Zprávy 7-8 / 1996

1. Úvod Počátkem 90. let se Vysoká škola chemicko-technologická, založená v roce 1950, transformovala se ve vícefakultní vysokou školu, jejíž název byl ke dni 31.3.1994 usnesením Parlamentu ČR změněn na Univerzitu Pardubice. Vznik Univerzity Pardubice bude do budoucna bezesporu přínosem pro rozvoj města, protože znamená větší koncentraci duševního potenciálu ve městě, nabízí v regionu mladým lidem možnosti vysokoškolského vzdělání a podnikům a organizacím umožní spolupráci s univerzitními pracovišti. Významnou pozici v rámci univerzit mají univerzitní knihovny. Kvalita univerzitní knihovny je jedním z důležitých parametrů, podle kterého je rovněž v západních zemích posuzována kvalita univerzity. Proto již v roce 1993 vznikla myšlenka vybudování univerzitní knihovny v areálu plánovaného univerzitního campusu. 2. Důvody pro vybudování…

Hovoříme s velvyslancem České republiky v SRN pardubickým rodákem p. Jiřím GRUŠOU 1/ Máte velmi pěkný vztah k našemu městu. Jak vznikal a rodil se? Vznikl narozením a takzvanými „inprinting" zážitky, souvisejícími s Pardubicemi, tzn. dětství. Skřivánek, Saleziáni, gymnázium, divadlo, zámek. Kuňka atd. 2/ Jak byste mohl pomoci Pardubicím v Německu, kde již řadu let žijete? Já nemohu pomáhat specielně tomu či onomu městu, ale snažím se všem, kteří o to projeví zájem, říci, co je nového a zajímavého. A v Pardubicích mě budou možná víc slyšet. 3/ Pardubice stále mají velký dluh vůči Jiřímu PištorovL Jak jej splatit? Velmi jednoduše - vydat jeho poezii. Jde o tři knihy, které se vejdou do jednoho, poměrně útlého svazku. Sám jsem Pištoru vydal venku - věci z jeho pozůstalosti. To můžeme opakovat a nějaký chytrý člověk k…

V našem pravidelném seriálu dnes představujeme v pořadí třetího partnera Pardubic, švédské město Skellefteá. Skellefteá by měla být městem studeným, nehostinným a profukovaným větrem. Leží totiž na stejné zeměpisné šířce jako Fairbanks na Aljašce či Gothaab v Grónsku. Naštěstí však Golfský proud omývající Skandinávský poloostrov umožňuje, aby se obyvatelé Skelleftei těšili z teplých a slunečných let a příjemných suchých (i když studených) zim. Navzdory severní poloze tady na jaře kvetou stromy a na podzim se sklízí úroda. Skellefteá leží v severovýchodním Švédsku na pobřeží Baltického moře u Botnického zálivu, asi 800 km na sever od Stockholmu. To je ovšem jen hodina letu z moderního skellefteáského letiště. Na východě spojuje město s Finskem trajekt, na západě vede stříbrná dálnice přes hory do Norska. Ovšem extrémně rychlé spojení…

Ve školním roce 1995/96 oslavuje ZŠ v Lázních Bohdanči své kulaté jubileum, 100 let svého trvání. Měšťanská škola chlapecká v Bohdanči byla zřízena povolením c. k. zemské školní rady výnosem ze dne 14. 8. 1894. Na stavbu měšťanské školy bylo nutno koupit vhodné stavební místo. Původně to mělo být na místě přízemních domků vedle radnice a lázní (čp. 3,4,5). Zásahem vlivných osob bylo nakonec od tohoto místa upuštěno a zakoupen dům čp.109, podle jednacího protokolu školní rady z 27. 3. 1895 od paní Anny Polákové za 7500 zl. V tomto domě se 12.11.1806 narodil známý básník J. J. Langer. Původně to byl dům s podloubím a orazem (svatým) na štítku. Druhý dům čp.108, Stárkův, byl zakoupen dle trhové smlouvy dne 2. 10. 1895. By] to dům se členěným štítem, jak se zachoval jen na fotografii. Na místě těchto dvou domů, které byly zbořeny, byla…

(Ochotnické divadlo od minulostí až po současnost) - 3. část Druhou část svých vzpomínek na ochotnickou činnost v divadelním kroužku Sezemicích jsem zakončil: „Na valné hromadě 26. 9. 1939 dochází ke sloučení v jedinou organizaci, která dostává jméno : Kroužek divadelních ochotníků L K. Tyf Sezemice." A jsou to právě ochotníci, kteří se v oné pro nás národ těžké době snaží zmírnit osud českého lidu, utvrdit a posílit jeho vlastenecké cítění. Na zmíněné valné hromadě byli zvoleni: předsedou Antonín Marek, obuvník, režisérem František Říha, učitel, a Marie Hudcová, v domácnosti. Předsednickou funkci od té doby zastávali zástupci různých povolání: obuvník, učitel, úředník, kramář, sedlák, tedy nejen uatelé, kteří se stali nositeli ochotnické tradice, ale i představitelé širší sezemické veřejnosti a kteří se zajímali o divadlo a aktivně…

Tento areál, jehož studii uveřejňujeme, hodlají vybudovat na prostranství mezi objekty bývalých lázní a 50 m bazénu a Chrudimkou dvě společnosti: Pardubická výstavní a veletržní s.r.o. - PW, která přeměnila areál bývalých městských lázní ve výstaviště IDEON a Plavecký areál Pardubice s.r.o. - PAP, která provozuje 50 m bazén. Studii zpracovali v lednu 1996: Ing. arch. L. Driml, Ing. arch. M. Řepa a Ing. Macek V jižní části bude ponechán park ekologické výchovy, který před dvěma roky zřídil TASK klub. Kolem objektu 50m bazénu je navržena plocha letního provozu plaveckého areálu. Do této části již slouží jižní venkovní vstup. Při něm bude postaveno občerstvení. V sousedství bude zachováno robinzonální hřiště. Na to naváže dětské venkovní koupaliště s atrakcemi a dětským hřištěm. Na východní straně objektu 50m bazénu ke Chrudimce…

V dubnu 1996 to bylo už 27 let od chvíle, kdy zákazem OV KSČ byla ukončena činnost pardubického HIT DIVADLA PKO, které uvádělo aktualizovanou „Těžkou Barboru" Voskovce a Wericha. Jiří Císler, který hru režíroval, v programu napsal: „Dramaturgicko - autorská aktualizace s gagy a fóry, které nás napadly, když nás napadli". Dále napsal: „Přejeme vám ještě radostnější únor, než byl minulý, a o srpnu ani nemluvě." Po zákazu se Císler pokusil porazit s poetickou montáží „Úplně nový Figaro", kterou uvedl v červnu 1969 v Přihrádku zámku, ale už se nedala hrát ani poezie. Celá éra profesionálního pardubického kabaretu trvala něco přes devět let. Začala „spontánně zezdola" a v amatérské rovině. Při Domě osvěty se ustavilo malé divadlo s názvem HRAJEME KABARET a sídlilo v sále OD (nyní galerie Gong). Bylo tam nahrávací studio Fotofon a v něm se…

V souvislosti s naším prvním letcem Ing. Janem Kašparem bývá zmiňován jeho otec, „sportovec, řadu let předseda pardubického cyklistického klubu", „jeden z prvních absolventů pardubické reálky", „student pražské techniky, kterou však nedokončil", „majitel hotelu Veselka a dalších realit". To je asi vše, co o něm dosavadní letecké i neletecké publikace uvádějí. Je to dosti málo. Stejně stručný je i údaj, že jeho stejnojmenný děd František Kašpar přišel na Veselku r. 1802. Ucelená pozůstalost Františka Kašpara neexistuje, a tak pátrání po údajích o něm i o celém rodu Kašparů je poměrně obtížné a časově značně náročné. I tak lze přeci jen podat obraz poněkud bohatší, ač chybí četné údaje, z nichž některé jsou jistě uloženy ve východočeských i jiných archívech.

Rod ing. Jana Kašpara pochází z Horních Redic. Poprvé se příjmení Kašpar vyskytuje v Ředicích r. 1669, kdy „Jan Blažek jsouce člověk věkem sešlý, nemoha déleji pracovati, prodal statek na stavení nedostavěný Václavu Kašparovi zeti svému za 402 kop 30 grošů míš." (VS Pardubice, purkrecht č. 20, fol. 790). Jeden z jeho potomků František (nar. 24. 6. 1768 v Hor. Ředicích, zemřel 30. 6. 1842 v Pardubicích) koupil 8.4.1795 v Sezemicích od Václava Krpaty celovarní dům No 90 (nynější No 99) s příslušnými polnostmi, ale již 1. 5. 1803 dům prodává a stěhuje se do Pardubic No 76. Děd Ing. Jana Kašpara Jan narodil se 3. 6. 1802 ještě v Sezemicích (zemřel 17.2.1874 v Pardubicích ve věku 72 roků na sešlost věkem). Oženil se 4.8. 1834 s Marií, dcerou Jana Řezáče, statkáře v Libenicích, okr. Kolín.

TÓRY, snad nejvzácnější, svaté liturgické předměty židovské víry... Obsahují slova z 5 knih Mojžíšových, z nichž je čteno při židovských bohoslužbách. Předčítáním z nich vstupovaly stovky židovských chlapců a dívek po dosažení stanoveného věku slavnostně do pardubické židovské obce. Každá synagoga měla několik Tór. Byly umístěny ve zvláštním výklenku, mnohé uloženy ve vzácných zdobených pouzdrech a nahoře opatřeny korunou. Byly psány zvláštními písaři-Seferi, k tomu určenými pomůckami i barvou. Platili pro ně přesné rituální předpisy. Zatímco schránky i koruny Tór může návštěvník spatřit v pražském židovském muzeu i na některých výstavách, osud řady z nich je buď stále neznámý či jsou rozsety v židovských obcích řady zemí světa.