Zprávy 7-8 / 2012

Co si představit pod tímto nadpisem? Malé, snad kdysi lázeňské, městečko na úpatí Železných hor. Krajina tu začíná být zvlněná, lesnatá, vzduch čistý. Nedaleko Pardubic, vše snadno dostupné. Slatiňany – to je také zámek. Trochu opomíjený, protože jej všichni spojujeme pouze s hipologickým muzeem. Koně tady jsou jak ve stájích a ohradách, tak v muzeu i nadále, ale odnedávna je to však už také zámek zámkovatý. To už jsem použil slova jeho nového kastelána. Vznikl zde nový prohlídkový okruh přibližující život knížecí rodiny, ale také nutné zázemí. Rod Auerspergů zámek obýval až do 40. let 20. století, kdy vymřeli. Chovali zde koně,starali se o okolní lesy,založili krásný anglický park, kaštánku v Nasavrkách , ale o tom si povíme jindy. Vraťme se zpět do zámku. Auerspergové měli, jak patrno z dobových fotografií, také velmi rádi…

Pardubické Tyršovy sady byly založeny v rámci velkorysé Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu, která se konala v roce 1931. Byla zde vybudována řada moderních pavilonů, z nichž některé vydržely a byly užívány dalších několik desítek let. Podle návrhu zahradního architekta byly v parku vysazeny listnaté a jehličnaté stromy a keře. Již předtím byly založeny plochy květin, které se později ještě rozšířily, kde rostly mimo jiné jiřiny, podle nichž získal park lidové pojmenování. O výstavě a jejích souvislostech se můžeme dovědět více z různých pramenů, ale vraťme se k našemu tématu. Prostor parku v centru města od té doby sloužil k procházkám a odpočinku obyvatel města a k zábavě dětí. Bylo možno posedět v poměrně rozlehlé letní kavárně U jezírka, kde v přírodním prostředí hrála živá hudba. Park byl řadu let udržován, ale…

Dnes hovoříme s paní Ing. Lenkou Pařízkovou, starostkou T. J. SOKOL Pardubice I 1. Jste starostkou největší sokolské jednoty na Pardubicku. Co tato funkce zhruba obsahuje? Malinko bych s dovolením poopravila Vaši otázku. My jsme největší sokolskou jednotou ve Východočeské župě Pippichově, která zahrnuje celý Pardubický kraj, tedy nejen Pardubicko. Stát v čele tak velkého občanského sdružení jako dobrovolný činovník – naše jednota má téměř 2000 členů – je velmi zavazující. Na jedné straně příjemný pocit z toho, že vytváříte zázemí pro kvalitní sportovní program, na druhou stranu spousta starostí s řešením každodenních problémů spojených s fungováním celé tělocvičné jednoty. Musíte mít stoprocentní spolehnutí na své spolupracovníky, kteří v jednotě pracují v zaměstnaneckém poměru. Neméně důležité je ale i to, že naše…

Motto: Antropologicko-lékařský průzkum tělesných pozůstatků významných historických osobností řeší moderním způsobem otázky poznávání tělesných vlastností zkoumaných jedinců, a tak prohlubuje a upravuje vědomosti o těchto osobnostech. Emanuel Vlček, Jak zemřeli, Academia Praha 1993, s. 8. Pernštejnský rok 2012 vyhlášený Ministerstvem kultury ČR poskytl novou možnost vzkřísit myšlenku antropologického průzkumu ostatků Vojtěcha z Pernštejna (1490 – 1534) uložených v presbytáři chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, již se nepodařilo realizovat v letech 1995 – 97. Tehdy v rámci generální rekonstrukce chrámu 1/ proběhl archeologický průzkum, vedený Mgr. Martinem Ježkem, pracovníkem Archeologického ústavu AV ČR v Praze.

Je tomu více než 300 let, kdy se poprvé setkáváme v Pardubicích s pojmenováním Veselka. Staveniště v místě později populárního hotelu vzniklo ze tří gruntů, z nichž jednomu se říkalo podle Martina Sokola – sokolovský. Roku 1639 stavení vyhořela a všech tří spálenišť nabyl roku 1651 Jan Kopecký, pravděpodobně řezník. Jako celek změnilo místo několik majitelů, až se dostalo roku 1684 do vlastnictví Kryštofa Justa, který postavil na spáleništi „hostinský dům jménem Veselka“. Smyslem tohoto článku není popsat historii tohoto legendárního hotelu, ale spíše si připomenout výročí zboření tohoto někdejšího symbolu města. Za pozornost stojí však některá fakta z historie Veselky. Například to, že roku 1802 se hotelu ujal František Kašpar a následuje sled majitelů z řad příslušníků rodiny Kašparů, kteří se do historie nejen Veselky…

13. května 2011 uplynulo 100 let od památného dálkového letu ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Některé místní sdělovací prostředky tehdy při této příležitosti uvedly, že ing. Kašpar uskutečnil tento let na letadle Blériot XI. Bylo to opravdu tak, jak tisk informuje? Historik Pavel Sviták ve své knize „První český letec inženýr Jan Kašpar a začátky českého letectví“ uvádí na základě prostudování dobových pramenů českých, německých a rakouských něco jiného. Klub přátel Pardubicka ve svých „Zprávách“ uveřejňuje články historika Pavla Svitáka na toto téma (zvláště v článku „Letadla ing. Jana Kašpara a jejich značení“ ve Zprávách KPP číslo 7-8/2011).

Známý a populární pardubický lékař, vyhlášený odborník, ale i sportovec a výborný člověk MUDr. Václav Horáček se narodil 8. srpna 1901 v Mladé Boleslavi. Zde také maturoval na střední škole a v roce 1924 promoval na pražské Karlově univerzitě. Do Pardubic nastoupil v témže roce. Nějaký čas působil v Hradci Králové, aby se v roce 1931 vrátil jako ordinář ušního, nosního a krčního oddělení do Pardubic, které se v roce 1936 změnilo na primariát a MUDr. Horáček se stal jeho prvním primářem. Během velice krátké doby prokázal veliké chirurgické nadání (byl označován jak „operatér pověstné hbitosti“) i odborné úrovně. Jeho vitalita a cílevědomost se obrazily na koncepci a vybudování „odborného trojpavilonu“ v roce 1939, kde bylo i jeho oddělení a kde mohly být prováděny i operace. Předtím je prováděl na chirurgickém sále v…