Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 7-8 / 2016

Účastníci Dne Země obdivovali Podkovu i Červeňák

obrázek k článku

Na sedm desítek účastníků přilákala ve středu 20. dubna akce, kterou uspořádal Klub přátel Pardubicka v rámci Dne Země. Všichni nejprve obdivovali umění záchranářských psů, kteří předvedli nejen například to, jak dokáží nalézt ztracenou osobu nebo jak zvládnout uklidit odpadky, např. po nepořádných turistech. Následovala komentovaná procházka jednou ze dvou přírodních památek Pardubic ? Nemošickou strání. Všechny pak překvapilo nově zrevitalizované slepé rameno zvané pro svůj tvar PODKOVA. Velkému zájmu se pak těšila komentovaná procházka vojenským prostorem podél Chrudimky zvaným Červeňák. Účastníci si měli možnost prohlédnout nejen oba dva mosty překlenující v tomto prostoru tok řeky Chrudimky, dozvěděli se také mnohé podrobnosti o činnosti železničního pluku a měli možnost navštívit pilíře cvičného mostu. Zakončení proběhlo…


Jak to bylo s Domem hudby a jeho převodem do majetku konzervatoře

obrázek k článku

Ve Zprávách KPP je uveřejněn článek Vladimíra Popelky o Václavu Rabasovi a jeho zásluhách na vzniku Domu hudby. Nechceme mu upírat ostatní popisované zásluhy, avšak jedna z těch, která je mu připsána, se nezakládá na pravdě. Pan Popelka ji pravděpodobně s důvěrou převzal od pana Rabase a týká se podílu zmíněného převzetí budovy OV KSČ a její přeměně na Dům hudby. Byli jsme od začátku v listopadu 1989 členy Koordinačního centra pardubického OF a cítíme jako svou povinnost uvést některá fakta a tím i souvislosti na pravou míru.


ŽILI MEZI NÁMI

obrázek k článku

V pátek 10. 4. 2016 jsme se rozloučili v pardubickém krematoriu s Ing. Jiřím NOVÁ KEM, Csc. Narozen 21. 11. 1929 v Pardubicích absolvoval zdejší reálku a vystudoval stavební fakultu Vysokého učení technického v Praze. Stal se stavebním inženýrem jako jeho otec Ing. Vladimír Novák, který byl autorizovaným inženýrem a stavebním podnikatelem se zásluhami o inženýrské stavby na Pardubicku. Ing. Jiří Novák již soukromně podnikat nemohl, stal se pracovníkem národního podniku Pozemní stavby Pardubice, jednoho z tehdejších největších stavebních podniků. Zde se vypracoval až na vedoucího rozvoje. Byl vždy pardubickým patriotem a ve své funkci v podniku, který více stavěl na Mostecku, v Praze i v Hradci Králové, se i za těchto, zvláště ve stavebnictví, těžkých poměrech snažil, aby i na rozvoj utlačovaných Pardubic zbyly nějaké stavební…


ŽILI MEZI NÁMI - Vladimír Kopecký

obrázek k článku

2. března t.r. nás opustil akademický malíř Vladimír KOPECKÝ (nar. 2. 11. 1928), dlouholetý člen KPP a výborný malíř starých Pardubic a podobizen jejich výrazných osobností, k nimž sám také patřil. Tento grafik a ilustrátor po ročním pobytu na Pedagogické fakultě v Praze studoval pak na Škole uměleckých řemesel v Brně (zde jej učil např. Bohdan Lacina) a na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze (zde byl žákem prof. Antonína Strnadela). Od roku 1959 pracoval V. Kopecký jako výtvarný redaktor Státního pedagogického nakladatelství v Praze, od roku 1970 v prestižních nakladatelstvích ARTIA a ALBATROS. Ilustroval mnoho známých knih, např. J. Verna Sever proti Jihu, V. Zamarovského 7 divů světa, Česká města J. Loudy, Křesťanské nebe H. Florentové atd. Bylo pro mne velkou ctí s ním pracovat na Pardubických podobiznách…


ČLENOVÉ KPP OBDIVOVALI UNIKÁTNÍ ŠKOLNÍ MLÝN I HLAVU KOZLÍKA

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka uspořádal na počátku dubna exkurzi do školního mlýna v prostoru potravinářské školy, jediného mlýna svého druhu nejen u nás, ale možná i v Evropě. Tento technický unikát zapsaný mezi kulturní památky slouží svému účelu již od roku 1947, kdy jej dodala pardubická firma Prokop a synové. Jak se však na čtyři desítky účastníků exkurze dozvěděly, na maturitu se v letošním roce chystají poslední čtyři studenti oboru mlynářství. Pokud v příštím roce nebude mít zájem studovat žádný student, bude tento technický unikát zahálet. Nyní prý probíhají jednání, aby byl mlynářský obor otevřen i v případě, že bude mít o jeho studium zájem byť jediný student, a to především z důvodu, aby tento technický unikát sloužil svému účelu i nadále.


STOPY SPISOVATELE JAROMÍRA JOHNA NA PARDUBICKU

obrázek k článku

První stopu jsem objevil na hřbitově v Pardubičkách. Téměř naproti kostelu Sv. Jiljí je velká stará hrobka rodin Kratochvílových a Markalousových. Jméno Markalous ve mně osvěžilo středoškolské vědomosti o literatuře a vzpomněl jsem si, že spisovatel známý pod jménem Jaromír John se ve skutečnosti jmenoval Bohumil Markalous. Začal jsem pročítat jména pochovaných ? jméno spisovatele jsem objevil brzy. Na kamenném bloku asi dodatečně zabudovaném před hrobkou je vytesáno univerzitní profesor PhDr. Bohumil Markalous ? spisovatel Jaromír John a data narození a úmrtí. To ve mně probudilo touhu dozvědět se o vztahu Jaromíra Johna k Pardubicím a k Pardubicku. Jaromír John se narodil v Klatovech 16. 4. 1882 , vystudoval přírodovědu, složil doktorát z filozofie a estetiky, nějaký čas pracoval jako středoškolský profesor v Hradci Králové,…


Ing. arch. MILOŠ NÁVESNÍK

obrázek k článku

Jeden z nejvýznamnější projektantů rozvoje Pardubic, dlouholetý tvůrce jeho Směrných územních plánů. Narodil se 13. 11. 1912 v Lázních Bělohrad v domě čp. 80, vystudoval reálku v Hradci Králové, kterou ukončil maturitou r. 1929. Protože ho zajímaly výtvarné a technické předměty, rozhodl se pro studium Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství v Praze, kterou ukončil státní zkouškou r. 1937. Po povinné vojenské službě pracoval čtyři roky v ateliéru architektů Rejchlových v Hradci Králové. Pak byl dva roky do konce války nasazen v Berlíně v projektové kanceláři firmy Siemens, zaměřené na projektování elektráren. Tehdy se oženil s Věrou Erbenovou z Ostroměře. Po válce našel nové působiště v Pardubicích, kde byl nejdříve zaměstnán na stavebním úřadě. Od r. 1950 pak pracoval v pardubickém Stavoprojektu, kde vytrval až do…


KAPITOLY Z ČINNOSTI SPOLEČNOSTI PRO ROZVOJ PARDUBICKA - Kapitola 12.

obrázek k článku

Ve Zprávách KPP v letech 2008?2010 jsme otiskli 11 kapitol z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka. Měl to být vlastně nekrolog její činnosti, protože se nesetkává se zájmem mladých patriotů. A staří členové byli na vymření. Zatím nevymřeli, scházejí se jednou za měsíc v kanceláři KPP a vyvíjejí připomínkovou činnost, magistrátem i Krajským úřadem ignorovanou. Nic nového pod sluncem. Patriotický duch dnešní Společnosti byl právě již při založení Klubu přátel Pardubic r. 1965, jehož 50. výročí jsme oslavili. Tehdy jsme se naivně domnívali, že budeme moci aspoň diskutovat o omezování rozvoje Pardubic Východočeským krajem. Nemohli, dokonce předseda MěstNV prohlásil, že Klub přátel Pardubic nepotřebuje, přáteli města prý jsou všichni občané. Klub ale nebyl zrušen, jen ?dobrovolně? r. 1967 přešel k Východočeskému muzeu, kde…


Pardubický pita val z doby protektorátní (IX. část)

obrázek k článku

(z černé kroniky Večerního Českého slova) Rok 1943 (pokračování) K zákazu stavění kol! Další pokyny budou ještě vydány k zákazu stavění kol na chodnících a při nich v ulicích a na náměstích města Pardubic, jež nařídil Okresní úřad, se dozvídáme: Zákaz byl vydán v důsledku množících se krádeží kol, pro bezpečnost a v neposlední řadě pro vzhled některých ulic, kde se kola hromadila. V příštích dnech bude rozšířena síť úschoven kol a budou vydány podrobné vyhlášky a pokyny pro cyklisty.1) Ve dne krádeže černého uhlí. Dělnice Marie Štěpánková ze Svítkova nedávno odcizila na pardubickém nádraží ve dne 180 kg! černého uhlí a na vozíku si je odvážela domů. Byla však dopadena a málo ji pomohl lítostný nářek, neboť se zjistilo, že má malý domek a slušný výdělek. Nyní byla soudem v Pardubicích odsouzena na tři týdny tuhého vězení.2)


CO MOŽNÁ Z DĚJIN PARDUBIC NEZNÁTE - 2. část

obrázek k článku

Víte, že první snahy o rozšíření chrámu sv. Bartoloměje jsou datovány již k počátku 19. století? V té době protékala kolem kostela Městská strúha a u západní zdi kostela se nacházela jezdecká kasárna. A tak byl v letech 1814?16 kostel pouze zrekonstruován. V devadesátých letech 19. století opět začaly sílit snahy o rozšíření kostela, díky růstu počtu obyvatel města. Roku 1893 vznikla Jednota pro postavení děkanského chrámu v Pardubicích. Roku 1896 Jednota zakoupila parcelu před dnešním kinem Jas, kde chtěla postavit nový chrám. Nedostatek finančních prostředků vedl Jednotu k tomu, že se od roku 1899 soustředila již jen na rozšíření existujícího chrámu. Zde sehrál obrovskou roli architekt Boža Dvořák. Jeho první návrhy počítaly s radikální rekonstrukcí této památky. Navrhoval výstavbu vysoké věže k jižní straně kostela a na…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem