Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 7-8 / 2014

VZPOMÍNKA NA PhDr. MARII SVOBODOVOU V PRAŽSKÉM KPP

obrázek k článku

Příští rok uplyne 20 let od doby kdy naše řady opustila paní PhDr. Marie Svobodová, čestná občanka Pardubic a mnohaletá předsedkyně Pražského klubu přátel Pardubicka (19let). Narodila se 4.května 1908 v Pardubicích v rodině právníka Dr. F.Herrmanna. Už ve 12letech se seznámila se skladatelem Josefem Sukem a stala se jeho věrnou celoživotní obdivovatelkou a přítelkyní. Vystudovala hudební vědu na Karlově univerzitě a pracovala pak v Národní a Univerzitní knihovně. Ve funkci vedoucí hudebního oddělení napomáhala rozvoji hudební vědy, byla zakladatelkou společnosti Josefa Suka a zde vykonávala funkci místopředsedkyně a jednatelky. Reprezentovala Univerzitní knihovnu a naši zem v mezinárodních organizacích. Je autorkou mnoha odborných a literárních prací. I přes velké pracovní vytížení se angažovala pro své rodné město Pardubice. Byla…


Dopis z roku 1866

obrázek k článku

Srdečně milovaný strýčku! Pardubice 10.7.1866 10 hodin večer Právě jsem po velice namáhavém pochodu došel do Pardubic zrekvírovat trochu papíru a chci Ti v krátkosti sdělit, co jsem se zde dozvěděl. Naše 11. divize se dnes nachází v kraji Wildenschwert (Ústí nad Orlicí), jihovýchodně od Pardubic směrem na Brno. Pavel včera ráno s druhým batalionem (praporem) od 50. pluku odpochodoval z Neděliště u Sadové za svým plukem. Hermann se nachází ještě u pluku a chvála Bohu po bitvě s transportem ukořistěných pušek atd. (minulou neděli) byl vezen stejným furmanem (kočím), kterého jsem já dnes měl na cestě od Sadové. Takže Vám mohu dát nejlepší zprávy. Nejvýše do dvou dnů doufám, že budu u 11. divize a pak sdělím více. Náš 22. pluk, to znamená jeho 6. kompanie (rota) vystřídala 2. batalion 50. pluku a vicefeldwebelové (císařské…


Sté výročí narození Oldřicha Ullricha ze Sezemic

obrázek k článku

V letošním roce, právě 1. května, uplyne sto let od narození sezemického rodáka pana Oldřicha Ullricha. Oldřich Ullrich byl významným regionálním historikem a genealogem. Rod Ullrichů přišel do kraje na východu Čech z Kladska v rámci raabizace v roce 1782. Již prarodiče pana Ullricha se zcela sžili s českým prostředím. Otec pana Ullricha, Antonín, od mládí projevoval hudební nadání a po absolvování konzervatoře a několikaletém působení v zemích bývalé Jugoslávie zakotvil v Sezemicích. Zde byl od roku 1904 po dobu více než padesáti let varhaníkem. Ve stejném roce se zasloužil o obnovení sezemické kapely a stal se jejím kapelníkem. V roce 1909 spolu s panem učitelem Václavem Gottwaldem založili pěvecký spolek Bendl, jehož se stal sbormistrem.


Jan Schneider ? ?80?

obrázek k článku

Český textař, básník, dramatik, scénárista, novinář, překladatel a divadelní organizátor, někdejší redaktor Rádia Svobodná Evropa se narodil 30. března 1934. Narodil se sice v Písku, ale své dětství prožil v jihočeském Táboře, kde absolvoval gymnázium. Následně vystudoval statistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a získal titul inženýra (1957). V roce 1956 se jeho překlad básní recitoval v poznaňském literárním kabaretu Žioltodziob, následně se po překladu do francouzštiny objevily i v studentském časopise pařížské Sorbonny. Doma se poprvé jeho básně objevily na stránkách časopisů Květen a Kultura v roce 1958. Potom již následovala spolupráce s malými divadly - Semafor (pásmo ?chuligánských? veršů Vo co de), Paravan, Na Zábradlí (s Jaroslavem Jakoubkem šansony pro Ljubu Hermanovou), Rokoko (komedie Labyrint, Čekání na slávu a…


JAN SYROVÝ ? PARDUBICKÝ ?RENESANČNÍ? HUDEBNÍK

obrázek k článku

Chtěl bych tímto textem vzdát hold svému prvnímu učiteli hudby, který pečoval o rozvoj mého talentu od mých pěti let a poskytoval mi příležitost hudebně růst mezi dospělými ve svých tělesech. Jméno Jana Syrového, sbormistra, učitele hudby, houslisty, kytaristy a hráče na kontrabas bude asi povědomé jen některým pardubickým pamětníkům nacistické okupace a též doby krátce před ní a několik let po ní, kdy zde Jan Syrový rozvíjel své mnohostranné hudební aktivity. Žil v Pardubičkách, žáci, zpěváci i hudebníci však pocházeli ze všech koutů Pardubic. Obsáhlá publikace ?Všední život na Pardubicku ?. 1939 -1945? v části věnované místnímu hudebnímu životu oné doby však Pěvecké bratrstvo Jana Syrového vedle známějších sborů Pernštýn, Ludmila a Suk nezmiňuje. Myslím, že neprávem. Pod pojem Pěvecké bratrstvo Jana Syrového byl zahrnut…


PARDUBICKÁ RODINA KUČEROVÝCH, ZBAVENÁ TAJEMSTVÍ

obrázek k článku

(pokus o rekonstrukci) Když jsem dopsal pro ?Zprávy KPP? svůj dlouhodobý seriál o dějinách českého fašismu v Pardubicích (skončil ve dvojčísle 1-2, roč. 2008), netušil jsem, že se mi v létě 2011 dostanou do ruky další dokumenty, které mi pomohou osvětlit ještě podrobněji životní příběhy rodiny Kučerovy ve Smilově ulici čp.307, kde býval ve 30. letech hlavní stan NOF v Pardubicích, znovu a jinak. Zasloužila se o to návštěvou Pardubic neteř paní Berty Kučerové paní Yvonna Balcarová z Třebíče na Moravě, s níž jsem navštívil hrob Kučerových na Městských hřbitovech ( hrobu hrozí t.č. zrušení) a jež mi předala z pozůstalosti Kučerových některé dokumenty, jež se vám pokusím nyní představit. Některé jsem předal SokA v Pardubicích.


Pardubický pitaval z doby protektorátní (I. část)

obrázek k článku

(z černé kroniky Večerního Českého slova) Pardubický pitaval je volným pokračováním Hříšných lidí města Pardubic, který mapoval zločinnost města a blízkého okolí v letech 1918-1938 z regionálního tisku, především Východočeského Republikánu a Východu. Informace z tohoto seriálu jsou převzaty, jak napovídá i jeho podtitul, z Večerního Českého slova. Jednalo se o list Národního souručenství. Večerní České slovo přinášelo kriminální zprávy z celého protektorátu, nás však bude zajímat poslední stránka, lépe řečeno její levá část, kde byl sloupek Východočeské večerní slovo , kde se objevovaly kriminální činy i z Pardubic a blízkého okolí. Čtenář mohl sledovat nepravidelnou rubriku ?z bezpečnostního raportu?, kde byly krátké kriminální glosy. Podobně jako Hříšní lidé města Pardubic si ani ?Pardubický pitaval? nečiní nárok na úplnost a…


OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část X.

obrázek k článku

Do roku 1920 CHMELÍK Jan Vyráběl pro Ing. Jana Kašpara a snad i pro Eugena Čiháka některá kování k letadlům. Před rokem 1900 v Pardubicích žily patrně dvě rodiny Chmelíků Jednou byla rodina Jana Chmelíka, vozky, který se snad na jaře 1892 odstěhoval do Litic u Plzně, soudě podle toho, že jeho syn Jan přestal začátkem března toho roku navštěvovat obecnou školu na Novém městě. Druhou byla rodina kováře Josefa Chmelíka, pocházejícího snad z Jesničánek. Po něm pravděpodobně převzal kovářskou živnost syn Jan, soudě podle toho, že v srpnu 1906 inzeroval, že přijme učně. To je snad ?náš? Jan Chmelík. Žel, jakékoli dobové zprávy o jeho účasti na pardubickém aviatickém dění neznám. Na jeho pomoc při stavbě letadel vzpomíná Eugen Čihák i nepochybný spolupracovník pardubických aviatiků Oldřich Dvořák ve vzpomínce, která vznikla patrně…


STARÉ DOMV VYPRÁVĚJÍ? 4.díl: Stamicovský dům čp.56 na Pernštýnově náměstí

obrázek k článku

Úzký dům s modrou fasádou napravo od Evropského spolkového domu (či chcete-li od kavárny Evropa) je v Pardubicích znám i jako dům Všetečkovský. Skoro nikdo však neví, že dům má zajímavou spojitost s hudebním rodem Stamiců, z něhož vzešel tvůrce t. zv. Mannheimské školy Jan Václav Stamic (1717-1757). Pojem ?Mannheimská škola? je v dějinách evropské hudby světoznámý a Pardubice jakoby neměly zájem zviditelnit jméno Stamic na domě na Pernštýnově náměstí alespoň pamětní deskou. Známý pardubický hudební historik Miroslav Hanuš, bývalý člen redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka, navrhl na dům tento text: ?Zde se 25.září 1686 narodil Antonín Ignác Stamic, otec světově proslulého hudebního skladatele Jana Václava Stamice, zakladatele Mannheimské školy (1717-57).? Osvětleme si tedy blíže vztah rodiny Stamiců k našemu městu. V…


STARÉ DOMV VYPRÁVĚJÍ? 4.díl: Stamicovský dům čp.56 na Pernštýnově náměstí

obrázek k článku

Úzký dům s modrou fasádou napravo od Evropského spolkového domu (či chcete-li od kavárny Evropa) je v Pardubicích znám i jako dům Všetečkovský. Skoro nikdo však neví, že dům má zajímavou spojitost s hudebním rodem Stamiců, z něhož vzešel tvůrce t. zv. Mannheimské školy Jan Václav Stamic (1717-1757). Pojem ?Mannheimská škola? je v dějinách evropské hudby světoznámý a Pardubice jakoby neměly zájem zviditelnit jméno Stamic na domě na Pernštýnově náměstí alespoň pamětní deskou. Známý pardubický hudební historik Miroslav Hanuš, bývalý člen redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka, navrhl na dům tento text: ?Zde se 25.září 1686 narodil Antonín Ignác Stamic, otec světově proslulého hudebního skladatele Jana Václava Stamice, zakladatele Mannheimské školy (1717-57).? Osvětleme si tedy blíže vztah rodiny Stamiců k našemu městu. V…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem