Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 9-10 / 2001

Pardubická zvonice

obrázek k článku

Pěkná, moderní zvonice stojící na náměstí Republiky je na bronzové desce s její historií označena jako ?Městská?. Ve skutečnosti je to zvonice kostela sv. Bartoloměje a je v majetku církve. Zvonici postihlo více pohrom a na konci minulého století byla v havarijním stavu. Na původní kamenné podezdívce byla jen otevřená dřevěná konstrukce nesoucí zvony. Ovšem pro její schátralost bylo r. 1892 zakázáno zvonění.


Deset let činnosti STCHK v Pardubicích

obrázek k článku

Již deset let vyvíjí svoji činnost SPOLEK TEXTILNÍCH CHEMIKŮ A KOLORISTŮ (dále STCHK) v Pardubicích. Již deset let jsou Pardubice centrem pro textilní chemiky. Tento významný spolek nalezl dobré umístění na akademické půdě Univerzity Pardubice. Dobrý vztah STCHK k této škole je také proto, že se na ní vyučuje jak textilní, tak barvářská chemie. V tomto oboru studovalo a promovalo mnoho dnešních textilních odborníků, kteří se rádi vracejí do Pardubic na odborné konference již jako členové STCHK.


Jaroslav MUZIKA - generálmajor letectva v.v.

obrázek k článku

Jaroslav Muzika se narodil 11. dubna 1915 v Čimelicích. Po studiu na gymnáziu v Písku vstoupil dobrovolně do armády v roce 1935 a sloužil u dragounů. V jeho vojenském životě se několikráte ocitly i Pardubice. Sloužil v Záložní důstojnické škole a po absolvování byl odvelen až do Mukačeva k 10. dragounskému pluku. V roce 1936 byl přijat do Vojenské akademie v Hranicích a po absolvování a přeřazení k letectvu počal s pilotním výcvikem v Prostějově. V pohnutém podzimu roku 1938 sloužil u 3. leteckého pluku ve Spišské Nové Vsi. Po okupaci v březnu 1939 byl z vojenské služby propuštěn. Až 22. února 1940 se mu podařilo překročit hranice protektorátu s dalšími důstojníky mjr. J. Zahrádkou, kpt. L. Svátkem a škpt. J. Šustrem 1). Jak to tehdy bývalo, Maďaři je zadrželi, byli tam vězněni, ale J. Muzikovi se podařilo uprchnout a dostal se do…


Mé vzpomínky na Leteckou vojenskou akademii a historické Spitfiry v Pardubicích

obrázek k článku

První ročník. Letecká vojenská akademie byla zřízena v roce 1945 a její velitelství bylo v Hradci Králové. Vojenské objekty tenkrát po opuštění německé a sovětské armády byly zdevastované. První ročník akademiků LVA nastoupil v Havlíčkově Brodě - 100 frekventantů vybraných zdravotními a psychotechnickými zkouškami. Začalo se pěším výcvikem a teorií v nevytopených učebnách tehdejší třeskuté zimy. Létání začalo až po Velikonocích roku 1946 už v Hradci Králové. Létalo se na vynikajících dvousedadlových otevřených akrobatických dvouplošníkách německé konstrukce Bücker 131 (C4) a hned v prvním ročníku během elementárního výcviku se létalo i v noci a také podle přístrojů. Bylo málo hodinek a tak jsme čas kontrolovali na hodinách blízkých věží. Z výšky 300 m bylo dobře vidět postavení ručiček.


JUDr. František Obhlídal (1911 - 2000)

obrázek k článku

JUDr. František Obhlídal se narodil 29.dubna 1911 v Šaraticích (okres Vyškov) jako nejmladší ze čtyř dětí. Vyrůstal v učitelské rodině a tomu odpovídala i výchova, která byla zaměřena na všeobecné vzdělání včetně hudebního. Již od dětství projevoval velký zájem o přírodu, zejména o ornitologii, kterou toužil studovat. Avšak koncem dvacátých let o výběru povolání rozhodovaly především existenční důvody a tomuto kritériu plně vyhovovalo studium práv. Proto po maturitě na I.českém reálném gymnasiu v Brně nastoupil na právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.


Živelné pohromy v Černé za Bory (1880 - 1953)

obrázek k článku

Nejstarší vzpomínka na živelnou pohromu v obci pochází z roku 1880 a týká se velké povodně. Další velká povodeň zasáhla Černou za Bory o tři roky později. O ní se pravilo, že byla vůbec největší a nejničivější v historii obce. Jen v Zámecké ulici v Pardubicích jezdili při ní lidé na lodích. III. velká povodeň byla v roce 1886 a IV. pak 18. 7. 1897.


PARDUBIČTÍ NÁMOŘNÍCI

obrázek k článku

V říjnu loňského roku zakotvil u provizorního mola na břehu Labe výletní parník ?Arnošt z Pardubic?. Pardubice se tak znovu staly dalším ?přístavním? městem, kde se v duchu starých námořních tradic budou provozovat výletní plavby po Labi. Ano, v duchu starých námořních tradic... Troufám si říct, že jen velmi málo lidí ví, že v Pardubicích, ač leží ve vnitrozemí, žilo několik desítek bývalých námořníků, kteří v období před, a hlavně v I. světové válce sloužili u k.u.k. Kriegsmarine.


Oldřich Bachman

obrázek k článku

Sám o sobě nic nenapsal, ale zůstal po něm stoh rukopisů obsahujících historický popis událostí, vztahující se k Bohdanči, Pardubicům a částečně východočeskému regionu. Rukopisy vznikaly na základě dlouhodobého shromažďování výpisů a poznámek z archivů, které třídil a sestavoval do chronologického pořadí o dovolených. Toto všechno je vyčteno z meziřádků úvodů a doslovů některých rukopisů. Byl zaníceným historikem a vlastní předsevzaté úkoly na základě vrozené intuice plnil nesmlouvavě. Byl si vědom neúplnosti díla, ale věřil, že rukopisy jsou upozorněním pro následovníky, kteří vyhledaná témata budou dále rozvíjet. Byl zvyklý tvrdě pracovat a práce mu byla potěšením a radostí. Při zpětných pohledech a zamýšleních trpěl roztrpčením, neboť byl si vědom, že se nemůže zavděčit všem lidem. Vždyť každý z nás má své přátele, ale i nepřátele.…


JEŠTĚ K PARDUBICKÉ OPEŘE A O VLADIMÍRU WURŠROVI

obrázek k článku

Vznik profesionálního Východočeského divadla je spjat se založením ?Divadla sdružených měst východočeských? v r. 1905. Zakládajícími členy byla města Hradec Králové, Chrudim, Litomyšl a Dvůr Králové. Po výstavbě vlastních divadelních budov se r. 1910 připojily Pardubice a Mladá Boleslav a o čtyři roky později Náchod. Složení těchto měst se měnilo a v r. 1926 do názvu zmíněného sdružení přibyl i doplněk ?a českého severu?. To, když se jeho působnost rozšířila i do Liberce a Mostu. To bylo ovšem jen na přechodné období jedné sezóny. Po různých změnách se složení podnikatelských měst nakonec ustálilo na trojlístku Hradec Králové - Pardubice - Chrudim a provoz divadla mohl být běžně zadáván soukromým podnikatelům (ředitelům). Pozoruhodné je, že Východočeské divadlo se od samého začátku prezentovalo i jako divadlo operní s vlastním…


SÁGA RODU VRANEŠIČŮ

obrázek k článku

Vinárny a lahůdkářství ?U Vranešičů? představovaly svého času to nejlepší, co v oboru bylo ve městě a možná v celých východních Čechách. Vinárna s obchodem Petra Vranešiče na rohu Wilsonovy třídy a Sladkovského ulice byla ve dvacátých letech místem schůzek nejen milenců, ale i podnikatelů, kteří si sem přicházeli pochutnat na něčem unikátním jako byl marinovaný úhoř z Itálie či speciální francouzský salát, případně tady vynikající vínem zapít dobrý obchod. My si ale možná pamatujeme spíše druhé lahůdkářství a vinárnu toho jména, Petrova bratra Josefa Vranešiče, na náměstí proti radnici, kde je obchod v provozu dodnes, po období ?temna? už zase v rukou členů rodiny. Právě sem do bytu v poschodí domu jsem (po předchozí telefonické domluvě) zašel popovídat si s dcerami Josefa Vranešiče, paní Dragou Součkovou a Jitkou Vranešičovou. Ty mi…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem