tyršových sadech, představili jsme si také jednotlivé pavilony. Tématem dnešního pokračování budou akce, které se na výstavišti v průběhu čtyř měsíců nejen na výstavišti konaly. Jak již bylo zmíněno, Celostátní výstava tělesné výchovy a sportu republiky Československé byla zahájena v neděli 31. května 1931. O významu této akce svědčila skutečnost, že se o zahájení postaral prezident republiky T. G. Masaryk. Ten do Pardubic přijel již v sobotu 30. května, když byl ve večerních hodinách slavnostně přivítán na Pernštýnském náměstí. Zde shlédl vojenskou přehlídku uspořádanou na jeho počest a noc strávil jako první host v nově zbudovaném hotelu Grand. Ještě před tím však vyslechnul koncert vojenské hudby ppl. č. 4 z Hradce Králové…


Historie vzniku pomníku rudoarmějce v Pardubicích

obrázek k článku

Dokumenty prokazují původní úmysl uctít památku rudoarmějců u jejich hrobu na městských hřbitovech v Pardubicích. Teprve 21. 5. 1956 po XX. sjezdu KSSS bylo rozhodnuto místo pomníku J. V. Stalina uctít památku sovětských vojáků pomníkem J. Malejovského na dnešním náměstí Republiky. Dokumenty z období po srpnové invazi 1968 prokazují sice poškození tohoto pomníku, ale setrvalou pietu k hrobům sovětských vojáků na městských hřbitovech. Je tedy jednoznačně vidět, co bylo v tak vypjaté době vnímáno jen jako politický symbol a čeho si lidé trvale vážili. Poslední dokument (11. – Odbor investic a majetku Magistrátu města Pardubic) – rozhodnutí MK ČR z roku 1995 vyjmout pomník ze seznamu kulturních památek – jednoznačně klasifikuje malou uměleckou hodnotu díla, jež zůstalo jen politickým symbolem. Domníváme se, že tyto dokumenty by…


Rozporuplný umělec

obrázek k článku

Autor pardubického „Památníku osvobození“ Josef Malejovský se narodil 19. dubna 1914 v Holicích v Čechách v čp. 225 v rodině ševce Františka Malejovského a jeho ženy Marie, rozené Píchové jako nejmladší z 5 dětí. V r. 1928 nastoupil na odbornou školu bytového průmyslu v Praze. V letech 1931-36 studoval Uměleckoprůmyslovou školu na níž poznal sochaře Karla Dvořáka, u nějž po absolutoriu nastoupil jako asistent. Za nacistické okupace byl v letech 1940-43 totálně nasazen a poté do r. 1945 pomáhal při sochařských pracích K. Dvořákovi a Janu Laudovi. Po osvobození (1945) se vrátil k práci asistenta na VŠUP v Praze, nejprve u J. Laudy, pak u B. Stefana a S. Wagnera. Roku 1953 byl jmenován docentem a 1962 profesorem této školy.


Pardubický perník z roku 1940

obrázek k článku

Laskavostí našeho člena pana Mgr. Vladimíra Tomka se na náš redakční stůl dostal dnes již vzácný výtisk humoristického nepolitického časopisu pro Pardubice „Pardubický perník“ ze Silvestra okupačního roku 1940. Tento humoristický občasník vycházel jednou ročně péčí vydavatele a odpovědného redaktora Františka Tomka a tiskem B. Brixe ml. Známý soupis zaniklých časopisů v Pardubickém kraji, pořízený V. Vokolkem roku 1959 (III. část Bibliografie kraje Pardubického, vyd. KDO Pardubice 1959) uvádí na s. 100 jako 49. položku jen „Pardubický perník“ vydávaný od roku 1886 jako příloha mladočeských Pardubických listů a později Polabana. Ten však zanikl číslem 4 9. dubna 1887, od 15. 1. 1889 byl pak přílohou časopisu Pardubický ohlas, také listu Národní strany svobodomyslné. Od 5. 10. 1889 do roku 1903 byl Pardubický perník…


Po 163 letech opět vyšel časopis Pardubicky hlasatel

obrázek k článku

Pardubice – (ČTK) Po 163 letech znovu vyšel Pardubický hlasatel. V roce 1848 první číslo vydal lékař a vlastenec Josef Bojislav Pichl. Na tradici navazuje pátý městský obvod, který čtvrtletníkem nahradí radniční zpravodaj nazvaný Pětka. „V obvodě máme Pichlovu ulici, proto jsem chtěl tradici obnovit. Ve čtvrtletníku zachováme rubriku Zrnka, v které budeme čtenáře krátkými zprávami informovat o dění v obvodu. Doufám, že do rubriky budou přispívat i čtenáři,“ řekl starosta obvodu Jiří Hájek. Vlastenec Pichl vydal Pardubického hlasatele svobody a lidu právě v revolučním roce 1848. V úvodníku kritizoval předrevoluční svévoli vlády, vyjádřil důležitost svobody slova a tisku a vyzval k hrdosti na příslušnost k vlastnímu národu. „Vážím si politických postojů doktora Pichla. Dokázal se postavit řvoucí německé většině v Pardubicích.…


Málo známé a doposud nepublikované fotografie

obrázek k článku

1. Fotografie z nácviku na tělovýchovnou akademii Sokola Pardubice I pořízené neznámým fotografem na střeše pardubické sokolovny Na Olšinkách kolem roku 1935 (archiv J. Štěpánka a V. Tomka) Zleva: Jarmila Košťálová – Udržalová (*10. 4. 1907 – †30. 11. 1986) – dcera Františka Udržala, ministra národní obrany a předsedy vlády v letech 1929- 1932), žena pardubického hoteliéra Arnošta Košťála (svatba 24. 4. 1928), popraveného nacisty za spolupráci s pardubickou paraskupinou „SILVER A“ na pardubickém Zámečku (7. 2. 1942). Díky fingovanému rozvodovému řízení zachránil ženu i tři děti (Arnošt *1929, Mariana *1930, Anna *1941) před popravou či vězením. Jarmila Weberová – Vejtrubová (*1913(?) – †(?)) Vlasta Poláková – Růžičková (*1912 – +1999) – žena známého pardubického tělovýchovného pracovníka Jiřího Poláka.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem