Zprávy 9-10 / 2013

Č. 5, 30. 1. 1925, S. 5: „Passage“ nepůsobí vůbec příznivým dojmem. Moderna se tu uplatňuje na starém stylu, a to k neprospěchu celku.“ Č. 36, 4. 9. 1925, S. 6: „Passáž v Pardubicích na Wilsonově třídě jest tak dalece upravena, že do jednotlivých krámů stěhují se obchodníci a živnostníci. Na úpravě průchodu do Jindřišské ulice se již pracuje. Passáž činí velmi pěkný dojem a zdá se vám, jako byste kráčeli passáží pražskou. Proudy zvědavého obecenstva, lákaného novotou, vlní se stále Passáží a znalci pranostik předpokládají, že se tam živnostníkům dobře povede, jelikož jedné dívce, příliš se natahující do výkladní skříně, upadl tam intimní kousek její toalety.“

Že po posvícení přichází půst, potvrdila Tesla 6. místem v ročníku ligy 1987/88. K mužstvu pak nastoupili trenéři Vladimír Martinec a Vladimír Šťastný. Z vojny se vrátil Barta a Lubina, z dorostu přešli Král a Pospíšil. Tesla se dostala do fi nále PMEZ, ve kterém podlehla jen CSKA Moskva. Po vítězné základní části ligy, vyřadilil pardubičtí postupně Litvínov a Spartu (vždy 3:0 na zápasy) a ve fi nále je čekala Dukla Trenčín. Po dvou domácích výhrách Tesly v Pardubicích třetí utkání v Trenčíně vyhráli vojáci. Ve čtvrtém fi nále pak po vítězství zvedl mistrovský pohár nad hlavou Otakar Janecký, aby ho postupně drželi v rukách brankáři Hašek a Barta, obránci Marek, Mečiar, Seidl, Petr Vršanský, Střída, Hrubeš, Filip, Srnka a Panchartek a útočníci Kovařík, Šejba, E.Musil, Čech, Robert Vršanský, Kopecký, Jiroutek, Lubina, Herold,…

Pokračování roku 1935 Krádeže o Velké pardubické! „V těchto dnech spácháno bylo na nádraží v Pardubicích několik velkých krádeží. Učiteli ze Seče bylo ukradena taška s 1 300 Kč, jednomu řediteli rovněž obnos přes 1 000 Kč. Vykradené tobolky pohodil pachatel na záchodku.“1) Pardubický nešvar! „V některých ulicích panuje zvyk vyklepávati prach do ulic chodcům na hlavy. Netřeba ani zvlášť zdůrazňovati, že po stránce hygienické je to naprosto nepřípustné. Bylo by třeba, aby policie také takovýchto věcí si všímala!“ K tomuto článku se Východočeský Republikán o několik čísel dál ještě vrátil „Vyklepávání prachových utěrek do pardubických ulic je zlozvykem, který stále panuje. Zachycujeme obrázek: Dole v přízemí na ulici čisté výkladní skříně. Vše je umyté. Nahoře v prvním poschodí vyklepává se nad umytými výklady prachovky. Prach…

Zlaté časy V prvních letech dvacátého století bylo české lázeňství na vrcholu své slávy. Tento zlatý věk se promítal také do vysoké návštěvnosti. Mezi šlechtou bylo samozřejmost, aby si zejména během léta užívala pobytu v lázních. Navíc však přibývalo pacientů ze středních vrstev. Na lázeňských kolonádách se tak nositelé knížecích i jiných titulů začali stále častěji potkávat s právníky, vyššími úředníky, ale i bohatšími podnikateli. Sázka na jistotu Za dané situace není tedy divu, že se rovněž majitelé bohdanečských lázní rozhodli investovat do jejich rozvoje. Byla to zodpovědnost výhradně obce, protože je už několik let vlastnila. Zejména starosta František Veselý si byl vědom toho, že bez rozšíření ubytovací kapacity budou lázně ztrácet na své přitažlivosti. Na jednání zastupitelstva proto podal návrh, aby se z…

Brigádní generál Zdeněk Škarvada se narodil 8. 11. 1917 v Olešnici (Morava) a jeho životní dráha protkla i pardubické letiště. Protože jsme se dlouhá léta přátelili, je mojí povinností na něho vzpomenout i na těchto stránkách. Po absolvování prostějovského leteckého učiliště se v druhé polovině 30. let ocitl i v Pardubicích, kde sloužil jako stíhač u jedné z letek na už pověstných letounech Avia 435. Před lety jsme spolu navštívili v Heřmanově Městci pole (obr.), na nichž měl hrabě Kinský soukromé letiště a kde v květnové mobilizaci 1938 působily pardubické stíhací letky. Ukazoval mi, jak byly stroje ukryty v lesíku a kde byla technika, dílny aj., ale i to, že letci bydleli v klášteře, kde byly jeptišky. Vzpomínal také na mjr. Alexandra Hesse – velitele letiště – a jeho procítěný projev v tragickém 15. 3. 1939. Mjr. Hess…

Dne 16. 5. 2013 zemřel v nedožitých 82 letech Mgr. Václav Žemla, jediný syn bývalého učitele mlynářsko-pekařské školy ing. Jana Žemly (1900–72) a Aloisie Žemlové (1904–2008), jinak ale také stavební technik, středoškolský učitel, regionální hudební historik, publicista, varhaník, amatérský malíř, skaut, čestný člen Svojsíkova oddílu, člen Konfederace politických vězňů, člen Svazu PTP, člen Společnosti pro rozvoj Pardubicka, muž mnohostranných zájmů, především však člověk dobrého srdce a pevných morálních a křesťanských zásad. V listopadu letošního roku by oslavil 50 let společného života s ing. Marií Žemlovou. Životní osud jeho rodiny byl poznamenán perzekucí v 50. letech minulého století a byl zmiňován v několika článcích v našich Zprávách, naposledy u příležitosti osmdesátin zemřelého v roce 2011. Čest jeho památce!

V květnu oslavila naše pražská pobočka malé jubileum, když zaznamenala svoji třicátou akci od obnovení své činnosti v říjnu 2008. V současné době má pobočka 50 členů a každoročně se daří několik nových členů přijmout. Počet schůzek se ustálil na sedmi za rok – čtyři do prázdnin a tři na podzim. K tomu se podařilo zorganizovat autobusový výlet na přeloučské oslavy 750. výročí založení města a jednu exkurzi po Praze. Letos je rovněž v plánu výlet, tentokráte do Pardubic. Přednášky a besedy jsou voleny tak, aby se využívaly odborné vědomosti samotných členů pobočky. Některé z přednášek mají chatakter retra, to znamená, že se vracejí k tématům, které byly v pražském klubu aktuální před třemi desítkami let. Stejná jsou přitom nejenom samotná témata, ale i lektoři i samotní posluchači. Pobočka tak navazuje na úspěšnou práci svých…