Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
10.11.2020 18:00

Pardubice černobíle

Projekce unikátních černobílých filmů zachycujících Pardubice na filmovém pásu. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

25.11.2020 18:00

Cestopisné putování po Švýcarsku

Cestopisné promítání Jaroslava Nováka. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy 9-10 / 2010

Žili mezi námi - Jiří Malina

obrázek k článku

Ve věku 70 let zemřel JIŘÍ MALINA Historik se srdcem na pravém místě odešel na věčnost V pátek 14. května v ranních hodinách zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 70 let v novobydžovské nemocnici PhDr. Jiří Malina. Hradecký rodák maturoval na jedenáctileté střední škole v Hořicích v Podkrkonoší roku 1957. V letech 1957 až 1962 studoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení základní vojenské služby nastoupil do Státní vědecké knihovny v Hradci Králové a knihovny krajského muzea. V té době vyučoval na střední knihovnické škole a gymnáziu v Chrudimi. Redigoval Zpravodaj krajského muzea, sborníky Acta museí a Fontes museí. Publikoval v řadě časopisů s vlastivědnou tematikou a v knihovnických sbornících. Několik let byl ředitelem Kulturního střediska v Novém Bydžově a redaktorem Novobydžovského…


Vzpomínka na MUDr. Hovorku

obrázek k článku

Ze Zpráv KPP 5-6/2010 jsem se dozvěděl, že ke konci loňského roku nás opustil MUDr. Jaroslav Hovorka. Jak je ve Zprávách zmíněno, zajímal se mj. o Ing. Jana Kašpara a začátky létání v Pardubicích. Díky tomu jsem se s ním před léty dostal do kontaktu, poté, co ho někdo z Pardubic, patrně to byl p. Zdeněk Bičík, na mne odkázal. Bylo to někdy po roce 1984, po mém vynuceném odchodu z Leteckého muzea. Jak bylo ve Zprávách uvedeno, působil Dr. Hovorka delší dobu jako lékař v armádě. Nevím, kterými všemi posádkami prošel. Nějaký čas byl v Chrudimi, více let na letišti v Čáslavi.


Čtyřiaadvacátého, nikoliv pětadvacátého září 1922

obrázek k článku

Časného rána v sobotu 23. září 1922 vyrazila z Prahy na Kutnou Horu kolona aut, vezoucí prezidenta T. G. Masaryka a jeho doprovod k návštěvě tohoto starobylého města. K lítosti Kutnohorčanů se hosté v městě zdrželi prohlídkou jen v předem stanoveném časovém rozmezí, protože je ten den čekala ještě dlouhá pouť. Z Hory zamířil prezident do nedaleké Čáslavi a odtud pak dál na východ Čech, na Pardubicko. Tady byla první zastávkou Přelouč, kde byl TGM i jeho doprovod nadšeně uvítán stejně jako po pár kilometrech v Živanicích či v Bohdanči, kam kolona dorazila již za šera. V Pardubicích auta zastavila před hotelem Veselka, kde měl prezident připraven nocleh.


Knihy Ladislava Kudrny o našich západních letcích za 2. světové války a Stanislav Fejfar

obrázek k článku

PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. je mladým autorem (*1975) již sedmé knihy o našich západních letcích za 2. světové války ( Když nelétali. Život našich letců v Polsku, Francii a Velké Británii za 2. světové války – LIBRI, 2003, Českoslovenští letci v německém zajetí 1940–1945 – Naše vojsko, 2006, Českoslovenští letci ve Velké Britanii a válečné fenomény – Naše vojsko, 2006, Na zemi a obloze západní Evropy. Příběh českého pilota Stanislava Fejfara – Naše vojsko, 2007, „Útěkář“ Otakar Černý, plukovník letectva v záloze. Jeden český osud na pozadí dvou totalitních režimů – Naše vojsko, 2008, Jeden ze zapomenutých mužů. Plukovník letectva Petr Uruba, pilot československé bombardovací perutě, jako průvodce „krátkým“ 20. stoletím – ÚSTR Praha, 2008 a Odhodláni bojovat. Vlastenectví československých letců v průběhu druhé světové války na…


Jubilejní vzpomínka - firma Vadas - 5. část

obrázek k článku

Za komunistů Na počátku roku 1948 lidé cítili, že se podle všech náznaků v politickém životě za jejich zády děje něco neobvyklého. Napětí vzrůstalo. Vadasovi měli připravené plány k nové výstavbě a výrobě, k tomu však již nedošlo. Krátce po únorovém převratu v roce 1948 došlo 2. března ke znárodnění podniku i prodejny. Z prosperujícího podniku se staly pouhé Energetické dílny, n. p., které se snažily zabavit i Vadasův osobní majetek. V kancelářích se objevilo plno neznámých tváří a Jarkovi byl představen nový komunistický „národní“ správce ing. Pešl, který ho měl nahradit. Jarka všechno přijímal s naprostým klidem, předal plány na patnáct let dopředu, předal klíče, vzal si pár svých drobností a hrdě odešel. Rodina znovu dostala zákaz vstupu do továrny a situace se opakovala, jako když přišli nacisté. Zůstali zcela bez…


Univ. prof. PhDr. Emanuela Nohejlová - Prátová, DrSc. {1900 - 1995)

obrázek k článku

( k 110. výročí narození) Emanuela Nohejlová – Prátová se narodila 3. 6. 1900 v Opatovicích nad Labem jako třetí dcera MUDr. Emanuela Nohejla a Berty Schmidtové. Mladý pár se usadil v Opatovicích nad Labem v domě č.p. 55, ve kterém přišly na svět tři dcery. Nejmladší z nich byla Emanuela. Základní školu navštěvovala v rodných Opatovicích. Po dokončení povinné školní docházky začala dojíždět do Pardubic na nově založené Dívčí reálné gymnázium Boženy Němcové. Tři dny před maturitou ulehla s těžkým zápalem plic, neboť v létě 1918 se v kraji rozšířila epidemie španělské chřipky. Slečna Nohejlová maturovala až 3. října. 1)


Hříšní lidé města Pardubic - XIV. část

obrázek k článku

Rok 1930, dokončení V poslední době se množily bytové krádeže v Rašinově ulici. Jedním z okradených byl i obchodník Karel Adler, kterému pachatel odcizil zlaté hodinky, šatstvo a peníze. Zloděj byl dopaden. Jednalo se o Bohuslava Pospíšila z Pardubic, který byl dodán do vazby okresního soudu. Ve čtvrtek 30. října došlo na Skřivánku před Svobodovou továrnou k vraždě! Na svou ženu, se kterou se rozváděl, čekal Antonín Čech, bývalý úředník, t. č. bez zaměstnání. Když Marie Čechová vyšla z továrny, napadl ji dýkou, kterou jí dvakrát vrazil do srdce. Vrah prchal směrem k nádraží, kde byl však zadržen. Jeho manželka na místě zemřela. Důvodem k tomuto činu byl rozvod, se kterým se však Antonín Čech nemínil smířit!


Řádové sestry v pardubické nemocnici

obrázek k článku

Až do poloviny minulého století nebyly řádové sestry ničím neobvyklým ve zdravotnických zařízeních. Pochopitelně bude zajímavé si přiblížit situaci v pardubické nemocnici. Tehdy zde zaměstnané sestry byly z kongregace Milosrdných sester III. Řádu sv. Františka. Jako zdravotní sestry pracovaly na všech odděleních nemocnice. Tento řád měl i svoji odbornou školu, kde se sestřičky na své poslání vyškolovaly. Jiné sestry pracovaly v kuchyni, kde nejen vařily, ale i zpracovávaly zeleninu i ovoce a zavařovaly. Samy se staraly o obdělávání pozemků a zahrad, odkud ovoce a zelenina pocházely. Kupodivu se zachovala fotografie kuchyně s pracujícími sestrami. Sestry rovněž zastávaly veškeré práce v ústavní prádelně. V budově, kde dnes sídlí ředitelství nemocnice, měly sestry pokojíky, v nichž bydlely. V místech dnešní lékařské knihovny…


Jak to bylo za války v Rosicích

obrázek k článku

Vždy, když navštívím rosický hřbitov a stojím u hrobu svých rodičů, procházejí mojí myslí osudy lidí, kteří již nežijí, ale trochu jsem je znal. Bude to někomu připadat nevýznamné, ale vím, že byly chvíle, které mohly proběhnout jinak, než se to ve skutečnosti událo. Mám k tomu tuto malou poznámku. Bratr mého strýce se jmenoval Josef Kolda, mladý, svědomitý chlapec a Sokol, byl zaměstnán v některé tiskárně, asi u Brixů. Krátký čas po okupaci se s dalšími podílel na rozšiřování protiněmeckých letáků, byl zadržen a odsouzen k 3 letům vězení. S jeho bratrem jsme s ním udržovali písemný styk pouze v němčině (moc jsem toho neuměl) jednou za 2 měsíce a trochu mu tak pomáhali, hlavně když pracoval u vysoké pece kdesi v Polsku (Bobrek Karf) a měl odřené nohy. Naštěstí se vrátil, hubený a zdecimovaný a u babičky stravou a kravským …


Pardubická kronika a ing. Jan Kašpar

obrázek k článku

Považuji za šťastný nápad, že redakce Zpráv Klubu přátel Pardubicka do č. 3–4/2010 (březen–duben) v době stého výročí prvního řízeného letu Ing. Jana Kašpara zařadila opis zápisu městské kroniky Pardubic (1895–1933) o počátcích české či lépe pardubické aviatiky. Bohužel na kronikářském záznamu je na první pohled patrné, že vznikal dodatečně. Dokonce je zřejmé, že vznikal se značným časovým odstupem nejméně osmnácti let. Postrádá tak autentičnost a bohužel obsahuje chyby, z nichž některé se tradují až od let 1927–1928.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem