Zprávy 9-10 / 2009

Rok 1942 – červnové dny, nabité dramatickými i tragickými událostmi v našem národě, i v Pardubickém kraji. Byla to doba po květnovém atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, kdy německé gestapo vyvíjelo obzvláštní úsilí, zatýkalo a popravovalo téměř každého podezřelého. Viníci byli hledáni samozřejmě i v Pardubicích. Hráli jsme okresní vzorové ochotnické představení Slavnost mládí, což byla vlastně Jiráskova Filozofická historie. Děj je stejný, ale jména osob změněna – důvodem byla nebývalá cenzura německých úřadů. Hrálo se ve Východočeském divadle sedmkrát a mělo se opět opakovat. V představení hrála slečnu Elis paní ze Sezemic Žofie Říhová a já jednoho z litomyšlských studentů – Vavřenu. Hlavní představitelku, litomyšlskou drbnu Rollerku, ztvárnila paní Ája Žváčková z Pardubic. Žváčkovi organizovali ve svém domě…

Před 65 lety došlo k nočnímu a prvnímu náletu na Pardubice. Tehdy mně bylo 19 let. Můj otec byl uličním velitelem civilní obrany (tehdy Luftschutz) v části ulice Na Okrouhlíku, začínající pod zastávkou ČD Pardubice pod nemocnicí a obloukovitě jdoucí do tzv. vilové čtvrti a k Židovu. Pro uvedený úsek jsem otci dělal spojku. Až do osudného dne 22. července 1944 jsme s otcem měli za úkol jen kontrolovat zatemnění, dohlížet na správné polepení okenních tabulí papírovými páskami (údajně proti tlakovým vlnám) a usměrňovat v jednotlivých domech zřízení a vybavení sklepních krytů. V případě vyhlášení nebezpečí leteckého náletu jsem jako spojka měl povinnost vzbudit všechny obyvatele s tím, aby se uchýlili do sklepních krytů. Prvnímu skutečnému náletu předcházely poplachy cvičné nebo i skutečné, ale i plané, neboť bombardovací svazy …

S novými stavbami v centru Pardubic se městští radní, kteří je odsouhlasili, moc nevyznamenali. Zarážející je i stav těch částí Pardubic, které existují a fungují už řadu let. Některé z nich už roky úpěnlivě volají po generální rekonstrukci. Zářným příkladem je třída Míru. Tato ulice by měla být výkladní skříní města s nejdražšími obchody, kavárnami a restauracemi, něco na způsob pařížské Champs Elysées nebo londýnské Fleet Street. Záplaty v asfaltovém koberci však bohužel kazí dojem a také vzduté bílé dlaždice mezi chodníky a silnicí, které byly krásné někdy v 70. a 80. letech minulého století. Teď už jsou jenom pro ostudu.

Dne 23. 5. 2009 (v sobotu) v 16,00 hodin byla na hradě Kunětická hora u Pardubic osazena replika původní pamětní desky, připomínající návštěvu presidenta T. G. Masaryka 23. 5. 1929 na hradě. Slavnostního aktu se účastnili m.j. vicehejtman Pardubického kraje R. Línek, který desku odhalil, poslankyně Alena Páralová, náměstek primátora Pardubic Jan Kislinger, člen výbou Masarykovy společnosti v Praze ing. Fr. Srp, ředitel územního pracoviště NPÚ v Pardubicích Ladislav Kryl, členové odbočky MS v Pardubicích, PTP a pardubického Sokola. Malou slavnost perfektně zorganizovali kastelán hradu Miloš Jiroušek a Mgr. Petr Mücke. Otiskujeme fotografie E. Báchora a projev předsedy odbočky MS v Pardubicích.

při odhalení pamětní desky TGM na hradě Kunětická hora 23. 5. 2009 Vážení hosté, milí přátelé, dámy a pánové, Je tomu dnes přesně 80 let, kdy 23. května 1928 první president a zakladatel našeho státu T. G. Masaryk v doprovodu premiéra F. Udržala navštívil Kunětickou horu. Dějiny této významné památky východních Čech p. presidentovi tehdy přiblížil svým zasvěceným výkladem známý pardubický vlastivědný pracovník řídící učitel František Karel Potěšil, jenž byl místopředsedou Kunětického družstva. On to také byl, kdo v pondělí 28. října 1929 – v den 11. výročí čs. samostatnosti – promluvil při odhalení pamětní desky, jejíž repliku odhalíme dnes. Z jeho projevu zůstalo leccos aktuálního i po dnešní dny. Cituji: „Deska má ukázati nejen vděčnost prvnímu presidentu republiky, ale má síliti i ty, kdo po nás přijdou, v lásce k minulosti…

DašicePřed časem uveřejnil pan J. Janiš ve Vlastivědné abecedě Dr. P. Theina záznamy „Z pamětní knihy města Dašic“ a z „Válečné kroniky města Dašic“ ze 20. století. Jako rodák a znalec minulosti Dašic nám může poskytnout další podrobnější články o tom městě. V rámci těchto obrázků chci jenom připomenout počátky Dašic, podle pana ředitele Rosůlka, z dob, kdy Dašice byly výzamným sousedem malého pardubického panství, k němuž byly připojeny později a staly se součástí dnešního Pardubicka. Předhistorické památky nalezené v Dašicích a nejbližším okolí dokazují, že území bylo osídleno již v dobách pohanských. Hrob vykopaný na poli p. Prokeše naležel k hrobům žárovým, do doby 5. – 3. století před Kr. Nálezy žárových hrobů u nedaleké vsi Platěnic byly tak významné, že přispěly k pojmenování kultury slezskoplatěnické na počátku doby…